Přepis vozidla bez součinnosti kupujícího či prodávajícího - první část
Změna vlastníka motorového vozidla v registru silničních vozidel v případě převodu vlastnického práva je poměrně jednoduchý proces, kdy k dosažení změny v podstatě postačí navštívit jakýkoliv obecní úřad s rozšířenou působností, kde na základě společné žádosti stávajícího a nového vlastníka bude proveden tzv. přepis vozidla. Avšak, co v případě že jedna ze smluvních stran nespolupracuje a neudělila druhé straně plnou moc?
Úvod
V dnešní době je již zažitou situace, kdy prodávající udělí kupujícímu plnou moc k přepisu vozidla v registru silničních vozidel, neboť po podpisu smlouvy zpravidla rovnou dochází k předání vozidla, které je předmětem převodu a domnívá se, že kupující přepis vozidla zajistí.
K povinnosti podat žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla je však dle ust. § 8 odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích[1] zavázán jak dosavadní, tak nový vlastník motorového vozidla, a to ve lhůtě 10 pracovních dnů ode dne převodu vlastnického práva k silničnímu vozidlu, tj. ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy.
V případě, že účastníci nesplní svou povinnost vozidlo přepsat v zákonem stanovené lhůtě, hrozí jim ve správním řízení pokuta ve výši až do 50.000,- Kč, neboť se dopouští přestupku ve smyslu ust. § 83 odst. 1 písm. b) či § 83a odst. 1 písm. d) zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích.
Rizika spojená s neprovedením zápisu změny vlastníka silničního vozidla
Pokuta za přestupek však není zdaleka jediným úskalím, které s sebou přináší neprovedení zápisu změny vlastníka silničního vozidla ze strany prodávajícího, jakožto vlastníka vozidla.
Rizika spojená s neprovedením změny vlastníka silničního vozidla mohou spočívat také v odpovědnosti provozovatele silničního vozidla, jímž je zpravidla zapsaný vlastník v registru silničních vozidel, neboť z ust. § 2 odst. 15 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích vyplývá, že „Provozovatelem silničního vozidla je osoba, která je v registru silničních vozidel zapsána jako vlastník tohoto vozidla, není-li jako jeho provozovatel v registru silničních vozidel zapsána jiná osoba“.
Dle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“)[2], platí, že „Provozovatel vozidla se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 10 nezajistí, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích stanovená tímto zákonem.“ Nedojde-li po převodu vlastnického práva k zápisu změny vlastníka, dosavadní vlastník se vystavuje objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla za porušení povinnosti řidiče podle § 125f zákona o silničním provozu. Jsou zde sice stanoveny výjimky, které zbavují provozovatele odpovědnosti za přestupek spáchaný třetí osobou, nicméně s ohledem na objektivní odpovědnost provozovatele, bez zkoumání zavinění, je zde hrozba pokuty více než reálná.
Například za situace, kdy nový vlastník vozidla překročí nejvyšší povolenou rychlost na úseku měřeném prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích, pak potenciálně hrozí uložení sankce právě provozovateli (vlastníkovi) vozidla, který je zapsaný v registru vozidel - nikoli novému vlastníkovi vozidla. To platí i v případě, že nový vlastník vozidla jej řídil v rozhodné době a původní vlastník s ním nemohl disponovat.
Ochrana proti nesoučinnosti kupujícího
Přijetím novely č. 63/2017 Sb.[3], kterou se mění zák. č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, byl do znění zákona vložen § 8a, který umožňuje podat žádost o zápis změny vlastníka do registru silničních vozidel i pouze jedné ze smluvních stran, tj. straně prodávající.
K žádosti o zápis změny vlastníka silničního vozidla je třeba dle ust. § 8a odst. 2 zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích předložit:
- technický průkaz a osvědčení o registraci silničního vozidla,
- protokol o evidenční kontrole silničního vozidla, který není starší než 1 rok před podáním žádosti[4],
- zelenou kartu vydanou podle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, není-li silniční vozidlo vyřazené z provozu,
- doklad o nabytí vlastnického práva k silničnímu vozidlu,
- písemnou plnou moc s úředně ověřeným podpisem v případě zastoupení u zápisu, popřípadě plnou moc podepsanou podle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



