Mezinárodní spolupráce policejních orgánů v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví

Spolupráce orgánů vymáhajících právo je v současné době významným a nezastupitelným nástrojem při potírání trestné činnosti, přičemž význam takovéto spoluprácese neustále zvyšuje.

KR
koordinátor trestního řízení, oddělení 713 Koordinace odhalování celních podvodů, Generální ředitelství cel
OM
metodik, oddělení 073 Mezinárodní spolupráce, Generální ředitelství cel
Foto: Fotolia

Mezinárodní kooperace mezi policejními orgány je uplatňována při šetření prakticky všech druhů trestné činnosti - ať už se jedná o násilnou, mravnostní či hospodářskou kriminalitu.

Policejním orgánem v českém právním řádu rozumíme jeden z orgánů činných v trestním řízení, které jsou vymezeny v § 12 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád). V oblasti ochrany práv duševního vlastnictví se jedná především o orgány Policie České republiky a pověřené celní orgány. Pravomocemi v oblasti šetření trestné činnosti v rámci Celní správy České republiky disponuje Sekce 03 Pátrání Generálního ředitelství cel.

Mezinárodní spolupráci Policie České republiky zajišťuje primárně Ředitelství pro mezinárodní policejní spolupráci Policejního prezidia, které rovněž zajišťuje i metodické vedení organizačních článků krajských ředitelství Policie ČR a útvarů policie s celostátní působností v oblasti mezinárodní policejní spolupráce․ V rámci každého krajského ředitelství Policie České republiky je pak zřízen i odbor mezinárodních vztahů. V rámci Celní správy České republiky zajišťuje mezinárodníspolupráci při šetření trestných činů Samostatné oddělení 073 Mezinárodní spolupráceGenerálního ředitelství cel.

Je nutné upozornit na skutečnost, která do určité míry determinuje mezinárodní spoluprácipolicejních orgánů, a sice určitou roztříštěnost forem komunikace s orgány dalších států. Na straně jedné mohou policejní orgány využít multilaterálních platforem, jako Interpol či Europol, přičemž např. celní správa má možnost využívat nástrojů Europolu přímo, avšak v případě Interpolu již pouze zprostředkovaně prostřednictvím Policie České republiky. Vedle multilaterální báze však na druhé straně existuje i řada bilaterálních smluv, především se sousedními státy.

V této souvislosti je nutné zmínit existenci společných policejních a celních center, která hrají důležitou roli při výměně informací mezi policejními orgány sousedních států. V rámci česko-německé spolupráce se jedná o společné centrum s pracovišti ve Schwandorfu a v Petrovicích a v rámci česko-polské spolupráce pak společné centrum Kudowa-Stone a společné centrum Chotěbuz. Samostatným policejním centrem (bez celní správy) je pak Centrum policejní spolupráce Mikulov-Drasenhofen na česko-rakouské hranici a také Společné kontaktní pracoviště Hodonín-Holíč na česko-slovenské hranici.[1]

Samozřejmostí je v oblasti výměny informací mezi policejními orgány postup výhradně v souladu s platnými právními normami. Pro příklad lze uvést Úmluvu o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracovanou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii (Úmluva Neapol II), která může být využita jako právní základ pro některé úkony dvojstranné mezinárodní spolupráce celních správ (např. přeshraniční sledování).[2]

Pokud jde o multilaterální formy spolupráce, nejvýznamnější mezivládní organizací současnosti v oblasti odhalování a potírání kriminality je Interpol. Podstatným rysem Interpolu je skutečnost, že jde o jedinou organizaci s mandátem a technickou infrastrukturou pro sdílení policejních informací na celém světě. Organizace čítá 195 členských států, které jsou propojeny navzájem i s generálním sekretariátem prostřednictvím zabezpečeného komunikačního systému nazvaného I-24/7. Interpol rovněž koordinuje sítě policistů a odborníků v různých oblastech trestné činnosti, kteří se setkávají prostřednictvím pracovních skupin na konferencích za účelem výměny zkušeností a návrhů postupů při potírání kriminality. Interpol disponuje 19 databázemi, které obsahují miliony záznamů s informacemi o osobách, odcizeném majetku, zbraních apod. Vyhledávání v databázích je velmi rychlé, výsledek je po zadání dotazu vrácen průměrně za pouhých 0,5 sekundy.[3]

