Nový stavební zákon ve znění přijaté věcné novely definitivně ustupuje od konceptu čisté státní stavební správy, která měla být zřízena dle znění zákona přijatého v roce 2021. Stávající soustava stavebních úřadů tvořená obecními stavebními úřady, krajskými stavebními úřady a Ministerstvem pro místní rozvoj bude nově doplněna Dopravním a energetickým stavebním úřadem, který bude podřízen Ministerstvu dopravy a Ministerstvu průmyslu a obchodu, a bude prvostupňovým stavebním úřadem pro tzv. vyhrazené stavby, tj. stavby dopravní a technické infrastruktury zásadního významu uvedené v příloze č. 3 nového stavebního zákona. Zároveň dochází ke zrušení speciálních stavebních úřadů, kdy napříště i běžné stavby vodních děl a komunikací budou povolovány obecnými či krajskými stavebními úřady.
Kromě vyhrazených staveb nový stavební zákon definuje další kategorie staveb, a to stavby drobné, jednoduché a stavby ostatní. S výjimkou staveb drobných, jejichž pozitivní i taxativní výčet je uveden v příloze č. 1 nového stavebního zákona, bude pro umístění a realizaci staveb ze všech ostatních kategorií vyžadováno povolení záměru příslušným stavebním úřadem.
Nový stavební zákon definitivně ruší komplikovaný systém stávajících povolovacích procesů. Dnešní územní řízení, stavební řízení, společné řízení, územní souhlas, ohlášení stavby, společné oznámení záměru atd. bude nově nahrazeno jedním řízením o povolení záměru, které při splnění zákonem stanovených podmínek, např. doložení souhlasu všech účastníků řízení, bude možno vést ve zjednodušené podobě.
Věcnou novelou nového stavebního zákona dochází k opuštění navrhovaného principu institucionální integrace, na základě kterého měli být dotčené orgány vyjadřující se dnes v rámci povolovacích řízení k záměrům integrovány do stavebních úřadů tak, aby mohly být navržené stavební záměry z hlediska ochrany všech relevantních veřejných zájmů posuzovány komplexně jedním orgánem státní správy. Tato revoluční myšlenka byla ovšem v rámci legislativního procesu opuštěna. I nadále zůstává většina současných dotčených orgánů vyjadřujících se k záměru v rámci povolovacího řízení zachována. Povolení záměru je tak i do budoucna podmíněno získáním souhlasných závazných stanovisek, vyjádření či podkladových rozhodnutí dotčených orgánů k posuzovanému záměru. Nový stavební zákon ovšem přenáší povinnost zajistit tyto správní akty ze stavebníka na stavební úřad, který má dle § 184 odst. 3 povinnost, nejsou-li součástí žádosti o povolení záměru, vyžádat si je sám v rámci povolovacího řízení.
Zrychlit a zjednodušit posuzování stavebních záměrů z hlediska ochrany životního prostředí má dále nový institut jednotného environmentálního stanoviska. Dle schválené podoby zákona bude stanovisko zahrnovat posouzení navrhovaného stavebního záměru a jeho dopadů na životní prostředí až podle deseti platných zákonů na úseku ochrany životního prostředí, tj. např. včetně povolení kácení dřevin či odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. S jednotným enviromentálním stanoviskem úzce souvisí opětovný návrat účasti veřejnosti na povolovacích řízeních. Ochranářské spolky se opět budou moci účastnit povolovacích řízení dle stavebního zákona, a to v případech, bude-li jedním z podkladových správních aktů jednotné enviromentální stanovisko zahrnující povolení kácení dřevin nebo udělení výjimky ze zákazů u památných stromů, zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů.
Zásadní změnou, která může nepochybně přispět k urychlení povolovacích procesů, je zavedení důsledného apelačního principu v rozhodování prvostupňových a odvolacích stavebních úřadů. Dle ustanovení § 225 nového stavebního zákona, dojde-li odvolací správní orgán k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, napadené rozhodnutí nebo jeho část změní.
Nově tak odvolací orgán na rozdíl od dnešní běžné praxe takové rozhodnutí neruší a nevrací k první instanci k novému projednání, ale sám vydá meritorní rozhodnutí, tj. žádost znovu posoudí a vyhoví jí nebo ji zamítne.
Zásadním akcelerujícím prvkem zrychlení povolovacích procesů dle stavebního zákona měla a stále má být digitalizace stavebního řízení. Nový stavební zákon počítá se zřízením portálu stavebníka, prostřednictvím něhož a v něm integrovaných evidencí stavebních postupů, elektronických komunikací či digitálních technických map, bude moci stavebník na jednom místě komunikovat se stavebním úřadem, dotčenými orgány či vlastníky dopravní a technické infrastruktury. Kdy se má ovšem digitalizace skutečně rozběhnout, prozatím není jasné.
Nový stavební zákon ve znění přijaté věcné novely a zákon o jednotném enviromentálním stanovisku vstoupí v účinnost 1. července 2024, přičemž pro vyhrazené stavby, tj. stavby dopravní a technické infrastruktury zásadního významu uvedené v příloze č. 3 nového stavebního zákona, začne nová právní úprava platit již od 1. ledna 2024.
Zajímá vás podrobněji nový stavební zákon? Nabízíme na toto téma individuální seminář na míru.
Diskuze k článku ()