Judikatura k bezdůvodnému obohacení podle nového občanského zákoníku
Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného není vyloučeno skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky.
V dané věci dotyčná zaplatila za dlužníky dluhy několika exekutorům a uhradila i dluhy, které měli u Okresní správy sociálního zabezpečení. Když pak požadovala po dlužnících úhradu takto vydaných prostředků, bránili s tím, že podle § 2997 občanského zákoníku nemá právo na vrácení “ten, kdo jiného obohatil s vědomím, že k tomu není povinen”.
Soud uvedl, že toto ustanovení dopadá na vztah mezi plnitelem a příjemcem plnění, nikoliv mezi dlužníkem a plnitelem.
Dlužníci se dále bránili, že nedošlo k postoupení jejich pohledávky, jak předpokládá § 1936, a tudíž nelze ničeho požadovat.
Ani tuto námitku soud neakceptoval s tím, že jde pouze o možnost. Kdo plní cizí dluh a nepožaduje postoupení pohledávky, nemůže být automaticky považován za dárce.
Kolegiem schválená právní věta pak zní:
Právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním za jiného (§ 2991 o. z.) není vyloučeno podle § 2997 odst. 1, věty druhé, o. z. samotnou skutečností, že ochuzený (plnitel) vědomě poskytl plnění namísto obohaceného (dlužníka), ač k tomu nebyl povinen, ani tím, že si ochuzený na věřiteli nevymínil postoupení pohledávky dle § 1936 odst. 2 o. z.
Celý text judikátu si můžete přečíst zde
Další články
Odpovědnost nemocnice za násilí mezi pacienty
Kdy nemocnice odpovídá za nemajetkovou újmu pozůstalého po pacientovi, kterého během hospitalizace usmrtil jiný pacient?
Výpočet odměny advokáta při zastupování více společně zastoupených osob
Jak řešit situaci, kdy ze společně zastupovaných osob byly úspěšné pouze některé?
Nejlepší zájem dítěte zůstává předním hlediskem rozhodování opatrovnických soudů
Ústavní soud v tomto případě řešil, zda Krajský soud v Praze adekvátně odůvodnil, proč je v nejlepším zájmu tří nezletilých dětí, aby byly svěřeny do tzv. výlučné péče otce s „víkendovým“ stykem matky. V jeho rámci matka třikrát v měsíci děti o víkendu dopravuje z místa bydliště otce, vzdáleného 300 km od jejího bydliště, a zase zpět.
Odměna zmocněnce v adhezním řízení a dobrovolné plnění
Dobrovolné uspokojení nároku poškozeného v průběhu trestního řízení představuje materiální úspěch v řízení
Legitimní očekávání
Společnost od začátku věděla, že k provedení podnikatelského záměru potřebuje nenárokové rozhodnutí správního orgánu



