Pracovní podmínky zaměstnanců pečujících o děti ve světle novely zákoníku práce 2023
Na konci ledna 2023 MPSV zveřejnilo revidované znění novely zákoníku práce po vypořádání připomínek. Novela zákoníku práce by měla v letošním roce přinést řadu změn, které se projeví mimo jiné v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti.
Novela zákoníku práce bude klást na zaměstnavatele nové požadavky v oblasti umožnění flexibilnějších podmínek výkonu práce. Změny lze očekávat například v oblasti výkonu práce na dálku, ale také v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti. Tento článek přináší shrnutí vybraných institutů, které novela zákoníku práce v oblasti pracovních podmínek zaměstnanců pečujících o děti přináší.
Zaměstnanci pečující o dítě mladší 15 let mají již nyní právo žádat po zaměstnavateli kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Novela stejně jako stávající znění zákoníku práce požaduje, aby zaměstnavatel takové žádosti zaměstnance vyhověl vždy, pokud mu v tom nebrání vážné provozní důvody.
Oproti stávajícímu znění zákoníku práce však bude novela požadovat, aby zaměstnavatel případné zamítnutí žádosti zaměstnance o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby písemně odůvodnil. Zaměstnavatel bude tedy nově povinen zaměstnanci písemně specifikovat, z jakých důvodů jeho žádost zamítl. Novela zákoníku práce také zavádí institut obnovení nebo částečného obnovení rozsahu původní týdenní pracovní doby zaměstnance, který dříve zaměstnavatele požádal o její úpravu právě v souvislosti s péči o dítě. Nyní bude zaměstnanec, jehož žádosti o úpravu pracovní doby bylo zaměstnavatelem vyhověno, oprávněn požádat o obnovení nebo částečné obnovení pracovní doby. Zaměstnavatel bude povinen písemně odůvodnit případné zamítnutí takové žádosti zaměstnance.
Novela rovněž předpokládá zavedení oprávnění zaměstnanců pečujících o děti mladší 9 let požádat zaměstnavatele o výkon práce na dálku. Jedná se o nový institut, který ve stávajícím zákoníku práce není upraven. Novela však nestanovuje zaměstnavateli povinnost takové žádosti vyhovět. Bude tedy na uvážení zaměstnavatele, zda žádosti zaměstnance o výkon práce na dálku vyhoví či nikoliv. Zaměstnavatel však bude stejně jako v případech popsaných výše povinen případné zamítnutí žádosti písemně odůvodnit.
Lze shrnout, že v roce 2023 můžeme očekávat významné změny v oblasti pracovního práva. Na finální podobu novely zákoníku práce bude však třeba ještě počkat.
Další články
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
Způsobilost nezletilého právně jednat
Pokud položíme otázku, zda si nezletilý může bez zastoupení rodičem koupit zmrzlinu, bude nejspíše obvyklá odpověď ano. Při otázce za uzavření smlouvy o úvěru na milion korun bude naopak obvyklá odpověď ne. Je však celá řada různých právních jednání a velké rozmezí nezletilosti, kde bude již odpověď složitější. Může nezletilý ve věku 16 let uzavřít smlouvu s psychoterapeutem nebo advokátem? Může nezletilý ve věku 14 let sám oslovit neziskovou organizaci pro pomoc a uzavřít s ní smlouvu o sociální službě?
ESGRR: praktický návod pro poskytovatele ESG ratingů
Již 2. července 2026 nabylo plné účinnosti nové evropské nařízení o transparentnosti a integritě činností v oblasti ESG ratingů (ESGRR)[1], jehož cílem je zvýšit důvěryhodnost, transparentnost a srovnatelnost ESG ratingů, které jsou stále častěji využívány investory, finančními institucemi i emitenty při investičním a finančním rozhodování.