Významným prvkem mezinárodní spolupráce v rámci Evropy je Schengenský informační systém (SIS). Jedná se o nejrozsáhlejší systém pro sdílení informací v oblasti bezpečnosti a správy hranic v Evropě. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi zeměmi schengenského prostoru neexistují žádné vnitřní hranice, systém SIS kompenzuje hraniční kontroly. Od roku 2023 funguje modernizovaná verze SIS se zdokonalenými funkcemi.[4]

Součásti Schengenského informačního systému jsou i pracoviště SIRENE (z angl. Supplementary Information Request at the National Entry). V České republice je toto pracoviště zřízeno při Policejním prezidiu, je součástí celkového systému schengenské spoluprácea má své protějšky ve všech státech připojených k Schengenskému informačnímu systému.[5]

V rámci Evropy a především Evropské unie hraje významnou roli organizace Europol. Předchůdce Europolu, organizace TREVI, byl založen roku 1976 jako platforma pro spolupráciministrů vnitra a ministrů spravedlnosti členských států tehdejších Evropských společenství. Myšlenka zřídit Evropský policejní úřad (Europol) byla poprvé vážně zmíněna na zasedání Evropské rady v červnu 1991. Samotný vznik Europolu pak souvisí s postupující evropskou integrací, konkrétně s podpisem Maastrichtské smlouvy o Evropské unii z roku 1993. Europol zahájil svou činnost v lednu roku 1994. Úmluva o Europolu vstoupila v platnost roku 1998 a organizace pak následně zahájila činnost v plném rozsahu.[6]

Rozhodnutím Rady ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského policejního úřadu byl Europol integrován do struktur Evropské unie. Europol se tak od 1. ledna 2010 stal jednou z agentur Evropské unie. Toto rozhodnutí nahrazuje hlavně původní Úmluvu o Europolu se sukcesivním (univerzálním) právním nástupnictvím.[7]

Europol sídlí v Haagu a v současné době zaměstnává více než 1 400 pracovníků. Zároveň při Europolu působí 264 styčných důstojníků. Europol se snaží vyhovět potřebám členských států Evropské unie a za tímto účelem analyzuje trendy trestné činnosti v Evropské unii. Poskytuje podporu vyšetřováním vedeným členskými státy, jeho zaměstnanci však nikdy nikoho nezatýkají ani neiniciují vyšetřování. Činnost Europolu se obvykle týká trestné činnosti, která vyžaduje mezinárodní přístup a spolupráci několika zemí v Evropské unii i mimo ni. O tom, které trestné činnosti bude udělena priorita, se rozhoduje v rámci platformy EMPACT (z angl. European Multidisciplinary Platform Against Criminal Threats).[8]

K výměně operativních informací využívají orgány členských států Europolu zabezpečený kanál Siena (z angl. Secure Information Exchange Network Application), prostřednictvím kterého jsou spojeny navzájem a zároveň se samotným Europolem. Systém Siena dále mohou využívat i třetí strany, s nimiž má Europol uzavřeny dohody o spolupráci (např. Spojené státy Americké, Švýcarsko nebo Turecko).[9]

Samostatnou schránkou v rámci systému Siena v České republice disponuje jak Policie České republiky, tak Celní správa České republiky.

Jak bylo uvedeno výše, Europol je evropská agentura pro vymáhání práva, jejímž cílem je podporovat členské státy Evropské unie v prevenci a potírání všech forem závažné organizované trestné činnosti a terorismu. V březnu 2013 byl zřízen tým Europolu „COPY“, který se zabývá vyšetřováním trestných činů proti duševnímu vlastnictví.

Právě v oblasti ochrany duševního vlastnictví má Europol významnou úlohu. V rámci struktur Europolu vznikla tzv. Koordinovaná koalice proti trestné činnosti v oblasti duševníhovlastnictví (Intellectual Property Crime Coordinated Coalition - IPC3). Jejím cílem je zastavení nárůstu trestných činů proti duševnímu vlastnictví v Evropské unii i mimo ni.

V této souvislosti Europol na svých stránkách upozorňuje, že padělání zboží představuje vážnou hrozbu pro jednotný evropský trh - přibližně 6,8 % dovozu do EU tvoří padělky nebo nekvalitní zboží. Za trestnými činy proti duševnímu vlastnictví často stojí organizované zločinecké skupiny, které z nezákonných činností získávají finanční zisk a tyto nezákonné prostředky směřují do jiných oblastí trestné činnosti.

Boj proti trestné činnosti v oblasti duševního vlastnictví je tedy klíčem k udržení pracovních míst a růstu evropského hospodářství a zároveň k ochraně spotřebitelů před nebezpečnými a nekvalitními výrobky. IPC3, která sídlí v Europolu a je financována Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), je ústředním prvkem reakce EU na tuto oblast trestné činnosti.

