Vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku
Nejvyšší soud řešil vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku v případě převodu spoluvlastnického podílu s ohledem na novelu občanského zákoníku.
Občanský zákoník zavedl v roce 2014 do českého právního řádu zásadu superficies solo cedit. Dle této zásady je stavba součástí pozemku, což mělo zpravidla ten důsledek, že pokud měla stavba a pozemek, na kterém je stavba umístěna, stejného vlastníka, taková stavba se stala součástí pozemku a již nadále nebyla samostatnou věcí.
Nicméně v rozporu s touto zásadou se běžně můžeme v praxi setkat s tím, že vlastník pozemku a stavby jsou odlišné osoby, v takovém případě nebylo možné, aby se stavba stala součástí pozemku, a to s ohledem na rozdílné vlastníky. Z tohoto důvodu zákonodárce zavedl v občanském zákoníku instituty předkupního práva, které mají za cíl zvyšovat pravděpodobnost, že se v budoucnu vlastnické právo pozemku a stavby sjednotí u jedné osoby a dojde tak k uplatnění výše uvedené zásady.
Občanský zákoník zavedl mimo jiné vzájemné předkupní právo pro vlastníka pozemku a stavby v případě, že stavba není součástí pozemku.
Nejvyšší soud se nyní zabýval situací, kdy vlastník převádí spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě. Dosud platil závěr Nejvyššího soudu, že v takovém případě se vzájemné předkupní právo vlastníka pozemku a stavby neuplatí, neboť je nutné dát přednost předkupnímu právu spoluvlastníka nemovité věci upravené v § 1124 občanského zákoníku, a to ve znění od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020.
Dle tohoto ustanovení platilo, že převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. S účinností k 1. 7. 2020 však došlo k výraznému omezení tohoto předkupního práva.
Nejvyšší soud nyní dospěl k závěru, že s ohledem na skutečnost, že došlo k výraznému omezení rozsahu předkupního práva spoluvlastníků při převodu nemovité věci, s účinností od 1. 7. 2020 se na převod spoluvlastnického podíl k pozemku nebo ke stavbě uplatní vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a pozemku.
Zdroj: Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2024, sp. zn. 22 Cdo 3248/2023
Další články
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.
Nepřijatelnost žádosti podané během fikce pobytu v novém cizineckém zákoně
V souvislosti s projednáváním nového cizineckého zákona[1] se mediální pozornost zaměřuje především na odlišné právní postavení rodinných příslušníků občanů České republiky oproti rodinným příslušníkům jiných států EU žijících na území ČR.[2] Přitom se však pomíjí, že návrh zákona omezuje i práva občanů třetích zemí, kteří nemají v rodině české občany.[3]
