Náhrada nákladů za home office bude zřejmě na dohodě firmy a zaměstnance
Praha 19. dubna (ČTK) - Zaměstnavatelé a zaměstnanci se budou moci zřejmě vzájemně dohodnout na částečné náhradě nákladů, které zaměstnancům vznikají při práci z domova. Novinářům to řekl v souvislosti s přijetím vládní novely zákoníku práce viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza. Norma míří k projednání do Poslanecké sněmovny.
Původní návrh novely zákoníku práce z dílny ministerstva práce a sociálních věcí podle Prouzy počítal s výrazně složitějšími pravidly. Novou verzi novely považuje za vyvážený kompromis. Komora podle něj uspěla především se snížením administrativní zátěže při práci na home office.
“Od počátku jsme prosazovali, aby si podmínky práce z domova mohli zaměstnanci se zaměstnavatelem svobodně dohodnout. Původní návrh, který chtěl stanovovat zákonem detaily práce z domova, jsme považovali za absurdní, administrativně i finančně náročný postup, protože pro mnoho zaměstnanců je práce z domova vítaným benefitem,” uvedl Prouza.
Práce z domova je podle něj vyhledávaný zaměstnanecký benefit, který zaměstnancům umožňuje sladit práci a osobní život. Home office v případě, že to charakter práce umožňuje, nyní nabízí podle šetření komory 93 procent zaměstnavatelů.
Sedm z deseti jej označuje za vhodné řešení v případech, kdy zaměstnanec musí pečovat o člena rodiny. Stejně tak jej vítá i při zdravotní indispozici zaměstnance, který z vlastního rozhodnutí nechce využít pracovní neschopnosti, pokud to charakter indispozice umožňuje. Třetina zaměstnavatelů ho poskytuje proto, aby zaměstnanci ušetřili čas a peníze za dojíždění do práce.
Přesto se podle komory dohody významně mění. I u nahodilých a nepředvídatelných prací bude třeba zaměstnance seznámit s písemným rozvrhem pracovní doby obecně tři dny předem. Komora však prosadila, aby se zaměstnavatelé mohli se zaměstnanci dohodnout i na kratší době. I tak ale budou mít firmy více administrativy s výkaznictvím spojeným s dohodami než dosud. Patrně tak dojde k tomu, že zaměstnavatelé kvůli nadměrné administrativě a novým nákladům přestanou dohody nabízet v tak hojném počtu jako dosud, a také tyto náklady promítnou do cen, podotkl Prouza.
Zaměstnavatelé budou muset u dohod nově proplácet příplatky například za práci v sobotu a v neděli. Nově bude takzvaným dohodářům také náležet dovolená, budou-li splněny zákonné požadavky stejné jako pro klasický pracovní poměr, tj. musí být odpracován v daném kalendářním roce alespoň čtyřnásobek týdenní pracovní doby a současně dohoda musí trvat alespoň 28 kalendářních dnů. Toto pravidlo má být účinné až od 1. ledna 2024, ostatní změny již k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení zákona.
Komoře se také podařilo zmírnit návrh, aby zaměstnavatel plošně u všech zaměstnanců kontroloval, zda je jejich domov způsobilý k výkonu práce. Odpovědnost bude mít zaměstnanec, který zaměstnavateli sdělí, zda místo způsobilé k výkonu práce má, nebo nemá k dispozici.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


