Střídavá péče opět u Ústavního soudu
Ústavní soud se opět vyjádřil ke střídavé péči a zdůraznil, jaké požadavky jsou kladeny na rozhodnutí obecného soudu, nevyhoví-li návrhu na svěření dítěte do střídavé péče.
Kromě vypořádání se s kritérii stanovenými dřívější judikaturou Ústavního soudu se vyžaduje také důkladné odůvodnění, proč jsou určité skutečnosti hodnoceny jako překážky střídavé péče.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. 5. 2022, sp. zn. I. ÚS 3065/21, zabýval případem otce dítěte, které bylo v roce 2019 svěřeno do výlučné péče matky. Otec rok po rozhodnutí o výlučné péči matky požadoval stanovení střídavé péče s intervalem střídaní po týdnu, avšak se svým návrhem u obecného soudu neuspěl a jeho případ se dostal až před Ústavní soud.
Požadavky na rozhodnutí obecného soudu a kritéria rozhodování o úpravě výchovných poměrů
Ústavní soud upozornil, že povinností obecných soudů je prokázat překážky střídavé péče, pro něž soud návrhu na stanovení střídavé péče nevyhověl. Rozhodnutí obecného soudu musí obsahovat podrobné odůvodnění i konkrétní argumenty, jak se soud vypořádal s kritérii, dle nichž mají obecné soudy rozhodovat při úpravě výchovných poměrů. Současně má rozhodnutí představit, za splnění jakých podmínek by byla změna výchovných poměrů možná v budoucnu.
Výše jsou zmíněna kritéria pro rozhodování o úpravě výchovných poměrů. Tato kritéria Ústavní soud vymezil již dříve v nálezu sp. zn. I. ÚS 2482/13. Dle nich je nutné přihlédnout k:
- existenci pokrevního pouta mezi dítětem a osobou usilující o svěření do péče,
- míře zachování identity dítěte a jeho rodinných vazeb v případě svěření do péče dané osoby,
- schopnosti osoby usilující o svěření dítěte do péče zajistit jeho bezproblémový vývoj a jiné potřeby a
- přání dítěte.
Další články
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
