Nový stavební zákon projednávají poslanci. Jaké jsou jeho pozitivní a negativní aspekty?

Než se návrh posune do druhého čtení, které by mělo proběhnout v únoru 2021, mohou poslanci k návrhu podávat pozměňovací návrhy.

Frank Bold Advokáti se podíleli na přípravě původního znění návrhu, předloženého do připomínkového řízení. Po připomínkovém řízení byl obsah návrhu podstatným způsobem přepracován, přičemž provedené změny jsme hodnotili převážně kriticky. Do konečné podoby byl vládní návrh upraven po připomínkách Legislativní rady vlády.

Návrh předložený vládou Sněmovně přináší některá zlepšení oproti současné právní úpravě. Za jednoznačně pozitivní aspekty návrhu považujeme zejména:

• koncepci jednoho řízení o povolení záměru (sloučení územního a stavebního řízení, zrušení „zvláštních postupů“),
• zavedení apelačního principu, podle nějž musí nadřízený stavební úřad v odvolacím řízení rozhodnout s konečnou platností, tedy nesmí věc vrátit stavebnímu úřadu 1. stupně k novému rozhodnutí, 
• závazné lhůty pro rozhodování stavebního úřadu,  
• digitalizaci postupů v oblasti územního plánování i povolování staveb, včetně zavedení elektronického spisu,
• podrobnější úpravu plánovacích smluv, poskytující větší právní jistotu obcím i investorům o jejich přípustném obsahu,
• přísnější podmínky pro dodatečné povolování černých staveb (stavba postavená zcela bez povolení by měla být dodatečně povolena jen pokud stavebník prokáže dobrou víru)

V jiných směrech však hodnotíme návrh jako nedůsledný nebo chybný. Jde především o tyto oblasti:

• neúplné oddělení stavebních úřadů od samosprávy – na úrovni obcí zůstává zachováno jejich propojení, což přináší trvající problém systémové podjatosti, obtížnější metodické vedení úředníků, složité procesní situace a rozmělněnou odpovědnost,
• nejasný model integrace dotčených orgánů do rozhodování stavebních úřadů, postavený na modelu "koordinovaného vyjádření“, která by krajský stavební úřad vydával jako podklad pro rozhodnutí obecního stavebního úřadu a pak by je sám v odvolacím řízení přezkoumával,
• důsledkem nečinnosti stavebního úřadu 1. stupně má být přechod pravomoci rozhodnout na nadřízený úřad – hrozí tak riziko zahlcení nadřízených stavebních úřadů a řízení se zásadně prodlužuje, protože nadřízený úřad po postoupení věci rozhoduje „od začátku“ 
• je zachován současný stav poskytování finančních náhrad pouze za trvalé omezení zastavitelnosti pozemku a za stavební uzávěry, což neodpovídá požadavkům ústavní ochrany vlastnického práva,
• není zakotvena úprava náhrady či poplatku za zhodnocení pozemku územním plánem,
• nedostatečné posílení postavení obcí v rámci úpravy územního plánování, 
• nejasná úprava účasti veřejnosti (ekologických spolků).  

Co se týče projednávání, už dříve ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová veřejně deklarovala, že ministerstvo je připraveno podpořit pozměňovací návrhy, které povedou ke zrychlení a zefektivnění stavebního řízení.

Za této situace navrhujeme zapracovat do komplexního pozměňovacího návrhu mimo jiné ustanovení, která by reagovala na kritiku a obavy z nedostatečné ochrany veřejných zájmů v důsledku integrace rozhodování u stavebních úřadů a dále nedostatečných pravomocí obcí v oblasti územního plánování.