GDPR přehled jak na online kamerové systémy a dopad ochrany oznamovatelů na GDPR

Nově hodnotí Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) i online kamerové systémy, v tomto článku proto Frank Bold Advokáti shrnují, jaký postup zvolit, abyste při využívání kamer dodrželi zákon. Přibližují také zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na ochranu osobních údajů a podrobnosti rozhodnutí soudu ke zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí.

Online kamerové systémy

Dlouhou dobu zastával ÚOOÚ názor, že užívání kamerového systému podléhá pravidlům pro zpracování osobních údajů pouze v případě, kdy je pořizován z kamery záznam. Na základě výkladových vodítek Evropského sboru pro ochranu osobních údajů však ÚOOÚ svůj přístup změnil a v současnosti hodnotí plnění povinností z GDPR i u online kamerových systémů. Důraz přitom klade mimo jiné i na transparentnost, tedy plnění informační povinnosti vůči osobám, které jsou kamerou zachyceny.

Za nejlepší postup se přitom považuje informování formou vícevrstvého přístupu k informacím. V rámci první vrstvy informační cedule jsou uvedeny pouze nejdůležitější informace (typicky vymezení účelu a oprávněných zájmů ke zpracování, kontakt na správce, poučení o právech subjektů údajů aj.) a odkaz na druhou vrstvu, která obsahuje další podrobnosti. Shrnutí ÚOOÚ k pokynům Evropského sboru pro ochranu osobních údajů ke zpracování osobních údajů prostřednictvím videozařízení je dostupné zde.

Zákon o ochraně oznamovatelů a jeho dopad na povinnosti k ochraně osobních údajů

Tento rok by měl vejít v účinnost nový zákon o ochraně oznamovatelů, který je v současnosti projednáván na půdě Poslanecké sněmovny. Zákon zavádí nové povinnosti pro obce i soukromé společnosti, které se promítnou i do oblasti ochrany osobních údajů. Dojde totiž k novému zpracování osobních údajů, které musí být evidováno v záznamech o činnostech zpracování a dále zmíněno i v zásadách ochrany osobních údajů uveřejněných na webu, prostřednictvím kterého správce plní svoji informační povinnost.

Ústavní soud k otázce zveřejňování majetkových oznámení zastupitelů obcí

Na podzim minulého roku Ústavní soud vyhověl stížnostem 43 zastupitelů, kteří žádali odškodnění a omluvu za neomezené zpřístupňování jejich majetkových oznámení za část roku 2020. Již v roce 2020 Ústavní soud rozhodl o tom, že postačí zpřístupňovat tyto údaje na základě žádosti a že volné nahlížení veřejnosti přes internet porušuje právo na soukromí zastupitelů. Ministerstvo spravedlnosti však praxi změnilo až koncem roku 2020 a tím pádem tedy ponechávalo majetková oznámení plošně zveřejněná déle, než mělo. Stanovisko pléna Ústavního soudu v této věci najdete zde.

Rozhodují soudci politicky?

Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?

JUDr. Petr Šuk • 4. září 2026, 14:32

Zjišťování nemoci z povolání soudem

Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.

Doc. JUDr. Martin Štefko, Ph.D. • 4. září 2026, 06:23

Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce

Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.

Kolektiv autorů • 3. září 2026, 14:26