GDPR přehled jak na online kamerové systémy a dopad ochrany oznamovatelů na GDPR
Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.
Online kamerové systémy
Dlouhou dobu zastával ÚOOÚ názor, že užívání kamerového systému podléhá pravidlům pro zpracování osobních údajů pouze v případě, kdy je pořizován z kamery záznam. Na základě výkladových vodítek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů však ÚOOÚ svůj přístup změnil a v současnosti hodnotí plnění povinností z GDPR i u online kamerových systémů. Důraz přitom klade mimo jiné i na transparentnost, tedy plnění informační povinnosti vůči osobám, které jsou kamerou zachyceny.
Za nejlepší postup se přitom považuje informování formou vícevrstvého přístupu k informacím. V rámci první vrstvy informační cedule jsou uvedeny pouze nejdůležitější informace (typicky vymezení účelu a oprávněných zájmů ke zpracování, kontakt na správce, poučení o právech subjektů údajů aj.) a odkaz na druhou vrstvu, která obsahuje další podrobnosti. Shrnutí ÚOOÚ k pokynům Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je dostupné zde.
Zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na povinnosti k ochraně osobních údajů
Tento rok by měl vejít v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který je v současnosti projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. Zákon zavádí nové povinnosti pro obce i soukromé společnosti, které se promítnou i do oblasti ochrany osobních údajů. Dojde totiž k novému zpracování osobních údajů, které musí být evidováno v záznamech o činnostech zpracování a dále zmíněno i v zásadách ochrany osobních údajů uveřejněných na webu, prostřednictvím kterého správce plní svoji informační povinnost.
Ústavní soud k otázce zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí
Na podzim minulého roku Ústavní soud vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení za část roku 2020. Již v roce 2020 Ústavní soud rozhodl o tom, že postačí zpřístupňovat tyto údaje na základě žádosti a že volné nahlížení veřejnosti přes internet porušuje právo na soukromí zastupitelů. Ministerstvo spravedlnosti však praxi změnilo až koncem roku 2020 a tím pádem tedy ponechávalo majetková oznámení plošně zveřejněná déle, než mělo. Stanovisko pléna Ústavního soudu v této věci najdete zde.
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
