Jaká je budoucnost úhradové regulace zdravotnických prostředků?
Od července platí nová (aktualizovaná) metodika VZP pro tzv. zařazování zvlášť účtovaného materiálu (ZUM) do číselníku VZP.
Ředitel Oddělení zdravotnických prostředků VZP Jiří Štěrba v této souvislosti pro Zdravotnický deník uvedl, že vizí VZP je zavádět další prvky tzv. healthcare technology assessment (HTA), jelikož aktuálně se používá pouze analýza dopadu do rozpočtu.
Snaha VZP stanovit určitá pravidla pro vstup ZUM do systému úhrad na jedné straně usnadňuje předvídatelnost postupu VZP. Na druhé straně je ale nutno připomenout, že zákon o veřejném zdravotním pojištění nestanoví žádná konkrétní pravidla pro zařazování ZUM do číselníků pojišťoven - úhradová regulace ZUM v zákoně zcela chybí. VZP tedy obsah metodiky určuje dle svého volného uvážení bez jakékoli opory v zákoně.
Ústavní soud přitom již v roce 2017 konstatoval, že ”číselníková” regulace není ústavně konformní. Doslova uvedl, že „zjištěné nedostatky s ohledem na svou povahu zatěžují stávající zákonnou úpravu systému úhrad zdravotnických prostředků z veřejného zdravotního pojištění jako celek, a to bez ohledu na to, zda jsou jejím předmětem zdravotnické prostředky poskytované při lůžkové nebo ambulantní zdravotní péči“ (nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 3/15 ze dne 30. května 2017, bod 150).
V návaznosti na nález Ústavního soudu jsme se dočkali nové úhradové regulace zdravotnických prostředků předepsaných na poukaz. Úhradová regulace ZUMů ale stále chybí.
Unijní nařízení o HTA (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2282 ze dne 15. prosince 2021 o hodnocení zdravotnických technologií a o změně směrnice 2011/24/EU) počítá s tím, že celoevropská HTA by se měla provádět i u zdravotnických prostředků. Poslouží to v českém prostředí jako podnět k zavedení moderní, transparentní a předvídatelné úhradové regulace ZUMů na úrovni zákona?
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
