Smí dodavatel nebo výrobce určovat svým distributorům ceny pro další prodej?
Ne všichni podnikatelé vědí, že antimonopolní právo zakazuje v podstatě jakékoli jednání, které vede k omezení svobody odběratelů v oblasti cenotvorby pro další prodej.
Ještě o poznání horší je pak povědomí o této skutečnosti mezi pracovníky (a to dokonce i mezi vedoucími zaměstnanci či managementem). Z důvodu tohoto nízkého povědomí i s ohledem na vysoké pokuty,[3] které v této souvislosti hrozí, doporučujeme dbát na osvětu v této oblasti.[1] Základní informace k problematice určování cen poskytujeme v tomto příspěvku.
Úvodní východiska – lze vyžadovat od odběratelů, aby drželi určité cenové rozmezí?
Na úvod předznamenáváme, že určování cen v dodavatelsko-odběratelském vztahu je velmi ošemetné. Dohoda o závazném stanovení pevných a/nebo minimálních cen pro další prodej je totiž tzv. tvrdým omezením, na které nelze použít režim bezpečného přístavu ve smyslu nařízení o vertikálních blokových výjimkách. Výjimka ze zákazu je sice obecně možná, ale dosáhnout na ni je velmi náročné, ne-li nemožné.[2]
Cenové doporučení obecně přípustné je. Musí však splňovat tyto dva požadavky:
- musí být skutečně nezávazné (tzn. nesmí existovat motivační, či naopak odrazující mechanismy k jejich dodržování, či nedodržování) a
- doporučené ceny nesmí vést ke koordinaci, resp. nesmí být tzv. konkludentně přijaty – i přes existenci nezávazného doporučení tedy musí na trhu nadále existovat cenová soutěž v rámci značky, která se projevuje především ve svobodné možnosti odběratele se od doporučení odchýlit.
Další články
Odpovědnost provozovatele za škodu vzniklou provozní činností: kdy nestačí říct „nebyla to naše chyba“
Provozovatel se odpovědnosti nezbaví jen tím, že došlo k zásahu zvenčí. Klíčové je, jaká preventivní opatření přijal.
Drony v realitním marketingu: Právní rámec a ochrana soukromí
Využití bezpilotních letadel v realitním marketingu přináší kromě atraktivní vizualizace také specifická právní rizika. Střet zájmu na propagaci nemovitosti s právem na ochranu soukromí třetích osob je častým předmětem sporů.
Odškodňování cestujících leteckými dopravci za zrušené a zpožděné lety
Aktuální válečný konflikt na blízkém východě se negativně projevuje také na dostupnosti ropných produktů, což samozřejmě negativně ovlivňuje jejich cenu na světových trzích. To se týká rovněž leteckého paliva, v důsledku čehož začínají letečtí dopravci upozorňovat na možnost zavádění opatření spočívajících například také v rušení plánovaných letů v následujících měsících. Budou mít poté cestující, kteří již mají letenku zakoupenu a jejich let jim dopravce následně zruší, nárok na odškodnění? A pokud ano, za jakých okolností? A co v případě, není-li let zrušen, ale zpožděn?
Co přináší nové jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele
Jedno hlášení místo několika. Nový systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele má zjednodušit administrativu zaměstnavatelů, ale přináší i nové povinnosti a rizika.
Úplata za stejnokroj
Někteří zaměstnavatelé požadují po zaměstnancích platby za poskytnutý pracovní oděv, uniformu nebo firemní stejnokroj, resp. jim částky za jejich užívání sráží ze mzdy. Tento článek popisuje, proč je takový postup v rozporu s pracovním právem.
