Nevěra a její dopad na vypořádání společného jmění manželů
Rozvod je často doprovázen složitými otázkami týkajícími se dělení společného jmění manželů (dále jen „SJM“). Jedním z klíčových faktorů, které mohou hrát roli v tomto procesu, je nevlídné chování manželů, zejména nevěra. Zatímco nevěra je často považována za jeden z hlavních důvodů rozvratu manželství, české soudy poslední dobou poměrně často řeší otázku, zda a jak by měla ovlivnit majetkové vypořádání mezi bývalými manžely.
Judikatura Nejvyššího soudu se touto problematikou zabývá a stanovuje důležité hranice pro rozhodování o tom, kdy a jak může být nevěra zohledněna.
Podle českého práva dochází při rozvodu manželství k zániku SJM, které následně musí být vypořádáno do 3 let dle ust. § 741 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“). OZ stanoví, že majetek nabytý během manželství je kromě několika taxativně stanovených výjimek společným jměním manželů, které má být po rozvodu vypořádáno rovným dílem, pokud není důvod odchýlit se od této zásady. Mezi důvody pro odchylku se řadí například významný ekonomický přínos jednoho z manželů, péče o rodinu či nevlídné osobní chování.
Judikatura Nejvyššího soudu ovšem opakovaně potvrzuje, že samotná nevěra jednoho z manželů není automaticky důvodem pro snížení jeho vypořádacího podílu na zaniklém SJM. Nejvyšší soud v rámci své rozhodovací praxe[1] zdůrazňuje, že mimomanželský vztah jako příčina rozvratu manželství nemá přímý vliv na snížení vypořádacího podílu jednoho z manželů na zaniklém společném jmění. V roce 2012 t.č. nový rozsudek Nejvyššího soudu[2] přinesl jistý posun v nahlížení na disparitu podílů. Tento rozsudek připouští, že jednání, která jsou v rozporu s ust. § 18 zákona č. 94/1963 Sb., zákon o rodině, nebo která negativně ovlivňují vzájemné soužití manželů, mohou vést k odklonu od rovnosti podílů, pouze pokud se významně promítají do hospodaření se společným majetkem nebo péče o rodinu. Odklon od rovnosti podílů nebude dán jakýmkoliv negativním jednáním, ale pouze takovým, které se významněji promítá do majetkové sféry zákonného majetkového společenství manželů nebo do péče o rodinu. To znamená, že soudy mohou při rozhodování zohlednit osobní chování manželů, ale pouze tehdy, pokud má prokazatelný a významný dopad na společné ekonomické a rodinné záležitosti.
Soudy jsou při posuzování otázky nevěry obezřetné a vyžadují jasné důkazy o tom, že nevěra měla přímý dopad na společné záležitosti manželů. Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3250/2020, ze dne 28. 1. 2021, deklaruje, že soud může přihlédnout k odpovědnosti za konflikty mezi manžely, pokud to jasně vyplývá z obsahu spisu, avšak není povinen provádět rozsáhlé dokazování za účelem zjištění nevěry. Tento přístup Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že soudy se snaží chránit práva obou stran tím, že zohledňují pouze relevantní a prokazatelné faktory, které mají přímý dopad na rodinný a majetkový život manželů.
Na závěr je nutné poznamenat, že judikatura Nejvyššího soudu klade důraz na to, že nevěra sama o sobě není dostatečným důvodem pro disparitu podílů při vypořádání společného jmění manželů, pokud nemá prokazatelný a významný dopad na hospodaření se společným majetkem nebo na péči o rodinu. Soudy mají za cíl spravedlivé rozdělení majetku, které zohledňuje nejen osobní chování manželů, ale především jeho přímé důsledky na ekonomické a rodinné záležitosti.
[1] rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2921/2005, ze dne 19. 3. 2007, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1112/2006, ze dne 23. 5. 2007
[2] rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3637/2010, ze dne 5. 3. 2012
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
