Její ústavní komise dnes projednávání návrhu přerušila. Chce nejdříve na podnět předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) porovnat, zda a jak je navrhované právo platit v hotovosti nebo nebýt nucen k elektronickým úkonům upraveno v už platných zákonech, například v zákoně o ochraně spotřebitele.
Spíše proti senátorské předloze vyzněly právní posudky, které si komise vyžádala například od Jana Kudrny nebo Pavla Uhla, kteří byli skeptičtí k vhodnosti měnit Listinu základních práv a svobod. Připojila se k nim i Hana Kordová Marvanová a Miroslava Němcová z klubu ODS a TOP 09. "Vstupovat do ústavy a listiny se má teprve ve chvíli, kdy základní práva jsou ohrožena a nelze je chránit v běžných zákonech," uvedla Němcová. Podle ní by případná ústavní změna měla být předjednána s poslanci.
Předseda komise Zdeněk Hraba ze stejné frakce uvedl, že zásah do listiny je jednou z možných cest a je na zvážení, zda by vhodnější nebyla úprava ústavy v pasáži týkající se ČNB nebo samostatný ústavní zákon. Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová (KDU-ČSL) navrženou novelu bránila mimo jiné poukazem na to, že tvůrci ústavního pořádku nemohli před třemi desítkami let předjímat všechny důsledky digitalizace. Podle Jany Zwyrtek Hamplové (za Nezávislé) právo na hotovost de iure existuje, v praxi se ale ztrácí například kvůli rušení pokladen v bankovních pobočkách.
Doplnění listiny navrhla skupina 17 senátorů, která chce v ústavní rovině zakotvit, že "každý má právo znát svá práva a povinnosti a vykonávat je jemu dostupným a přístupným způsobem". Právo na hotovost má být zakotveno jako součást širšího práva být osvobozen od povinného využívání digitálních prostředků. Nikdo by podle návrhu nesměl být nucen vykonávat svá práva a povinnosti prostřednictvím elektronických sítí a úložišť nebo jiným podobným způsobem. Lidé by měli mít podle předlohy možnost hradit své peněžité závazky a také dostávat výplatu v platných bankovkách a mincích.
Nikdo by podle tvůrců návrhu neměl být zákonem nucen používat internet, mobilní telefon nebo platební karty. Stejně tak by občané měli zůstat chráněni před zřizováním datových schránek nebo plošnou elektronickou evidencí tržeb. Naopak logická a žádoucí je podle předkladatelů elektronizace například u elektronických obchodů.
Právo platit v hotovosti loni v červnu uzákonilo například Slovensko. V Evropské unii se řeší právo na odpojení, které má chránit zaměstnance v jejich pracovním volnu a dát jim možnost odpojit se od telefonu nebo počítače. Právo na digitální integritu bylo zase na základě referenda zakotveno do švýcarské ústavy. O lepší ochranu práv před nucenou digitalizací usilují také spotřebitelské organizace a další nevládní organizace, které se zabývají ochranou lidských práv nebo digitálním vyloučením.
Diskuze k článku ()