Proč EU zpřísňuje pravidla: Ochrana zemědělců a férové obchodování
Současný právní rámec je zakotven především ve směrnici (EU) 2019/633, která členským státům uložila zakázat řadu praktik (např. opožděné platby, jednostranné úpravy smluv, hrozby odvetou) a zřídit vyšetřovací orgány. Spolupráce v přeshraničních případech však fungovala pouze na základě obecné vzájemné pomoci bez konkrétních procesních pravidel.
Praxe ukázala, že získávání důkazů a vymáhání sankcí v mezinárodních případech bylo kvůli odlišným procesním pravidlům a komplikovaným administrativním postupům velmi náročné. To vedlo ke snížení efektivity směrnice a oslabení ochrany zemědělců a menších dodavatelů.
Posílený dozor: Nové pravomoci úřadů
Připravované nařízení EU zásadně proměňuje postavení dozorových orgánů členských států, v ČR především ÚOHS. Nově budou muset flexibilně spolupracovat s protějšky v jiných státech prostřednictvím rychlé a zabezpečené výměny informací dle jasných procesních pravidel. Žádosti budou podávány písemně pomocí standardizovaných formulářů s garantovanou ochranou citlivých údajů.
Klíčovou změnou je možnost účinně vymáhat zahraniční rozhodnutí – ÚOHS může na žádost jiného evropského orgánu vykonat pokutu či opatření uložené například v Německu. Nařízení také zavádí digitální komunikaci přes bezpečné platformy a koordinovaná šetření při rozsáhlých přestupcích. Pro podniky i orgány to znamená rychlejší a transparentnější řešení případů napříč EU.
Dopady do praxe – jak ovlivní nové nařízení podniky?
1. Výrazné zvýšení rizika sankcí v přeshraničních vztazích
Nařízení rozšiřuje spolupráci mezi dozorovými orgány. Nekalé praktiky s mezinárodním prvkem budou snadněji vyšetřovány, včetně možnosti vyžádat si informace z jiného členského státu. Český podnik může být vyšetřován i při obchodování s partnerem ve Francii nebo mimo EU. Zahraniční pokuty lze nově vymáhat i v ČR.
2. Náhlé a koordinované kontroly
Nařízení zavádí systém „alertů". Pokud nekalá praktika zasahuje více států, může být okamžitě sdílena a šetřena koordinovaně. Šetřené subjekty však částečně ztrácejí kontrolu nad tím, který úřad má přístup k jejich dokumentům. U stěžovatelů je vyžadován souhlas před postoupením informací dalšímu orgánu.
3. Compliance a administrativní zátěž
Šetřené subjekty musí rychle reagovat na žádosti zahraničních autorit. Stává se důležitým zavést jednotný systém evidence obchodních vztahů a reportingu, včetně schopnosti poskytovat informace na evropských formulářích a chránit obchodní tajemství.
4. Dosah i na subjekty mimo EU
Každý mimoevropský kupující musí mít kontaktní osobu v EU, jinak riskuje koordinovanou reakci úřadů a reputační dopady. Zahraniční společnosti nejsou vyňaty z evropského dozoru. Podniky obchodující se třetími zeměmi musí rozšířit compliance i na screening zahraničních partnerů.
5. Méně prostoru pro „forum shopping"
Nařízení vytváří systém jednotných pravidel a snižuje možnost obejít přísnější režim výběrem „vstřícnějšího" právního řádu jiného státu. Komunikace bude vždy možná také v angličtině.
6. Rizika při přísnějších národních režimech
Nařízení umožňuje dobrovolnou spolupráci i v případech přísnější národní regulace. Firmy s aktivitami ve více státech se mohou dostat pod tlak různých národních režimů a povinnost sledovat compliance ve všech dotčených státech poroste.
Nové nařízení přináší bezprecedentní provázanost evropských dozorových orgánů a právní předvídatelnost, ale vyžaduje vyšší disciplínu v compliance a aktivní správu právních rizik v celé síti partnerských států. Vědomá implementace těchto pravidel výrazně sníží riziko penalizace i reputační újmy.
Klíčové body:
- Efektivní vymáhání pokut a postihů napříč státy E
- Koordinované kontroly a rychlý přístup k informacím
- Nárůst administrativních požadavků a povinnosti reportingu
- Dopad na zahraniční společnosti – povinnost kontaktní osoby v EU
- Omezení možnosti výběru mírnějšího dohledu
- Zvýšená odpovědnost za compliance ve všech zemích působení
Diskuze k článku ()