Ministerstvo spravedlnosti v rámci předložení Novely vládě uvedlo, že Novela: „implementuje směrnici o restrukturalizaci a insolvenci v části týkající se oddlužení. Klíčovým prvkem novely je zkrácení stávající délky doby oddlužení z dosavadních 5 let na 3 roky. Pro vybalancování dopadů zkrácení doby oddlužení jsou zpřísněny požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a jsou posílena opatření působící proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. Nové procesní schéma oddlužení navíc umožňuje pokračovat ve zpeněžování majetkové podstaty a distribuování výtěžku zpeněžení mezi věřitele k jejich prospěchu i po osvobození dlužníka.“.
Jak je naznačeno již v deskripci Novely představené Ministerstvem spravedlnosti, zásadní okolností vedoucí k předložení Novely byla urychlená snaha vlády o provedení transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení (dále jen „Směrnice“), neboť transpoziční lhůta určená Směrnicí v části stanovující pravidla pro oddlužení uplynula již dne 17. července 2022. V důsledku nesplnění povinnosti České republiky provést včasnou transpozici Směrnice pak navíc dne 20. září 2022 Evropská komise zaslala České republice formální výzvu k vyjádření dle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, čímž bylo zahájeno řízení pro neprovedení notifikace transpozičních předpisů.
Nutno podotknout, že nejen v oblasti oddlužení je Česká republika s transpozicí Směrnice v prodlení, když doposud řádně netransponovala také úpravu Směrnice týkající se preventivní restrukturalizace, která byla navíc jejím těžištěm. Snaha o transpozici této úpravy však přeci jen Novele předcházela, když vládní návrh zákona o preventivní restrukturalizaci, který tuto oblast do českého právního řádu implementuje, byl Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky předložen dne 24. ledna 2023 a v současné době je jako sněmovní tisk 371 před třetím čtením, které by mělo proběhnout v průběhu července 2023.
Obsah novely
Dle důvodové zprávy k Novele jsou vůdčími principy Novely zejména (i) zefektivnění a zjednodušení řízení o oddlužení tak, aby bylo insolvenční právo připraveno na vlnu osobních bankrotů; (ii) snaha o naplnění účelu oddlužení v českém insolvenčním právu, tj. zajistit druhou šanci pro všechny poctivé dlužníky; (iii) rovné požadavky a podmínky oddlužení pro všechny fyzické osoby, bez ohledu na to, zda jde o podnikatele či spotřebitele; (iv) zpřísnění požadavků na řádné plnění povinností dlužníka, resp. na efektivní výkon dohledu ze strany insolvenčního správce, a to tak, aby dlužník skutečně uspokojil své věřitele v nejvyšší reálně dosažitelné míře; a (v) posílení opatření působících proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka.
Konkrétní změny IZ, kterými vláda výše proklamované principy hodlá uvést v život, jsou především změny v ustanoveních § 389 a násl. IZ, které se dotýkají všech fází oddlužení, zejména pak podmínek pro splnění oddlužení, resp. dle nové dikce Novely podmínek pro splnění předpokladů pro osvobození.
V návrhu na povolení oddlužení již dle Novely nebude nutné, aby dlužník připojil písemný souhlas nezajištěného věřitele s tím, že hodnota plnění, které při oddlužení obdrží, bude nižší než doposud stanovená minimální míra uspokojení nutná pro splnění oddlužení [viz ustanovení § 392 odst. 1 písm. c) IZ], což je však toliko logický důsledek toho, že se dle Novely podmínka minimální míry uspokojení nezajištěného věřitele pro splnění předpokladů pro osvobození dlužníka vypouští [viz ustanovení § 412a odst. 1 písm. b) nebo c) IZ].
Další podstatnou změnou, kterou Novela přináší, a v jejímž důsledku dojde opět k posílení postavení dlužníků, je určení míry předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů insolvenčním správcem ve zprávě pro oddlužení [viz ustanovení § 398a odst. 2 IZ], neboť dle Novely má být tato míra určena nově s ohledem na „schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka“. Jsou to tedy výlučně poměry dlužníka, dle nichž bude ve výsledku určena míra uspokojení nezajištěných věřitelů, zatímco oprávněné zájmy věřitelů při určování míry jejich předpokládaného uspokojení nejsou v IZ nijak reflektovány.
