Pět otázek pro Marii Janšovou: Českému pracovnímu trhu může ukrajinská krize pomoci

Marie Janšová z advokátní kanceláře LEGALITÉ je specialistkou na pracovní právo. Ačkoli „Ukrajina“ bude jen jedna z částí jejího příspěvku na blížícím se 10. ročníku kongresu Právní prostor, dnešních pět otázek věnujeme právě této závažné a nadmíru aktuální situaci.

advokátka v GHS Legal a členka redakční rady webu Právní prostor.cz
Marie Janšová
Foto: Redakce

Za několik dní vystoupíte na kongresu Právní prostor. Věnovat se budete možným dopadům aktuálních společenských, ekonomických i politických událostí do pracovního práva. První otázka se tak nabízí – jaký vliv bude mít současná migrační vlna z Ukrajiny na české pracovní právo?

Významný bude její dopad přímo na pracovní trh a do pracovněprávních vztahů, nicméně i pracovní právo ve svém širším pojetí se mění. Už pár dnů po začátku aktuálního vojenského konfliktu na Ukrajině jsme zaznamenali první politické snahy o regulaci právního prostředí tak, aby bylo možné lidem, kteří z Ukrajiny kvůli válečnému konfliktu prchají, nejen poskytnout legální pobyt na našem území, ale umožnit jim i volný vstup na český pracovní trh. Mám obrovskou radost, že nezůstalo jen u slibů, ale nová právní úprava, označovaná jako lex Ukrajina, byla přijata velmi rychle. Osobně to považuji za velice efektivní pomoc. A samozřejmě se nabízí otázka – spíše politická, ekonomická a sociologická – zda není uzavřenost českého pracovního trhu pro cizince, resp. přísnost a obtížnost splnění podmínek pro vstup na český pracovní trh, spíše překážkou jeho pružnějšího a zdravějšího fungování. Zákoník práce jako takový není kvůli aktuální uprchlické vlně potřeba měnit. Důraz je však potřeba klást na kontrolu jeho dodržování a jeho správnou aplikační praxi.

Od zahájení ruské invaze přišlo do České republiky podle odhadů kolem 300 000 uprchlíků. Je český pracovní trh na takový příliv pracovní síly připraven?

Domnívám se, že ano. Těší mne, když vidím kolem sebe množství pracovních nabídek uzpůsobených pro lidi přicházející z Ukrajiny. Ještě větší radost mám, když se jedná o nabídky vysoce kvalifikované práce. Mnozí zaměstnavatelé revidují své možnosti zaměstnat další lidi a aktivně se snaží otevřít pozice, kde najdou lidé z Ukrajiny plnohodnotné pracovní zapojení. Vidíme i snahy o zjednodušení kvalifikačních podmínek pro práci v některých profesích, např. u lékařů. Nastavená cesta je rozhodně správná. Jsem přesvědčena, že českému pracovnímu trhu toto neplánované oživení může jen pomoci. Zvláště v době předcovidové vykazoval český pracovní trh vyloženě nezdravé rysy.

Na druhou stranu má současná situace i velké negativní dopady na český pracovní trh. Mnoho českých firem, zejména strojírenských a průmyslových podniků, je anebo ještě bude negativně zasaženo současným válečným konfliktem na Ukrajině. Přicházejí o své zakázky a jsou nuceny propouštět anebo opět přecházejí do stavu odstávek či částečné zaměstnanosti. Je vidět, že události posledních let výrazně zasahují do života firem a jejich zaměstnanců a je neustále potřeba na ně reagovat.

Zmínila jste množství nabídek práce od etablovaných zaměstnavatelů, objevují se však také různé nabídky soukromých osob – třeba na úklid v rodinných domech či hlídání dětí. Co musím jako běžný občan udělat, abych mohla „doma“ zaměstnat Ukrajince či Ukrajinku?

