Nejen tyto, ale i řada dalších zajímavých otázek budou diskutovány na národní konferenci České právo a informační technologie. Její desátý ročník se koná ve dnech 20. - 21. 9. 2018, tradičně pod pořadatelskou hlavičkou Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Na to, co nového jubilejní ročník přinese a na co se mohou návštěvníci těšit, odpovídal hlavní organizátor - odborný asistent a zástupce vedoucího na Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity - JUDr. Matěj Myška, Ph.D.
Kdo by si konferenci neměl nechat ujít? Je určena pouze pro odborníky znalé této problematiky nebo si na své přijdou například i studenti právnických fakult?
Konference je určena pro všechny zájemce o právo a informační technologie. Věřím, že jak panelová diskuze, tak jednotlivé sekce budou zajímavé jak pro profesionály, tak i pro studenty. Ti mají navíc unikátní příležitost seznámit se s odborníky z oboru, jejichž jména mohli předtím často znát pouze z odborných publikací.
Jak bylo zmíněno, letos se koná již desátý ročník konference. Na jaké zajímavé osobnosti se mohou návštěvníci těšit? Chystají se u příležitosti tohoto jubilea nějaká překvapení či novinky?
Velmi zajímavé je obsazení panelové diskuze, kde budou o navrhované národní úpravě ochrany osobních údajů a souvisejících otázkách diskutovat zástupci akademické obce (doc. Radim Polčák), advokacie (Mgr. Michal Nulíček), soukromého sektoru (Mgr. František Nonnemann) a justice (Dr. Tomáš Rychlý).
Mimořádnou událostí v rámci konference bude křest nové odborné monografie věnující se právu informačních technologií, která vychází v nakladatelství Wolters Kluwer. Autorský kolektiv, jehož vedoucím je doc. Polčák a který je složený z členů Ústavu práva a technologií a odborníků z praxe, v obsáhlé monografii pojednává o místní působnosti práva na internetu, odpovědnosti ISP, právu k datům a softwaru, elektronických dokumentech, doménovýh jménech, datech veřejného sektoru, ochraně soukromí a osobních údajů, právu elektronických komunikací, kybernetické bezpečnosti a kyberkriminalitě.
Specifické organizační novinky nechystáme, naopak se budeme snažit pokračovat v zavedené tradici a uspořádat kvalitní konferenci, kde se budou moci setkat zájemci o obor a aktuální témata prodiskutovat formálně v rámci jednotlivých sekcí, ale i neformálně na konferenční večeři.
Program dvoudenní konference věnované právu informačních a komunikačních technologií a právní informatice bude rozdělen do šesti odborných sekcí – Právní informatika, Právo na informace a otevřená data, Platformy a sdílená ekonomika, GDRP a ePrivacy, Elektronické důkazy v trestním řízení, Autorské právo na jednotném digitálním trhu. Na který blok se Vy osobně těšíte nejvíce?
Samozřejmě na každý z nich – otázkou ale je, kolik jich, kromě té, kterou moderuji, reálně stihnu. Dle připravovaného programu si myslím, že každá z nich nabídne zajímavou diskuzi. Pokud bych si ale měl vybrat skutečně jednu sekci, tak bych navštívil sekci „Platformy a sdílená ekonomika“, kterou moderuje Dr. Loutocký. I z aktuální rozhodovací činnosti Soudního dvora EU, [1] položené předběžné otázky ve věci C-390/18 a navrhovaného nařízení, [2] je patrné, že se v případě sdílené ekonomiky a platforem jedná o skutečnou právní výzvu, jejíž adekvátní regulatorní řešení se stále hledá.
Na konferenci moderujete blok s názvem „Autorské právo na jednotném digitálním trhu”. Dospěli jsme do doby, ve které jsou umělé inteligence schopny „kvazisamostatné” umělecké tvůrčí činnosti, kdy jejich tvorbu mnohdy nelze rozeznat od té lidské.[3] V takovém případě však může nastat problém, komu za takovou činnost přiznat autorská práva, neboť podle současně platné tuzemské právní úpravy mohou být jejich nositeli pouze fyzické osoby. Jak by měla být tato situace dle Vašeho názoru řešena? Chystají se v blízké době v souvislosti s tímto vývojem například nějaké legislativní změny?
Problematika umělé inteligence je, spolu s tématem blockchainu, obecně jedním z aktuálně nejdiskutovanějších témat v oblasti práva informačních technologií. Obě témata jsou i poměrně hodně medializovaná, přičemž často nejsou prezentována s potřebnou hloubkou.
I na Ústavu práva a technologií se tímto tématem intenzivně zabýváme a snažíme se tuto mezeru zaplnit – autorskoprávní aspekty umělé inteligence jsou předmětem doktorského výzkumu Jana Zibnera, Dominika Galajdová se ve svém bádání zaměřuje na softwarové právo a umělou inteligenci. Zájemcům o tato témata tak mohu jen doporučit sledovat jejich publikace. [4] Oba jmenovaní se umělé inteligenci budou věnovat i ve svém společném příspěvku na konferenci České právo a informační technologie.
Problém s přiznáním autorských práv souvisí právě s Vámi zmiňovanou zásadou objektivní pravdivosti autorství. Prostým řešením by bylo upravit § 5 odst. 1 autorského zákona tak, že by se vypustilo slovo „fyzická“. Takovou prostou změnu je ale potřeba domyslet do důsledků – k čemu totiž bude přiznání majetkových práv „umělé inteligenci“? Bude je sama vykonávat, tedy např. udělovat licence? Otevírá se tím cesta k přiznání obecné právní subjektivity autonomním systémům? A jak to bude s otázkou osobnostních práv? Nelze též opomíjet skutečnost, že potenciální subjekt, tedy „umělá inteligence“ jako tvůrce, je dle současného práva stále zároveň i objektem regulace – jedná se o počítačový program, související data a databáze.
V současné době může ochranu výtvorům „umělé inteligence“ poskytovat právo proti nekalé soutěži, které může chránit investici jejího „pořizovatele“. Zvažovaným řešením může být i konstituování režimu obdobnému současné regulaci zaměstnaneckého díla – autorem bude „umělá inteligence“, vykonavatelem majetkových práv však její „zaměstnavatel“, tedy její tvůrce.
Konkrétní legislativní řešení otázek související s umělou inteligencí se v současné době, a to ani na unijní úrovni, nechystá. Aktuálně je umělá inteligence už v hledáčku unijních institucí v jejich politických dokumentech. Evropský parlament již představil svá doporučení Komisi ohledně občanskoprávních pravidel v oblasti robotiky, ve kterých se zaměřuje zejména na otázky odpovědnosti za újmu způsobenou roboty, ale i např. etické zásady výzkumu v této oblasti. [5] Své stanovisko vydal i Evropský hospodářský a sociální výbor, [6] který v něm vysloveně varuje proti zavádění „elektronické osobnosti“ pro „umělou inteligenci“, neboť to „s sebou nese nepřijatelný morální hazard“. [7] Konečně, Evropská komise představila své poměrně rozsáhlé plány v této oblasti ve svém sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“. [8] Případný legislativní rámec na unijní úrovni tak bude mít svůj základ v těchto dokumentech.
Již tradičně se vybrané konferenční příspěvky publikují v časopisu Revue pro právo a technologie a zůstávají tak dostupné i po skončení konference. Zůstane tato možnost zachována i pro letošní rok?
I letošní rok plánujeme vydat příspěvky, které projdou recenzním řízením, v zimním čísle časopisu Revue pro právo a technologie. Publikované příspěvky budou čtenářům od 31. 12. dostupné zdarma na revue.law.muni.cz. Účastníci konference tedy mají možnost se s odstupem seznámit i s písemnou podobou příspěvků. Mohou na něj i kriticky zareagovat, neboť časopis je otevřený všem zájemcům – prezentace příspěvku na konferenci není předpokladem pro publikaci.
[1] C-434/15 - Asociación Profesional Elite Taxi v. Uber Systems Spain, SL.
[2] Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb (COM/2018/238 final - 2018/0112 (COD).
[3] Např. projekt The Next Rembrantd, v rámci kterého mezinárodní tým odborníků sestavil speciální počítačový program, který dokáže tvořit obrazy ve stylu nizozemského malíře Rembrandta van Rijna: https://www.nextrembrandt.com/; nebo např. Projekt Magenta z dílny odborníků skupiny Google Brain, jehož cílem je vývoj nových algoritmů umělé inteligence schopných umělecké tvorby - např. skládání hudby https://magenta.tensorflow.org/multitrack
[4] Z prvních výstupů mohu např. zmínit ZIBNER, Jan. Akceptace právní osobnosti v případě umělé inteligence. Revue pro právo a technologie. [Online]. 2018, č. 17, s. s. 19-49. [cit. 2018-08-27]. Dostupné z: https://journals.muni.cz/revue/article/view/9067.
[5] Usnesení Evropského parlamentu obsahující doporučení Komisi o občanskoprávních pravidlech pro robotiku (2015/2103(INL)).
[6] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Umělá inteligence – dopady umělé inteligence na jednotný trh (digitální), výrobu, spotřebu, zaměstnanost a společnost (CELEX 52016IE5369).
[7] Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Umělá inteligence – dopady umělé inteligence na jednotný trh (digitální), výrobu, spotřebu, zaměstnanost a společnost (CELEX 52016IE5369), bod 3.33.
[8] Sdělení Evropské komise “Umělá inteligence pro Evropu“, COM(2018) 237 final.
Diskuze k článku ()