IPC3 poskytuje operativní a technickou podporu orgánům vymáhajícím právo a dalším partnerům v Evropské unii i mimo ni, a to prostřednictvím:

  • usnadnění a koordinace přeshraničního šetření;
  • sledování a hlášení trendů v oblasti online trestné činnosti a nových modů operandi;
  • zvyšování povědomí veřejnosti o této trestné činnosti;
  • poskytování školení orgánům činným v trestním řízení o tom, jak proti kriminalitě tohoto typu bojovat.

Sekce Pátrání Generálního ředitelství cel je s oddělením IPC3 v úzkém kontaktu a spolupracuje s ním nejen na odhalování konkrétních případů porušování práv duševního vlastnictví, ale především díky němu může efektivně sdílet hrozby odhalené na území České republiky s ostatními členskými státy, které mohou na tyto hrozby včas reagovat. Od roku 2023 je sekce Pátrání Generálního ředitelství cel leaderem operativní akce zaměřené proti padělané elektronice, a to v rámci platformy EMPACT. Vytvářením konkrétně cílených operativních akcí se zapojením dotčených členských i nečlenských států dochází k vytvořeníkontaktní sítě expertů, díky které je možná rychlá a efektivní výměna operativních informací mezi zapojenými státy.

Samostatnou platformou pro spolupráci mezi celními správami je spolupráce v rámci Světové celní organizace (World Customs Organization, WCO), přičemž významnou úlohu v tomto ohledu hraje síť RILO (z angl. Regional Intelligence Liaison Offices). WCO uvádí, že výměna zpravodajských informací na národní, regionální a mezinárodní úrovni je zásadním mechanismem, který celní orgány využívají k vytvoření podmínek pro účinnější donucovací opatření a kontroly a k zajištění optimálního využití dostupných zdrojů. Na strategické úrovni WCO začlenila cíl výměny zpravodajských informací mezi všechny zúčastněné strany, přičemž WCO deklaruje, že si uvědomuje přínos tohoto cíle pro další ochranu společnosti, veřejného zdraví a bezpečnosti. Proto byl v roce 1987 zřízen první regionální zpravodajský styčný úřad (RILO) se záměrem vytvořit globální zpravodajskou síť. V současnosti se síť RILO rozrostla již na 12 kanceláří, které zajišťují účinné pokrytí všech šesti regionů WCO. Jedinečná povaha sítě RILO umožňuje další úroveň výměny informací mezi sekretariátem a členskými správami na strategické úrovni. Každá z 12 kanceláří RILO pokrývá několik členských států WCO a reaguje na jejich zpravodajské potřeby na regionální úrovni.[10]

Článek byl publikován v časopise Duševní vlastnictví č. 4/2023, jehož elektronická podoba je dostupná zde.


[1] Policie České republiky - KŘP Jihomoravského kraje [online]. [cit. 27.10.2023]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/sprava-jihomoravskeho-kraje-kontakty-odbor-mezinarodnich-vztahu.aspx       

[2] Celní správa České republiky [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.celnisprava.cz/cz/evropska-unie/Stranky/umluva-o-vzajemne-pomoci.aspx

[3] INTERPOL - Five actions for a safer world [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.interpol.int/Who-we-are/What-is-INTERPOL/INTERPOL-Five-actions-for-a-safer-world

[4] Migration and Home Affairs [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://home-affairs.ec.europa.eu/policies/schengen-borders-and-visa/schengen-information-system_cs

[5] Nové pracoviště SIRENE [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.policie.cz/clanek/nove-pracoviste-sirene.aspx

[6] PIKNA, Bohumil. Evropský prostor svobody, bezpečnosti a práva prizmatem Lisabonské smlouvy: [vysokoškolská učebnice]. 2., dopl. vyd. Praha: Linde, 2010. ISBN 9788072018130, s. 249.

[7] Tamtéž, s. 253.

[8] O Europolu. Pomáháme vytvářet bezpečnější Evropu [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/about-europol:cs

[9] Secure Information Exchange Network Application (SIENA) [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/operations-services-and-innovation/services-support/information-exchange/secure-information-exchange-network-application-siena

[10] Regional Intelligence Liaison Offices (RILO) [online]. [cit. 19.10.2023]. Dostupné z: https://www.wcoomd.org/en/topics/enforce-ment-and-compliance/activities-and-programmes/intelligence-and-risk-management-programme/rilo.aspx2        

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články