Primárně si musíte uvědomit, že nejde o žádnou uprchlickou výpomoc či o službu „za byt a stravu“, ale o výkon práce, která má svá pravidla a je nutné za ni poskytnout mzdu. Dále si musíte ověřit, jaký je pobytový titul (vízum) osoby, kterou chcete zaměstnat, a zda je možné tuto osobu zaměstnat, aniž by bylo nutné žádat o pracovní povolení či jiný typ povolení k práci. Pouze osobu, které byla udělena tzv. dočasná ochrana (ta se uděluje po 22. březnu 2022), včetně držitelů víza k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění (speciálního víza s kódem D/VS/u) vydaného po 24. únoru 2022, je možné zaměstnat „okamžitě“, tj. bez nutnosti podstoupení klasické procedury začínající ohlášením volného místa na Úřadu práce a končící vydáním pracovního povolení, zaměstnanecké nebo modré karty. Cizinci s dočasnou ochranou totiž aktuálně mají na českém trhu postavení cizince s trvalým pobytem na území ČR, a mají tedy volný vstup na český pracovní trh.

Standardem je povinnost uzavřít písemnou pracovní smlouvu, dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a plnit veškeré pracovněprávní a související povinnosti. To zahrnuje i povinnost poskytovat za práci nejméně zaručenou mzdu odpovídající složitosti vykonávané práce, splnit všechny ohlašovací povinnosti na úřadech a ze mzdy odvádět řádné srážky a poplatky. Zapomenout se nesmí ani na vstupní pracovnělékařskou prohlídku či školení BOZP. 

O nastoupení cizince do zaměstnání pak musí zaměstnavatel písemně informovat příslušnou krajskou pobočku Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu cizince k výkonu práce, na příslušném formuláři a zaměstnavatel je dále povinen vést evidenci cizinců, které zaměstnává, a uchovávat kopie dokladů prokazujících oprávněnost pobytu cizince na území ČR, a to po dobu trvání zaměstnání nebo výkonu práce na území ČR a dobu 3 let od skončení zaměstnávání nebo výkonu práce tohoto cizince.

Jaká rizika mi hrozí, pokud tato pravidla nedodržím? Bude podle Vašeho názoru státní správa v těchto případech shovívavější?

V případě nedodržení zákonných podmínek hrozí zejména sankce ze strany příslušného oblastního inspektorátu práce. Jejich výše se liší podle toho, jaká zákonná povinnost byla porušena. Nejvyšší sankce, až do výše 10 mil. Kč, hrozí v případě, že k výkonu práce bude docházet bez uzavřeného pracovněprávního vztahu, tedy půjde o tzv. švarcsystém. Zde je dokonce stanovena i nejnižší výše možné pokuty, a to 50 tis. Kč. Vysoké sankce však hrozí i za porušení podmínek při odměňování za práci či nedodržování pravidel pracovní doby a další.

Kontrolní orgány, zde zejména oblastní inspektoráty práce, by rozhodně shovívavější být neměly. Naopak je podle mého názoru na místě, aby kontrolovaly, že nedochází ze strany zaměstnavatelů ke zneužívání situace a nejsou porušována práva zaměstnanců nejen z Ukrajiny. 

České cizinecké právo je považováno za složitý labyrint právních norem. Nejde přitom jen o pobytová pravidla, sama jste zmínila také o pravidla pro vstup na tuzemský trh práce. Zasloužil by tento pro mnohé nepřehledný systém podle Vašeho názoru nějaké konkrétní změny?

Máte pravdu, systém je složitý a pro laika nepřehledný. Vyznat se ve všech možnostech a výjimkách není jednoduché ani pro právníky, pokud se nespecializují na migrační právo. Ze svého pohledu právníka, který pomáhá zaměstnavatelům se všemi otázkami týkajícími se řízení lidských zdrojů ve společnosti, bych uvítala zejména více speciálních migračních programů, jejichž prostřednictvím je možné získat do firem nejen kvalifikované zaměstnance, ale i nejvyšší řídící management ze zemí mimo EU, a jejich větší pružnost. Ani si nedokážete představit ta mnohaměsíční administrativní martyria, která mnohé firmy musí podstoupit, aby se mohl jejich ředitelem stát člověk ze země mimo EU. Zvlášť v době covidové to bylo téměř nemožné. Jak naznačuji výše, možná by stálo za to celkově zrevidovat pravidla pro jednodušší vstup cizinců na český trh práce – rozumím ale, že toto není otázka čistě právní. Minimálně bychom tím mohli docílit snížení počtu případů mnohdy extrémního porušování práva a nelegálního zaměstnání.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články