Určení míry předpokládaného uspokojení nezajištěných věřitelů je v důsledku vypuštění minimální míry tohoto uspokojení pro splnění předpokladů pro osvobození zásadní, což vyplývá i z toho, že nově je insolvenční soud povinen v rozhodnutí, jímž schvaluje oddlužení, tuto předpokládanou míru „s ohledem na schopnosti, možnosti a majetkové poměry dlužníka a průměrnou výši měsíční splátky nutnou pro dosažení této míry“ stanovit [viz ustanovení § 406 odst. 3 písm. c) IZ].
Také v rámci samotného průběhu oddlužení přináší Novela řadu změn v dosavadních právech a povinnostech dlužníka, insolvenčního soudu a insolvenčního správce, když vedle snahy o posílení komunikace mezi insolvenčním správcem a dlužníkem zejména: (i) umožňuje dlužníkovi k plnění splátkového kalendáře použít základní částku, která nesmí být sražena z měsíční mzdy (totéž platí i pro jiné příjmy, které nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí), pokud tím neohrozí uspokojování jeho základních hmotných potřeb nebo potřeb osob na něj odkázaných výživou (viz ustanovení § 409 odst. 1 IZ); (ii) zakládá povinnost dlužníka předkládat insolvenčnímu soudu přehled svých příjmů nikoliv dvakrát ročně, jak tomu bylo doposud, nýbrž každé tři kalendářní měsíce [viz ustanovení § 412 odst. 1 písm. d) IZ]; a (iii) zavádí kritéria, dle nichž insolvenční soud posuzuje, zda dlužník vynakládá veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů a zda vykonává přiměřenou výdělečnou činnost, mezi něž zahrnuje i vyvratitelnou právní domněnku o tom, že „dlužník řádně neplní povinnost usilovat o získání příjmu, nepožádá-li v případě nezaměstnanosti do 15 dnů o zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání nebo vezme-li tuto žádost zpět anebo byl-li z této evidence pravomocně vyřazen“ (viz ustanovení § 412 odst. 4 IZ).
Zdaleka nejzásadnější změnu stávající úpravy pak Novela přináší v oblasti stanovení podmínek pro splnění předpokladů pro osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení uvedených v ustanovení § 412a IZ, když jak již bylo výše uvedeno, namísto dosavadní podmínky splatit nezajištěným věřitelům v době 3 let od schválení oddlužení alespoň 60 % jejich pohledávek, resp. na základě vyvratitelné právní domněnky v době 5 let od schválení oddlužení alespoň 30 % pohledávek, budou dle Novely předpoklady pro osvobození splněny, pokud po dobu 3 let od schválení oddlužení dlužník plnil všechny podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, přičemž nově je formou vyvratitelné právní domněnky stanoveno, že tyto povinnosti dlužník plnil, jestliže dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení.
Na tomto místě je vhodné doplnit, že Novela stanoví dobu oddlužení 5 let v případě, kdy bylo dlužníku přiznáno osvobození v posledních 20 letech před podáním návrhu na povolení oddlužení (viz ustanovení § 412a odst. 3 IZ). Na druhou stranu však Novela umožňuje insolvenčnímu soudu prodloužit dobu oddlužení o počet měsíců, ve kterých dlužník neplnil podstatné povinnosti vyplývající z oddlužení, a to opakovaně, v součtu až o jeden rok (viz ustanovení § 412b odst. 6 IZ). Obdobné změkčení negativních konsekvencí při porušování povinností dlužníka obsahuje Novela i v situaci, kdy dle zprávy insolvenčního správce pro osvobození dlužník nesplnil předpoklady pro vydání rozhodnutí o osvobození dlužníka, když zde dokonce insolvenčnímu soudu stanoví povinnost vydat rozhodnutí, ve kterém uloží dlužníku povinnost do doby podání nové zprávy pro osvobození pokračovat ve splácení pohledávek nezajištěných věřitelů (viz ustanovení § 414 odst. 8 IZ), v důsledku čehož tedy namísto zrušení schváleného oddlužení zřejmě fakticky dojde jen k jeho prodloužení (viz ustanovení § 418 odst. 3 IZ).
