Poskytování digitálního obsahu ve světle novely občanského zákoníku
Rozsáhlá novela občanského zákoníku přináší novou, ucelenou úpravu poskytování digitálního obsahu. Zavádí nový smluvní typ, zvláštní práva z vadného plnění a další.
Dne 6. 1. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 374/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Tento předpis komplexně novelizuje práva spotřebitelů a do českého právního řádu transponuje obsah několika evropských směrnic, mezi nimi i směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb. V občanském zákoníku byla problematika zařazena jako samostatný oddíl (§ 2389a – § 2389u) v rámci přenechání věci k užití jinému.
Přestože následující změny přinesla tzv. spotřebitelská novela, je zapotřebí zdůraznit, že nová práva a povinnosti se uplatní nejen ve vztazích se spotřebiteli, ale z většina i ve vztazích B2B. Čeho se novela naopak netýká, jsou věci s digitálními vlastnostmi. V případě např. elektroniky se zabudovaným softwarem se tedy nadále uplatní dosavadní právní úprava.
Smlouva o poskytování digitálního obsahu
Novela zavádí zvláštní smluvní typ – smlouvu o poskytování digitálního obsahu. Touto se poskytovatel zavazuje zpřístupnit věc v digitální podobě (např. i aplikace, e-kniha, streamovací služby apod.) nebo poskytnout službu digitálního obsahu (např. sociální sítě, cloudová úložiště apod.), a to bez zbytečného odkladu, v nejnovější dostupné verzi v době uzavření smlouvy. Tomu odpovídá povinnost uživatele zaplatit poskytovateli odměnu. Tato právní úprava se však vztahuje i na dnes již běžné obchodní modely, kdy poskytovateli není placena odměna, nýbrž jsou mu poskytovány osobní údaje (typicky v případě sociálních sítí). Výše uvedená směrnice EU takový model uznává, nicméně zdůrazňuje, že osobní údaje není v žádném případě možné považovat za komoditu.
Aktualizace a změny digitálního obsahu
Zákon dále zavádí nové povinnosti v souvislosti s poskytováním aktualizací digitálního obsahu. Poskytovatel musí zajistit, že budou uživateli poskytovány (i) smluvně ujednané aktualizace a (ii) aktualizace nezbytné pro bezvadné fungování digitálního obsahu. Nezbytné aktualizace je pak uživatel povinen provést, jinak mu nenáleží práva z vady vzniklé v důsledku jejího neprovedení.
Od aktualizací je však nutné odlišit situaci, kdy se poskytovatel rozhodne digitální obsah změnit. Konkrétní změnu a její odůvodnění (např. potřebné technické změny, zlepšování funkcí, změny algoritmů apod.) je předně třeba upravit v obchodních podmínkách a včas ji jasně a srozumitelně oznámit uživatelům. Kvůli provedení změn však nesmí uživatelům vzniknout žádné dodatečné náklady.
Práva z vadného plnění
Zákon rozlišuje poskytování digitálního obsahu na soustavné a jednorázové. V případě soustavného plnění může uživatel vytknout vadu, která se projeví po dobu trvání závazku. Pokud se však jedná o plnění jednorázové, odpovídá poskytovatel pouze za vady, které existovaly již při zpřístupnění digitálního obsahu. Tyto je pak možné vytknout do dvou let od zpřístupnění. Vzhledem k tomu, že uživatel zpravidla nebude schopen správně zjišťovat a určovat vady digitálního obsahu, bude na poskytovateli, aby prokázal, že plnění bylo bezvadné. V obou situacích má pak poskytovatel povinnost vadu odstranit. V případě, že (i) poskytovatel vadu neodstranil, (ii) vada se projeví i po odstranění, nebo (iii) je vada podstatným porušením smlouvy, může uživatel požadovat přiměřenou slevu nebo od smlouvy odstoupit.
Často se však v praxi setkáme s případy, kdy digitální obsah nemohl řádně fungovat kvůli nevhodným technickým podmínkám na straně uživatele. Pokud byl na toto uživatel řádně upozorněn před uzavřením smlouvy, poskytovatel neexistenci vad prokazovat nemusí. Poskytovatel však uživateli odpovídá za vadu způsobenou nesprávným propojením digitálního obsahu s digitálním prostředím uživatele, pokud bylo provedeno poskytovatelem nebo i samotným uživatelem, vznikla-li vada v důsledku nedostatku návodu.
Další články
Jak oslovit firmu, která není na prodej, aniž by vznikla právní a reputační rizika
Výrobce obalů by rád převzal menšího dodavatele, jehož majitel o prodeji nikdy veřejně nemluvil a firmu nikde nenabízí. Už první dopis nebo telefonát přitom může podle svého obsahu zahájit jednání o smlouvě, prozradit záměr kupujícího a znejistit lidi uvnitř oslovené firmy. Článek ukazuje, kde se tato rizika rodí a jak s nimi pracovat od prvního kontaktu.
Jeden úřad, jedno řízení a jedno rozhodnutí: skutečně novela urychlí povolování staveb?
Stavět rychleji, předvídatelněji a bez zdlouhavého obstarávání stanovisek dotčených orgánů. To slibuje rozsáhlá novela zákona č. 283/2021 Sb., stavebního zákona (dále jen „stavební zákon“), která byla v září 2026 podepsána prezidentem a nabyde účinnosti od 1. ledna 2027.
Je výběr fotbalové sestavy obchodní vedení? K návratu Tomáše Chorého do Slavie v kontextu limitů akcionářských pokynů
Lze akcionářským příkazem rozhodnout o tom, kdo bude hrát v A-týmu? Případ Tomáše Chorého, kterého majitel Slavie v létě vrátil do kádru, otevírá otázku limitů pokynů akcionáře statutárnímu orgánu – i toho, kdo nese důsledky, když se takové rozhodnutí nepovede.
EU KIDS ACT – konec digitálního divokého západu a nastavení pravidel pro ochranu dětí
EU KIDS Act přináší nová pravidla ochrany dětí na internetu. Jak ovlivní sociální sítě, ověřování věku, umělou inteligenci a odpovědnost digitálních platforem?
Velké firmy mají do 2. listopadu poprvé přiznat globální minimální daň. Státu ale tolik peněz nepřinese
Velké nadnárodní i ryze české skupiny podniků musí do pondělí 2. listopadu vůbec poprvé podat přiznání k takzvané dorovnávací dani, známé také jako globální minimální daň. Ta má zajistit, aby velké firmy odváděly ze zisku alespoň 15 % v každé zemi, kde působí, a připravit tak daňové ráje o jejich hlavní lákadlo.



