Sněmovna dala šanci novele proti šikanózním žádostem o údaje

Úřady a instituce by měly nově dostat právo odmítnout poskytnutí informace v případě, kdy lze dovodit, že cílem žádosti je způsobit nepřiměřenou zátěž úřadu nebo nátlak na člověka, kterého se požadovaná informace týká. Lidé by údaj nedostali ani v případě, že by mohl znevýhodnit jednoho z účastníků soudního nebo obdobného řízení. Některá z omezení by se měla objevit i v zákoně o právu na informace o životním prostředí.

Pokud bude někdo žádat mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací, bude moci úřad podle novely chtít zálohu na úhradu nákladů vyhledávání. Půjde nejvýše o 60 procent z předpokládaných nákladů, maximálně o 2000 korun.

Předseda právního výboru Marek Benda (ODS) uvedl, že do novely by se měla vrátit další opatření, které ministerstvo vnitra po debatách vypustilo. Předkladatelé vyškrtli například část, podle které by mohl úřad vyzvat žadatele o údaje o platech k doložení toho, zda a jakým způsobem žádost splňuje podmínky pro poskytnutí informace. Benda míní, že žadatelé by neměli dostat třeba ani data, která by jim mohla pomoci v konkurenčním boji. Nemělo by být možno podle něho žádat ani třeba o soudní usnesení o vazbě.

Proti vynětí soudů z působnosti zákona se postavil předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Podle něho je veřejná kontrola soudnictví nutná. “Je alfa omega, jak zajistit to, aby nedošlo ke zneužití této moci,” řekl. Benda reagoval, že jde o 50. léta minulého století. “Tam jsme měli veřejnou občanskou kontrolu soudnictví vykonávanou prostřednictvím komunistické strany,” prohlásil a připomněl, že rozsudky jsou zásadně veřejné. Michálek se ohradil slovy, že mu nejde o to, aby se “nějaká paní domovnice zvedla a šla kontrolovat na Nejvyšší soud, jak tam rozhodují”.

Pozměňovací návrhy už podal například poslanec ANO Milan Pour (ANO). Chce, aby zastupitelé mohli ze své funkce žádat informace bezplatně podle zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze.