Obecně k preventivní restrukturalizaci
Dne 23. 9. 2023 nabyl účinnosti zákon č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále jen „ZOPR“), který zapracovává předpis Evropské unie[1], navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie[2] a upravuje pravidla přístupu podnikatelů k preventivní restrukturalizaci.
Cílem preventivní restrukturalizace je umožnit podnikatelům ve finančních obtížích pokračovat v podnikání, umožnit jim „ekonomický restart“. Preventivní restrukturalizace směřuje k předejití úpadku a měla by umožnit podnikatelům ve finančních potížích pokračovat v provozování jejich obchodního závodu, a to po přijetí různé kombinace restrukturalizačních opatření předvídaných sanačním projektem a následně zakotvených do restrukturalizačního plánu, se kterým budou vyslovovat souhlas podnikatelem oslovení věřitelé v postavení dotčených stran.
Preventivní restrukturalizaci mohou využít pouze obchodní korporace, nevztahuje se na fyzické osoby (§ 3 odst. 1 ZOPR). Preventivní restrukturalizaci není oprávněna zahájit nebo v ní pokračovat obchodní korporace sledující nepoctivý záměr, v úpadku ve formě platební neschopnosti nebo v likvidaci (§ 4 odst. 2 a § 5 ZOPR).
Základní pojmy
- Sanační projekt – prvotní dokument
- Restrukturalizační plán – podrobnější dokument s právními dopady
- Dotčená a nedotčená strana – věřitel zahrnutý, resp. nezahrnutý do preventivní restrukturalizace
- Vyloučené pohledávky: pracovněprávní, sporné (označené za sporné po předběžném přezkumu), peněžitý trest – TČ a přestupky a pohledávky, které jsou předmětem sporu u soudu
- Nepřípustnost preventivní restrukturalizace: nepoctivý záměr podnikatele, podnikatel v likvidaci nebo úpadku
- Restrukturalizační soud – vede restrukturalizační řízení
- Restrukturalizační správce - podřízen soudu, který na něj dohlíží; jmenován soudem v případech předvídaných ZOPR; povinně pojištěn
- Restrukturalizační rejstřík (není v provozu) – zatím úřední desky soudů
Preventivní restrukturalizace a daňové právo
Ze ZOPR vyplývá, že těžiště preventivní restrukturalizace spočívá v soukromoprávní sféře – v nalezení shody mezi dlužníkem a jeho věřiteli o sanaci závazků, kdežto správa daní má čistě veřejnoprávní povahu. Byť nejsou daňové pohledávky ve smyslu de lege lata vyjmuty z preventivní restrukturalizace, zahrnutí daňových pohledávek do preventivní restrukturalizace podle ZOPR považujeme za nepřiléhavé, resp. v rozporu s právní úpravou správy daní podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších přepisů (dále jen „DŘ“). Právní úprava daňového řízení nedává správci daně oprávnění smluvně disponovat s daňovou pohledávkou. Nutno poznamenat, že daňový subjekt může (za splnění zákonných podmínek) využít pro zmírnění dopadů platebních povinností nástroje typické pro daňové řízení – posečkání či prominutí podle DŘ.
Zákonodárci některých členských států EU předmětná specifika veřejnoprávních (daňových) pohledávek zohlednili ve svých vnitrostátních právních předpisech transponujících Směrnici EU
č. 2019/1023:
- Slovensko: „Dotčenými stranami preventivní restrukturalizace nemohou být daňové a celní orgány.“
- Maďarsko: „Do preventivní restrukturalizace nelze zahrnout pohledávky na dani z přidané hodnoty a dani z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti.“
- Španělsko: „Pokud má plán restrukturalizace zahrnovat veřejnoprávní pohledávky, musí dlužník předložit potvrzení státních orgánů, že nemá nedoplatky na daních a na sociálním zabezpečení.“
Vymáhání daňových nedoplatků v průběhu preventivní restrukturalizace
Samotná preventivní restrukturalizace zahájená u dlužníka nemá vliv na vymáhání daňových pohledávek. Nemožnost nařízení a provedení daňové exekuce je spojena s účinností moratoria, což je soudní ochrana podnikatele vůči věřitelům – v tomto případě by se jednalo o ochranu daňového dlužníka vůči správci daně.
V případě všeobecného moratoria (§ 73 až § 84 ZOPR) nelze vymáhat daňové pohledávky, pokud je správce daně uveden mezi osobami, vůči kterým se vztahují účinky všeobecného moratoria. Vymezení osob může být provedeno i generálně a všeobecné moratorium může být účinné „… vůči všem věřitelům podnikatele i jiným osobám s právem vůči podnikateli“ (KS v Ostravě 12 C 1/2023). Správce daně také nemůže vymáhat daňové pohledávky, pokud je výslovně označen v rozhodnutí o individuálním moratoriu (§ 85 až § 87 ZOPR).
Správce daně rovněž nemůže přistoupit ke zřízení a výkonu zástavního práva k majetku daňového subjektu, pokud v důsledku všeobecného či individuálního moratoria nelze vymáhat daňové pohledávky.
Závěr
DŘ neobsahuje žádné výslovné zmocnění pro správce daně k uplatnění nedoplatku v rámci preventivní restrukturalizace, natož zmocnění mimo právní instituty upravené DŘ souhlasit např. s nižším uspokojením daňové pohledávky. Správa daní má čistě veřejnoprávní povahu, což se vyznačuje i tím, že správce daně může postupovat pouze na základě a v mezích zákonů. ZOPR upravující preventivní restrukturalizaci – což je institut vystavěný na soukromoprávních komponentech (vyjma podpůrné role restrukturalizačního soudu) – poskytuje dotčeným věřitelům volnost tak typickou pro soukromé právo – např. souhlasit nebo nesouhlasit s restrukturalizačním plánem.
Ve smyslu de lege ferenda – za použití komparace s citovanou zahraniční úpravou – tedy navrhujeme zcela vyloučit daňové pohledávky z preventivní restrukturalizace. Máme za to, že daňové pohledávky do preventivní restrukturalizace nepatří, stejně tak jako správce daně např. nemůže postoupit daňovou pohledávku „inkasní agentuře“.
[1] Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/1023 ze dne 20. června 2019 o rámcích preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci).
[2] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení, v platném znění (dále jen „Nařízení EU č. 2015/848“)
Oba autoři článku jsou státní zaměstnanci Finanční správy ČR. Shora uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autorů, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy ČR,
a tedy nemůže založit (nebo změnit) případnou správní praxi v dané oblasti.
Diskuze k článku ()