Změna ve prospěch dlužníků je pak v Novele obsažena i při stanovení pravidel pro vyškrtnutí dlužníka ze seznamu dlužníků, když namísto stávající podmínky uplynutí 5 let od nabytí právní moci rozhodnutí, jímž bylo skončeno insolvenční řízení, je Novelou tato lhůta zkrácena na dobu 3 let od právní moci rozhodnutí o osvobození.
Přijetí novely odbornou veřejností
Přijetí Novely odbornou veřejností se setkalo převážně s kritikou nepřiměřeného posílení postavení dlužníků na úkor věřitelů, a to zejména ve vztahu ke dlužníkům-spotřebitelům, jejichž úpravu podmínek pro oddlužení Směrnice závazně nestanovila. Zamýšlená úprava pak dle názoru většiny odborné veřejnosti povede k morálnímu hazardu spotřebitelů a zneužívání institutu oddlužení. Na tomto místě je nutné zmínit, že obdobné připomínky byly akcentovány již v rámci připomínkového řízení k Novele, a to téměř všemi připomínkovými místy (a tedy i některými ministerstvy).
Zásadní připomínky k celé koncepci Novely pak vyjádřila Česká advokátní komora, když uvedla, že Novela (i) disproporčním způsobem zasahuje do ústavním pořádkem garantovaného vlastnického práva; (ii) představuje transpozici Směrnice v rozporu s jejím hlavním cílem, kterým má být podpora podnikání; (iii) nedůvodně a plošně zkracuje doby oddlužení také pro spotřebitele, aniž by to však Směrnice členským státům ukládala; a také (iv) ve svém důsledku povede k ještě nižší míře průměrného uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, z čehož budou však nedůvodně profitovat práceschopní dlužníci.
V souvislosti s hodnocením případnosti úpravy obsažené v Novele poukazuje řada kritiků Novely na vývoj pravidel regulujících podmínky oddlužení v posledních letech, v nichž již opakovaně došlo k jejich značnému rozvolnění (v roce 2017 zákonem č. 64/2017 Sb. a v roce 2019 pak tzv. Oddlužovací novelou prostřednictvím zákona č. 31/2019 Sb.), díky němuž již před navrhovanou Novelou bylo dle části odborné veřejnosti postavení dlužníku v poměru k postavení věřitelů nepřiměřeně silné.
Podstatná část připomínek rovněž upozorňuje, že oddlužení podnikatelů, na které jediné Směrnice míří, představuje pouze zhruba 5 % všech oddlužení (zbylých 95 % představují oddlužení spotřebitelů), a proto by měla Novela zavést duální systém podmínek oddlužení pro podnikatele (dle požadavků Směrnice) a pro spotřebitele (dle současné úpravy v IZ), a nikoliv nastolenou rovnováhu mezi právy věřitelů a dlužníků- spotřebitelů revolučně a nikoliv dočasně měnit jen z důvodu řešení transpozičního závazku u minority českých oddlužení.
I co se ekonomických dopadů Novely týče upozorňuje většina odborné veřejnosti na to, že postavení živnostníků nejvíce postižených krizí Novela paradoxně zhoršuje, neboť ti jsou ekonomicky závislí na platbách od spotřebitelů. Ekonomické dopady Novely pak i pro státní rozpočet budou dle většiny názorů odborných kruhů značně negativní, neboť čím nižší míry uspokojení nezajištěných věřitelů bude dosahováno, tím budou nižší příjmy věřitelů a daňová výtěžnost, v důsledku čehož tak stát Novelou přijde nejen o prostředky, které dlužníci fakticky dluží, nýbrž také o příjmy do státního rozpočtu.
Závěr
Vzhledem k tomu, že výše uvedené připomínky nepředstavují ojedinělé hlasy specifického okruhu odborné veřejnosti, nýbrž jsou vyjadřovány odbornou veřejností napříč, měla by dle mého názoru být takto zásadní úprava týkající se podmínek oddlužení pro spotřebitele předmětem široké diskuze odborné veřejnosti, a nikoliv prostřednictvím nepřiléhavé argumentace o nutnosti urychlené transpozice Směrnice tuto diskuzi omezovat.
S ohledem na množství připomínek artikulovaných již v průběhu připomínkového řízení lze však dle mého názoru důvodně předpokládat, že k diskuzi úpravy obsažené v Novele v rámci projednávání Novely přeci jen dojde, otázkou však zůstává, v jaké podobě a zda vůbec bude nakonec Novela přijata.
Diskuze k článku ()