Spotové ceny energií: Ví spotřebitel, co to znamená? A měl by mu to dodavatel vysvětlit?
Produkty za spotové ceny, na nichž mohli spotřebitelé v minulosti de facto jen vydělat, se už v průběhu roku 2021 staly pro většinu spotřebitelů nevýhodné. Přesto od nabízení spotových produktů dodavatelé neustoupili, ba naopak. Co by měli dodavatelé při nabízení spotových produktů spotřebitelům sdělit? A co dodavatelům hrozí, pokud tak neučiní?
I. Úvod a obecná předsmluvní informační povinnost podnikatele vůči spotřebiteli
Tento článek je volným pokračováním článků Eskalace cen energií a spotřebitel jako ten, kdo to všechno zaplatí? a Ceny energií očima spotřebitele. Rozeberu v něm podle mého podstatnou[1] povinnost dodavatelů informovat spotřebitele o rizikovosti spotového produktu (resp. o rizikovosti jeho cenotvorby), kterou ne všichni dodavateli dodržují.[2]
Informační povinnost se dá pro účely tohoto článku dělit jako obecná, která dopadá na každého kontrahenta,[3] a speciální, která dopadá na podnikatele uzavírajícího smlouvu se spotřebitelem.[4] Zákonná úprava je pro smlouvy S2C (tj. supplier to consumer) obsažena zejména v:
- v zákoně 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dál jen OZ),
- energetických odvětvových předpisech [např. v zákoně č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dál jen EnZ)] a
- v dalších odvětvových předpisech [např. v zákoně č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dál jen CenZ), nebo v zákoně č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, (dál jen ZOchSp)].
Další články
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
