Definici pracovního úrazu nalezneme v § 271k zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen “zákoník práce”). Pracovním úrazem ve smyslu zákoníku práce je poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Zákon však v § 271k odst. 3 výslovně stanoví, že pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Za pracovní úraz je objektivně odpovědný zaměstnavatel, jenž se může zákonem stanovené odpovědnosti zprostit pouze v případech stanovených zákonem v § 270 zákoníku práce. Jde zejména o situace, kdy k úrazu došlo tehdy, když zaměstnanec porušil právní předpisy či bezpečnostní pokyny zaměstnavatele, přestože s nimi byl řádně seznámen, nebo vykonával-li zaměstnanec zaměstnání pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Pochybení na straně zaměstnance však musí prokázat zaměstnavatel.
V případě, že zaměstnancem utrpěný úraz naplní výše uvedenou zákonnou definici a lze jej tedy klasifikovat jako úraz pracovní, má zaměstnanec nárok na náhradu škody a to včetně bolestného a náhrady škody za ztížení společenského uplatnění.
Aby však bylo následně možné nárok na odškodnění úspěšně uplatnit, je důležité dodržet správný postup. Zaměstnanec má zákonem stanovenou povinnost bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin (§ 106 odst. 4 písm. h) zákoníku práce). Zaměstnanec tak musí zaměstnavateli ohlásit sebemenší úraz, i když se mu třeba zdá nedůležitý, neboť i takový úraz může mít v budoucnu následky a je potřeba jej řádně zaevidovat.
Povinností zaměstnavatele, stanovené v § 105 zákoníku práce, je pak předně objasnit příčiny a okolnosti pracovního úrazu, a to za účasti zaměstnance, pokud mu to jeho zdravotní stav dovoluje. Na objasňování příčin a okolností vzniku pracovního úrazu jsou povinni se zúčastnit také ostatní zaměstnanci, případně jiní svědci, kteří byli v době události přítomni. Vyšetřování probíhá vždy za účasti odborové organizace (je-li určena) nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnavatel nesmí bez vážných důvodů měnit stav pracoviště, kde k pracovnímu úrazu došlo, do doby, než budou zcela objasněny jeho příčin a okolností. Dále je pak zaměstnavatel povinen vést evidenci všech vzniklých úrazů v knize úrazů, a to i takových, jimiž nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Při zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny nebo pokud došlo ke smrtelnému úrazu, má pak zaměstnavatel povinnost vyhotovit záznam o pracovním úrazu. Záznam o pracovním úrazu je vyhotovován ve dvou kopiích. Jedno vyhotovení záznamu o úrazu musí zaměstnavatel předat postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, druhé vyhotovení si ponechá. Jakmile budou objasněny příčiny a bude zpracován záznam o pracovním úrazu, musí zaměstnavatel ohlásit celou událost stanoveným orgánům a institucím a to v zákonem daných lhůtách.
Je-li dodržen výše uvedený postup a pracovní úraz je řádně ohlášen, vyplněn záznam o úrazu a zaslán patřičným orgánům, může být pracovní úraz následně odškodněn. Druhy náhrad jsou zákonem upraveny v části XI., hlavě III, oddílu 2 a 3 zákoníku práce.
Zejména je dle § 271a zákoníku práce zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Ta přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy nebo platu podle § 192 nebo odměny z dohody podle § 194 a plnou výší nemocenského.
V § 271b zákoníku práce je upravena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody a výdělkem dosahovaným po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z povolání s připočtením případného invalidního důchodu pobíraného z téhož důvodu.
Náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění upravuje § 271c. Náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově a výše odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění se stanoví na základě bodového ohodnocení stanoveného v lékařském posudku.
Zaměstnavatel je dále povinen poskytnout účelně vynaložené náklady spojené s léčením podle § 271d, které dle zákona přísluší tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
Náhrada věcné škody je zákonem upravena v § 271e zákoníku práce. Ten stanoví, že zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za věcnou škodu.
Druhy náhrad při úmrtí zaměstnance jsou pak samostatně upraveny v části XI., hlavě III, oddílu 3 zákoníku práce.
V neposlední řadě je potřeba říct, že o tom, zda se jedná o pracovní úraz i o výši a rozsahu odškodnění rozhoduje sám zaměstnavatel, nikoli například pojišťovna či jiný orgán. Zaměstnavatel by měl jednat z vlastní iniciativy a projednat způsob a výši náhrady škody bez zbytečného odkladu se zaměstnancem a s odborovou organizací. Je však nepochybně v nejlepším zájmu zaměstnance nespoléhat se na postup zaměstnavatele, ale sám být aktivní a pokud mu to zdravotní stav dovolí, vše si zdokumentovat, případně si nechat vypracovat posudek ošetřujícího lékaře a následně své nároky u zaměstnavatele uplatnit co nejdříve po jejich vzniku a to nejlépe v písemné formě a s předložením všech připravených dokumentů. Tímto může zaměstnanec napomoci rychlému a pro něj pozitivnímu vyřešení situace. Možností je také obrátit se právníka, který s uplatňováním nároku na odškodnění za pracovní úraz zaměstnanci pomůže.
[1] https://www.bozpinfo.cz/sites/default/files/obsah/super-obsah/pracovni-urazovost-v-ceske-republice-v-roce-2017/soubory/pracovniurazovost2017-tabulkovacast.pdf
Diskuze k článku ()