Boj o věřitele, oligopol několika velkých úřadů, korupce, klientelismus, dumpingové dohody a praktiky mnohdy za hranicí etiky. Tyto důvody jsou nejčastěji skloňovány odborníky z exekuční oblasti a advokacie společně s požadavkem na razantní změnu exekučního prostředí. Drtivá většina odborné obce, stejně jako demonstrující ulice, požadují shodně nejenom nezávislost justice, ale také fakticky nestranného a nezávislého exekutora, jakožto výraz evropského trendu obdobných profesí.
Babišova vize restartu exekučního prostředí
Premiér Andrej Babiš deklaroval jasný úmysl odstranit z exekucí tvrdý byznys a jasně vymezit, aby exekutoři pouze vykonávali spravedlnost. Efektivně, ale lidsky. Svým expertům zadal, jak započít s restartem exekučního prostředí. Požaduje, aby dlužníci komunikovali pouze s jedním exekutorem, který jim bude nejblíže a bude působit pouze ve svém regionu. Současně mu vadí „předhánění se exekutorů mezi sebou o nabalování co nejvíce kšeftů“.
Premiér tak formuloval základní principy restartu exekučního prostředí. „Princip jeden dlužník – jeden exekutor“, to znamená, že všechny exekuce proti dlužníkovi bude mít na starosti vždy pouze jeden exekutor, a princip teritoriality, tedy, že exekuci povede vybraný exekutor, který je nejblíže místu trvalého pobytu dlužníka, a tím zcela eliminovat korupční potenciál. Sám Andrej Babiš ho popisuje jako „vzájemné podmazávání exekutorů a právních kanceláří“.
Sněhulák
Přestože premiérova vize obsahuje všechny evropské prvky výkonu profese exekutora, vláda předložila novelu, která je přijímána napříč odbornou i laickou veřejností s rozpaky. Ministerskému návrhu se říká Sněhulák, protože je vytvářen nabalováním sněhu a na jaře obvykle roztaje. Model Sněhulák by přiděloval další exekuce povinného podle prvního nejbližšího exekutora, který je současně od 1. 1. 2013 veden v Rejstříku zahájených exekucí. Způsob výběru je složitý a neprůhledný a obsahuje technické chyby. Pro nové povinné (cca 5 %), by se zakonzervovala celostátní soutěž. Tento systém by zachoval současné rozdělení trhu, kdy několik největších úřadů ovládá exekuční trh. Po několika letech by zkrachovala většina úřadů a pár zbylých exekutorů by zcela ovládlo trh. Nenaplnil by se princip jeden exekutor, jeden povinný a eliminovala by se dostupnost povinného a exekutora, který by nebyl vybrán podle bydliště povinného. Odborníci mají navíc pochybnost o jeho souladnosti s ústavou, protože zakládá nerovnost jak mezi věřiteli, tak i mezi dlužníky. Přestože je návrh zřejmě myšlen dobře, obsahuje pouze fragmenty toho, co může restartovat oblast exekucí, a naopak ještě více otevře možnost případného korupčního jednání.
Krajská teritorialita exekutorů
Model shodně obsahující oba principy Babišovy vize je krajská teritorialita na bázi rovnoměrného přidělování elektronickým generátorem. Všechny exekuce proti dlužníkovi bude mít na starosti vždy pouze jeden exekutor, který je nejblíže místu trvalého pobytu dlužníka. Exekutor bude navíc vybrán elektronickým generátorem, tzn. zcela nestranným a nezávislým způsobem. Dojde k úplnému vytěsnění korupčního potenciálu a klientelismu. Eliminují se dluhové pasti. Lze očekávat i omezení nadměrného zatěžování třetích subjektů – bank, zaměstnavatelů, Úřadu práce. Jedná se o model prověřený zeměmi Evropské unie. Vyjma České republiky má soudní exekutor v každé evropské zemi zákonem jasně vymezeno své teritorium (které je svou velikostí srovnatelné s naším soudním krajem) a věřitel nemá možnost si svého exekutora vybrat. Je tak zcela naplněn požadavek nestrannosti a nezávislosti exekutora, po kterém volali demonstranti za nezávislost justice na pražské Letné.
Až 85 % lidí se zdržuje v kraji, kde má trvalý pobyt
Někteří odpůrci nezávislosti exekutora soustavně předkládají tezi, že dlužníci mající trvalý pobyt na ohlašovnách, se fakticky zdržují jinde, a tudíž je krajská teritorialita zbytečná. Z interní analýzy mého exekutorského úřadu vyplývá, že z dlužníků, kteří mají trvalý pobyt na obecním úřadě, se více jak 60 % fakticky zdržuje v témže okrese, dalších 25 % se zdržuje na území téhož kraje. Zbylých 15 % fakticky bydlí v přilehlých krajích, nebo v zahraničí. Konstatuji, že více než 85 % lidí, kteří mají trvalý pobyt na obecním úřadě, se fakticky vyskytuje a bydlí v témže kraji, a to proto, že zde stále bydlí, žijí zde příbuzní, nebo mají k místu dlouhodobý vztah. Věrohodnost a správnost údajů uvedené analýzy jsem navíc konfrontoval s dalšími exekutory uskupení Platformy za teritorialitu a odpovídá též obecné nechuti občanů ČR ke stěhování.
Proti evropskému trendu
Každý den udržování současného stavu exekučního trhu znamená udržování obyvatel ČR v dluhových pastech a zvyšování jejich motivace k přechodu do černé zóny ekonomiky. Nemohu než uzavřít, že bez řešení exekučního trhu nelze úspěšně bojovat proti sociálnímu vyloučení. Nelze než přijmout závěr, že současná legislativní podoba exekučního řízení je pro dlužníky demotivující a nepřehledná, což má za následek snižování vymahatelnosti práva pro věřitele.
Diskuze k článku ()