Ředitel Oddělení zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba v této souvislosti pro Zdravotnický deník uvedl, že vizí VZP je zavádět další prvky tzv. healthcare technology assessment (HTA), jelikož aktuálně se používá pouze analýza dopadu do rozpočtu.
Snaha VZP stanovit určitá pravidla pro vstup ZUM do systému úhrad na jedné straně usnadňuje předvídatelnost postupu VZP. Na druhé straně je ale nutno připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví žádná konkrétní pravidla pro zařazování ZUM do číselníků pojišťoven - úhradová regulace ZUM v zákoně zcela chybí. VZP tedy obsah metodiky určuje dle svého volného uvážení bez jakékoli opory v zákoně.
Ústavní soud přitom již v roce 2017 konstatoval, že ”číselníková” regulace není ústavně konformní. Doslova uvedl, že „zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči“ (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017, bod 150).
V návaznosti na nález Ústavního soudu jsme se dočkali nové úhradové regulace zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Úhradová regulace ZUMů ale stále chybí.
Unijní nařízení o HTA (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU) počítá s tím, že celoevropská HTA by se měla provádět i u zdravotnických prostředků. Poslouží to v českém prostředí jako podnět k zavedení moderní, transparentní a předvídatelné úhradové regulace ZUMů na úrovni zákona?
Diskuze k článku ()