Ochrana oznamovatelů – nové povinnosti pro zaměstnavatele
Jaké změny pro zaměstnavatele přinese zákon o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů, který čeká na schválení Senátem?
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů zavádějící v České republice institucionální ochranu oznamovatelů publikovaný jako sněmovní tisk č. 352 (dále jen „Zákon“) byl dne 21. 4. 2023 schválen Poslaneckou sněmovnou a postoupen Senátu k projednání.
Zákon transponuje do českého právního řádu směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. 10. 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (dále jen „Směrnice“), jejíž transpoziční lhůta uplynula již 17. 12. 2021.
Dokončení legislativního procesu
Senát má projednat Zákon nejpozději do 1. 6. 2023. Senát naplánoval projednání Zákona na svoji 12. schůzi konanou od 31. 5. 2023 a nezbývá mu tedy příliš času. Dosud předložené pozměňovací návrhy senátorů jsou spíše technické a formální povahy a lze i s ohledem na pozdní transpozici očekávat, že Senát buďto Zákon schválí, jak mu byl předložen, nebo se k němu nevyjádří a k 1. 6. 2023 tak bude považován za schválený.
Následně bude Zákon, včetně doprovodného změnového zákona, předložen k podpisu prezidentovi a publikován ve Sbírce zákonů a dokončení legislativního procesu lze očekávat do konce června 2023.
Je zřejmé, že ochrana oznamovatelů nabyla v zásadě konečných rozměrů, s jejichž základními obrysy Vás chceme seznámit právě v tomto našem prvním článku z připravované série věnované ochraně oznamovatelů v České republice.
Účinnost Zákona
Zákon by měl nabýt účinnosti již 1. 8. 2023; to platí za předpokladu, že bude publikován ve Sbírce zákonů do konce června 2023. V případě, že publikace proběhne až v červenci, účinnosti Zákon nabyde 1. 9. 2023.
Vybrané povinné subjekty však budou mít na zavedení souladu se Zákonem delší čas. Povinné subjekty, s výjimkou veřejných zadavatelů a subjektů, zaměstnávající ke dni nabytí účinnosti Zákona nejméně 50 a zároveň méně než 250 zaměstnanců, budou mít povinnost zavést vnitřní oznamovací systém (až) do 15. 12. 2023 – samozřejmě je však mohou zavést i dříve.
Ochrana oznamovatelů obecně
Oznamování protiprávního jednání, známé také jako whistleblowing, je v moderním firemním prostředí klíčovým prvkem, který má za cíl podporovat dodržování právních a etických standardů fungování společnosti. Společnosti mají umožnit zaměstnancům a dalším osobám bezpečně nahlásit nezákonné chování, které by mohlo poškodit společnost či třetí osoby a ve společnosti k němu dochází.
Společnosti, které se zavazují ke společenské odpovědnosti, transparentnosti a udržitelnosti, již dnes podporují relevantní procesy a vytvářejí prostředí, které chrání oznamovatele před odvetnými opatřeními a zajišťuje, že oznámení budou řádně prošetřena. Je tak nedílnou součástí naplňování ESG standardů a nefinančního reportingu organizací, které pomáhají vytvářet firemní prostředí založená na etických principech a dodržování zákonů a společenských norem.
Oznámení, protiprávní jednání a oznamovatel
Oznámení činí fyzická osoba (oznamovatel) a obsahuje informace o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť i zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti.
Protiprávním jednáním, jehož se oznámení může týkat, může dle Zákona být jednání, které:
- má znaky trestného činu; nebo
- má znaky přestupku, za který lze uložit pokutu, jejíž horní hranice je alespoň 100.000,- Kč; nebo
- porušuje zákon o ochraně oznamovatelů; nebo
- porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie (určených Směrnicí a Zákonem).
Další články
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
Řízení o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků a překážka litispendence v nich
Problematika stanovení cen a úhrad léčivých přípravků představuje specifickou oblast správního práva, v níž se střetávají regulatorní požadavky, ekonomické aspekty i zájem na zajištění dostupnosti zdravotní péče. Jedním z dílčích, avšak v praxi významných problémů, je aplikace překážky litispendence v řízeních o stanovení cen a úhrad léčivých přípravků, a to zejména ve vazbě na jednotlivé indikace léčivého přípravku.
Omnibus I a náležitá péče: směrnice (EU) 2026/470 a klíčové změny v CSDDD
Před skoro 2 lety se Evropská unie vydala na cestu zmírňování dopadů podnikaní, a tak došlo k přijetí směrnice (EU) 2024/1760, o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti („CSDDD“), která poprvé na unijní úrovni systematicky upravila povinnou náležitou péči (due dilligence) v oblasti lidských práv a životního prostředí napříč hodnotovým řetězcem.
Rizika Shadow AI? Zaměstnanci mohou neúmyslně ohrozit firemní data, porušit dohody o mlčenlivosti nebo GDPR
S rozvojem AI rostou i rizika tzv. Shadow AI, používání neschválených nástrojů a aplikací umělé inteligence při práci s důvěrnými firemními informacemi, daty obchodních partnerů nebo s osobními údaji klientů a zaměstnanců. Zaměstnanci – obvykle v dobré víře a ve snaze zvýšit produktivitu práce – totiž svěří chráněná data nástrojům, nad kterými nemá firma kontrolu a slouží například ke zdokonalování umělé inteligence.
Ekocida: Chybějící dílek v mozaice nejzávažnějších zločinů podle mezinárodního práva
Mezinárodní trestní právo dnes připomíná precizně vyskládanou mozaiku spravedlnosti. Její čtyři dílky, genocida, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a zločin agrese, chrání lidstvo před těmi nejtěžšími zločiny ohrožujícími mezinárodní mír a bezpečnost. Přesto v tomto zdánlivě uceleném obrazu zůstává prázdné místo, skrze které nezadržitelně uniká odpovědnost za činy, které neútočí přímo na integritu jednotlivců, ale na environmentální stabilitu nezbytnou pro zachování civilizace.



