Energetický trh z pohledu hospodářské soutěže, veřejných zakázek a veřejné podpory
Již více než rok prožívá oblast elektroenergetiky a plynárenství v Česku i Evropské unii (dále též „EU“) dynamické období, ve kterém dochází k růstu velkoobchodních i maloobchodních cen elektřiny a plynu a současně k značné volatilitě jejich burzovních cen. Většina odběratelů, zejména z řad domácností a průmyslu, již pocítila narůst cen za dodávky elektřiny a plynu.
V tomto dokumentu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) vysvětluje, jak nastalou situaci vnímá, a to jak z pohledu ochrany hospodářské soutěže, tak dozoru nad zadáváním veřejných zakázek i veřejné podpory. Předkládaný text rovněž popisuje dosavadní vývoj na trhu s energiemi, včetně jejich fungování, a přináší zejména pro spotřebitele doporučení, jak současnou situaci řešit či alespoň zmírnit její dopady.
1. Vývoj na trhu s energiemi za poslední rok
Od druhé poloviny roku 2021 dochází v EU i ve světě k prudkému nárůstu cen energií. Přestože v souvislosti s hospodářským oživením po pandemii COVID-19 a uvolněním cestovních omezení bylo možno tento vývoj do určité míry očekávat, ceny energií vzrostly více, než se předpokládalo. K růstu cen přispěla řada skutečností, mj.:
- dlouhá a chladná zima na počátku roku 2021, v jejímž důsledku se zvýšilo využívání vytápění, po níž následovalo dlouhé horké léto, v jehož průběhu byla ve větší míře využívána chladicí zařízení
- zvýšení poptávky po zkapalněném zemním plynu
- větší spotřeba plynu v Asii v důsledku hospodářského oživení
- rostoucí geopolitické napětí, včetně války na Ukrajině
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
