Praha 7. ledna (ČTK) - Zájemci o místa soudních tlumočníků, jejichž mateřský jazyk není čeština, musí od začátku tohoto roku prokázat znalost českého jazyka alespoň na úrovni pokročilých. Použít k tomu mohou doklad o absolvování zkoušky, která svou podobou odpovídá maturitě z češtiny, nebo všeobecné či speciální státní jazykové zkoušky z českého jazyka. Vyplývá to z novely vyhlášky, která stanovuje potřebnou úroveň znalosti češtiny pro práci soudních tlumočníků. Vyhlášku na konci roku podepsal ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Praha 10. října (ČTK) - Zájemci o místa soudních tlumočníků, jejichž mateřský jazyk není čeština, by od příštího roku měli prokázat znalost českého jazyka alespoň na úrovni pokročilých. Použít k tomu budou moct zřejmě třeba doklad o absolvování státnic na vysoké škole či absolutorium na vyšší odborné škole v češtině. Vyplývá to z návrhu vyhlášky, která má stanovit potřebnou úroveň znalosti češtiny pro práci soudních tlumočníků. Vyhlášku připravilo ministerstvo školství.

Zejména evropská integrace spojená s volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu vyvolává růst vzájemného kontaktu, obchodu a právních poměrů mezi subjekty z rozličných zemí. Samozřejmě celá řada těchto kontaktů je naprosto bezproblémová, ale některé styky končí ingerencí soudu. S tím pak také narůstá objem věcí tzv. s cizím prvkem, kdy se dokonce již stává i to, že české soudy vyřizují věci, kde jsou účastníci z cizozemí.[1]

Právo na tlumočníka patří mezi základní práva, která je třeba účastníkovi řízení zajistit. Ať se to týká přestupkového nebo trestního řízení, je třeba dbát na to, aby účastník nebyl zkrácen na svých právech a to ani za situace, že je jedinou překážkou v řízení odlišný jazyk.

Praha 2. května (ČTK) - Senát odmítl nová pravidla pro soudní znalce a v souvislosti s tím také návrh nového zákona, který má samostatně upravit činnost soudních tlumočníků a překladatelů. Současnou úpravu tlumočnické činnosti obsahuje zákon, který se věnuje hlavně znalcům.