Výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených
Novela zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody (zákon č. 276/2013 Sb.) s účinností od 1. 1. 2014 zavedla pojem velmi nebezpečný odsouzený.
Podle § 72a odst. 1 zákona o výkonu trestu odnětí svobody se za velmi nebezpečného odsouzeného považuje odsouzený:
- který byl odsouzen k výjimečnému trestu (tedy k trestu odnětí svobody nad 20 až do 30 let nebo na doživotí),
- proti kterému je vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin spáchaný během výkonu vazby nebo výkonu trestu, tj. je proti němu vedeno stíhání pro úmyslný trestný čin s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let,
- který se v posledních pěti letech pokusil uprchnout nebo uprchl z vazby nebo výkonu trestu,
- u kterého lze důvodně předpokládat, že ohrozí bezpečnost jiných osob.
Velmi nebezpečný odsouzený se zpravidla umisťuje do oddílu se zesíleným stavebně technickým zabezpečením (OZSTZ). O umístění takového odsouzeného rozhoduje ředitel věznice. Rozhodnutí musí být vyhotoveno písemně a doručeno odsouzenému. Odsouzený má právo podat proti rozhodnutí ředitele stížnost, a to ve lhůtě tří dnů od doručení rozhodnutí, stížnost nemá odkladný účinek. O stížnosti rozhoduje generální ředitel Vězeňské služby nebo jím pověřená osoba. Je zde tedy rozdíl oproti rozhodnutí ředitele o zařazení do oddělení v rámci věznice s ostrahou, protože toto rozhodování ředitele věznice podléhá (k návrhu odsouzeného) přezkumu (nejedná se však o správní přezkum) soudem. Velmi nebezpečný odsouzený se umisťuje OZSTZ na dobu nejdéle 90 dnů. Pokud není zjištěno, že by odsouzený ohrožoval bezpečnost druhých osob, z tohoto oddílu se vyřadí, jinak se v něm ponechá i opakovaně, nejdéle dalších 180 dnů.
Vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody stanoví, že u velmi nebezpečného odsouzeného je obsahem programu zacházení také působení na dosažení postojových změn, snaha o jeho úspěšné přizpůsobení výkonu trestu a odstranění obtíží, které byly příčinou jeho umístění do OZTSZ, a jeho opětovné ubytování v běžném oddílu (1). Vnitřní řády věznic (2) pak detailně konkretizují výkon trestu velmi nebezpečných odsouzených. Vězni jsou umístěni v celách, ve všech OZSTZ jsou umístěni po dvou. Ty opouští zpravidla k vycházce v trvání jedné hodiny (základní právo všech odsouzených), přičemž jakýkoliv pohyb mimo celu musí být za doprovodu dozorce. Kamerovým systémem může být monitorována i samotná cela. Zařízení cel je napevno zabudováno. Konzumace jídel je dovolená pouze plastovým příborem, potraviny musí být uloženy mimo celu a odsouzený si je odebírá pouze k denní konzumaci. Návštěvy musí být odděleny od vězně přepážkou (3). Práce, kterou mohou tito odsouzení vykonávat je většinou jednoduchá montážní práce, která je vykonávána na celách nebo v prostorách oddílu, ve Valdicích to byla například montáž objímek (4).
Na závěr je nutné podoktnout, že ne všichni velmi nebezpeční odsouzení musí vykonávat trest odnětí svobody v OZSTZ, v těchto podmínkách trest vykonává jen malá problémová část odsouzených. Účelem výkonu OZSTZ je zabránění trestné činnosti velmi nebezpečných odsouzených ve výkonu trestu a ochrana pracovníků Vězeňské služby i ostatních odsouzených, dnešními módními slovy jejich vyřazení z „druhého života odsouzených“.
Použité zdroje:
- § 100a odst. 2 Řádu výkonu trestu odnětí svobody
- § 14 zákona o výkonu trestu odnětí svobody
- Vnitřní řády Věznic Horní Slavkov, Valdice, Rýnovice, Mírov (dostupné na vscr.cz)
- Šámal Petr, Jak se žije za zdmi Valdic, Naše Vojsko 2019, str. 157
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.



