Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených

Podle § 72a odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody se za velmi nebezpečného odsouzeného považuje odsouzený:

1. který byl odsouzen k výjimečnému trestu (tedy k trestu odnětí svobody nad 20 až do 30 let nebo na doživotí), 
2. proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu, tj. je proti němu vedeno stíhání pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let, 
3. který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z vazby nebo výkonu trestu,
4. u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob. 

Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením (OZSTZ). O umístění takového odsouzeného rozhoduje ředitel věznice. Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně a doručeno odsouzenému. Odsouzený má právo podat proti rozhodnutí ředitele stížnost, a to ve lhůtě tří dnů od doručení rozhodnutí, stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřená osoba. Je zde tedy rozdíl oproti rozhodnutí ředitele o zařazení do oddělení v rámci věznice s ostrahou, protože toto rozhodování ředitele věznice podléhá (k návrhu odsouzeného) přezkumu (nejedná se však o správní přezkum) soudem. Velmi nebezpečný odsouzený se umisťuje OZSTZ na dobu nejdéle 90 dnů. Pokud není zjištěno, že by odsouzený ohrožoval bezpečnost druhých osob, z tohoto oddílu se vyřadí, jinak se v něm ponechá i opakovaně, nejdéle dalších 180 dnů. 

Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že u velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení také působení na dosažení postojových změn, snaha o jeho úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do OZTSZ, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu (1). Vnitřní řády věznic (2) pak detailně konkretizují výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených. Vězni jsou umístěni v celách, ve všech OZSTZ jsou umístěni po dvou. Ty opouští zpravidla k vycházce v trvání jedné hodiny (základní právo všech odsouzených), přičemž jakýkoliv pohyb mimo celu musí být za doprovodu dozorce. Kamerovým systémem může být monitorována i samotná cela. Zařízení cel je napevno zabudováno. Konzumace jídel je dovolená pouze plastovým příborem, potraviny musí být uloženy mimo celu a odsouzený si je odebírá pouze k denní konzumaci. Návštěvy musí být odděleny od vězně přepážkou (3). Práce, kterou mohou tito odsouzení vykonávat je většinou jednoduchá montážní práce, která je vykonávána na celách nebo v prostorách oddílu, ve Valdicích to byla například montáž objímek (4).

Na závěr je nutné podoktnout, že ne všichni velmi nebezpeční odsouzení musí vykonávat trest odnětí svobody v OZSTZ, v těchto podmínkách trest vykonává jen malá problémová část odsouzených. Účelem výkonu OZSTZ je zabránění trestné činnosti velmi nebezpečných odsouzených ve výkonu trestu a ochrana pracovníků Vězeňské služby i ostatních odsouzených, dnešními módními slovy jejich vyřazení z „druhého života odsouzených“.

 

---

Použité zdroje:

1. § 100a odst. 2 Řádu výkonu trestu odnětí svobody 
2. § 14 zákona o výkonu trestu odnětí svobody
3. Vnitřní řády Věznic Horní Slavkov, Valdice, Rýnovice, Mírov (dostupné na vscr.cz)
4. Šámal Petr, Jak se žije za zdmi Valdic, Naše Vojsko 2019, str. 157