Zánik a výmaz některých práv z katastru nemovitostí
Ohledně způsobu zániku a výmazu zástavního práva a dalších práv z katastru nemovitostí panovaly v aplikační praxi určité nejasnosti. Nebylo vždy zřejmé, jakou listinu je nutné katastrálnímu úřadu doručit za účelem výmazu určitého práva z katastru nemovitostí, a ani samy katastrální úřady neměly tuto otázku ve své praxi sjednocenu. V tomto článku se budeme věnovat jednotlivým důvodům zániku zástavního práva a dalších práv zapisovaných do katastru nemovitostí, a též vkladovým listinám, které je nutné předložit katastrálním úřadům za účelem výmazu těchto práv z katastru nemovitostí.
V zásadě určení vkladové listiny, kterou budeme předkládat katastrálnímu úřadu za účelem výmazu určitého práva z katastru nemovitostí, bude vždy záležet na tom, zda se jedná o (i) právo, které stále existuje, a sepsáním vkladové listiny teprve zanikne, nebo (ii) právo, které již zaniklo z jiného důvodu, a vkladová listina pouze jeho zánik potvrzuje.
Rozdíl je též mezi (i) zástavním právem, u kterého důvody jeho zániku upravuje § 1376 a § 1377 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), a (ii) ostatními věcnými právy, u kterých jejich zánik právní předpisy explicitně neupravují.
Existující práva
-
Zástavní právo
Jako každý jiný závazek, i zástavní právo může zaniknout dohodou dle § 1981 OZ. V takovém případě bude vkladovou listinou pro jeho výmaz z katastru nemovitostí právě a pouze tato dohoda o zániku zástavního práva, a není nutné katastrálnímu úřadu dokládat žádné další listiny či potvrzení.
Dalším důvodem zániku existujícího zástavního práva je vzdání se zástavního práva zástavním věřitelem. Právě výmaz zástavního práva, kterého se zástavní věřitel vzdal, působilo v praxi katastrálních úřadů největší potíže. Katastrální úřad proto vydal dvě stanoviska[1], kterými byl nejednotný postup katastrálních úřadů a praxe výmazu zástavního práva vzdáním se zástavním věřitelem sjednocena. Zde je nutné si uvědomit, že samotným jednostranným vzdáním se zástavního práva podle § 1377 odst. 1. písm. b) OZ ještě zástavní právo nezanikne, jak uvádí katastrální úřad ve svých stanoviscích. To zanikne až v momentě, kdy bude toto vzdání se doručeno zástavnímu dlužníkovi. V důsledku toho máme dvě možnosti.
První možností je vyhotovit vzdání se zástavního práva, doručit ho zástavnímu dlužníkovi, a poté zástavní právo z katastru nemovitostí vymazat na základě potvrzení o zániku zástavního práva vystaveného zástavním věřitelem, které musí mít náležitosti dle katastrální vyhlášky[2], a které musí obsahovat zejména prohlášení o tom, že vzdání se zástavního práva bylo zástavnímu dlužníkovi doručeno.
Druhou a podstatně jednodušší možností je vyhotovit vzdání se zástavního práva, které podepíše jak zástavní věřitel, tak zástavní dlužník. Tím je zároveň prokázáno, že vzdání se zástavního práva bylo zástavnímu dlužníkovi doručeno, a všechny katastrální úřady by měly takové vzdání se zástavního práva akceptovat a provést na základě něj výmaz z katastru nemovitostí.
-
Jiná práva
Odlišná situace je u práv, u kterých jejich zánik právní předpisy nijak neupravují. Takovými věcnými právy mohou být např. předkupní právo, zákaz zcizení, zákaz zatížení apod. Pokud chceme dosáhnout jejich zániku nějakým právním jednáním, jedinou možností je uzavření dohody o zániku takového práva. Ta potom bude sloužit jako vkladová listina pro výmaz z katastru nemovitostí.
Zaniklá práva
-
Zástavní právo
Kromě dohody či vzdání se zástavním věřitelem může zástavní právo zaniknout i z dalších důvodů, které jsou uvedeny v § 1376 a § 1377 OZ. Zástavní právo tedy zanikne, pokud např. zanikne zajištěný dluh, pokud zástavní dlužník složí cenu zastavené věci, anebo pokud uplyne doba, na kterou bylo zástavní právo zřízeno. V takovém případě se již nelze zástavního práva vzdávat nebo uzavírat dohodu o jeho zániku, a vkladovou listinou pro výmaz zástavního práva z katastru nemovitostí tak musí být potvrzení zástavního věřitele o zániku zástavního práva. Zde je nutné mít na paměti, že toto potvrzení musí obsahovat všechny náležitosti dle katastrální vyhlášky. Na rozdíl od vzdání se zástavního práva, potvrzení o zániku zástavního práva není nutné doručovat zástavnímu dlužníkovi.
-
Jiná práva
U ostatních práv, u kterých zákon výslovně neupravuje způsob jejich zániku, bude důvodem zániku nejčastěji výše zmíněná dohoda. Může se ovšem stát, že např. předkupní právo či zákaz zcizení budou mezi stranami sjednány na určitou omezenou dobu. Po jejím uplynutí pak tato práva zaniknou, a tak listinou, na jejímž základě je bude možné vymazat z katastru nemovitostí, bude opět potvrzení o zániku příslušného práva dle § 66 katastrální vyhlášky.
Nutno podotknout, že v praxi katastrální úřady přistupují k potvrzení o zániku práva poměrně formalisticky, a je nutné přesně dodržet požadavky katastrální vyhlášky. Častou chybou je nesprávné uvedení odkazu na ustanovení právního předpisu, podle kterého k zániku práva došlo. V případě zástavního práva tedy musí být uveden odkaz na konkrétní ustanovení, pokud např. zástavní právo zaniklo tak, že zástavní dlužník složil cenu zastavené věci, bude uveden odkaz na § 1377 odst. 1. písm. d) OZ. Pokud však bylo zástavní právo zřízeno ještě podle předchozí právní úpravy, bude nutné odkázat na příslušná ustanovení starého občanského zákoníku. V případě zániku např. předkupního práva uplynutím času pak v potvrzení o zániku bude uveden odkaz na § 603 OZ (resp. odkaz na ustanovení starého občanského zákoníku).
Závěrem se patří uvést, že jelikož jsou všechny výše uvedené listiny (dohoda, vzdání se zástavního práva, potvrzení o zániku práva) vkladovými listinami, musí být podpisy na nich úředně ověřeny, jinak může katastrální úřad vyzvat podepisující osoby k dodatečnému prokázání, že se jedná skutečně o jejich podpis, a při nesoučinnosti může řízení zastavit.
[1] ČÚZK-02374/2018-22 a ČÚZK-05176/2018-22
[2] § 66 odst. 3 vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




