Novela zákoníku práce

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedená zák. č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

TK
koncipient, Plavec & Partners
Foto: Fotolia

Institut sdíleného místa

Novela zákoníku práce reaguje na požadavky moderního pracovního trhu a zavádí institut sdíleného pracovního místa. V rámci větší flexibility pracovněprávních vztahů s cílem sladění rodinného a pracovního života se umožňuje, aby si nejméně dva zaměstnanci mohli sami po předchozí dohodě se zaměstnavatelem rozvrhnout pracovní dobu ve vzájemné spolupráci podle svých osobních potřeb a mohli se tak v rozsahu jejich pracovního úvazku střídat při výkonu práce. Zaměstnanci jsou povinni předložit zaměstnavateli společný písemný rozvrh pracovní doby na sdíleném pracovním místě, a to nejméně 1 týden před počátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena. Pokud jej nepředloží, určí rozvržení pracovní doby zaměstnavatel. S případnými změnami rozvrhu jsou zaměstnanci povinni zaměstnavatele písemně seznámit nejméně 2 dny předem, nedohodnou-li se se zaměstnavatelem jinak.

Výpočet nároku na dovolenou

V oblasti dovolené dochází k opuštění principu dovolené za odpracované dny a následného krácení dovolené pro omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci. Výpočet dovolené se nově odvíjí od odpracované týdenní pracovní doby. Na předchozí úpravu dopláceli zejména zaměstnanci s nerovnoměrně rozvrženými směnami, nyní bude nárok na dovolenou pro tyto zaměstnance spravedlivější a bude stanoven bez ohledu na rozvržení pracovní doby do směn. Současně je při výpočtu nároku na dovolenou zohledněn princip zásluhovosti jednotlivých zaměstnanců na odpracované době vyjádřený počtem skutečně odpracovaných násobků jejich týdenní pracovní doby v příslušném kalendářním roce. Nově bude také možné požádat o převod dovolené do následujícího kalendářního roku nad 4 týdny.

Doručování písemností zaměstnancům

Další významnou změnou je nová úprava doručování písemností, která reaguje na praktické problémy v praxi. V dosavadní úpravě platilo, že zaměstnavatel byl povinen zaměstnanci doručit písemnost do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Až v případě, kdy tyto způsoby selhaly, byl zaměstnavatel oprávněn písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Pokud zaměstnavatel výše uvedený postup nerespektoval a zaslal písemnost nejprve prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, byla doručena pouze v případě, kdy si písemnost zaměstnanec převzal – neuplatnila by se fikce doručení při nepřevzetí. Nově se zaměstnavatel musí nejprve pokusit doručit písemnost zaměstnanci na pracovišti, poté však může ihned využít provozovatele poštovních služeb, aniž by byl povinen shánět zaměstnance v jeho bytě, případně na jiném místě. Novela reaguje i na neochotu převzít písemnost ze strany zaměstnavatele a stanoví, že pokud zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo.

Vysílání zaměstnanců ze zahraničí do ČR

V rámci implementace směrnice EU 2018/957 ze dne 28. 6. 2018 byla přijata i nová pravidla pro vysílání zaměstnanců ze zahraničí do České republiky. Na zaměstnance ze zahraničí se budou vztahovat nově ustanovení např. o mzdě za práci přesčas, v sobotu a neděli, ve svátek, dále pravidla o náhradě cestovních výdajů. Přesáhne-li vyslání zahraničního zaměstnance 12 měsíců, budou se na něj vztahovat i ostatní pravidla zákoníku práce, s výjimkou úpravy týkající se vzniku, změny a skončení pracovního poměru. Z důvodu implementace směrnice ze strany jiných států lze očekávat i podobná pravidla platící pro české zaměstnance vyslaných do států EU.

Institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy

Od ledna se zavádí institut jednorázové náhrady nemajetkové újmy pro oprávněné osoby (manžel/ka nebo partner/ka, rodič, dítě) při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. V dosavadní úpravě bylo možné dosáhnout náhrady této nemajetkové újmy ze strany oprávněných osob pouze za podmínek obecné úpravy odškodňování újmy podle ustanovení § 2894 občanského zákoníku, přičemž bylo ze strany zaměstnavatele vyžadováno zavinění ve vztahu ke způsobené škodě. V důsledku zahrnutí této náhrady do zákoníku práce toto zavinění nebude vyžadováno. Dále se zvyšuje jednorázové odškodnění pozůstalých (nově jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých), a to z 240 000 Kč na nejméně dvacetinásobek průměrné mzdy. Nově nebude mít na tuto náhradu nárok jen nezaopatřené dítě zaměstnance, ale veškeré děti zaměstnance.

Nárok na rentu

Mění se i pravidla pro náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (renty) v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání. Nově nebudou poškození tolik demotivování si hledat práci v důsledku změny tzv. stop výdělku (výdělku dosaženého v jiném zaměstnání po přiznání renty), který byl při výpočtu renty zohledněn po vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. Nyní bude zohlednění stop výdělku omezeno na dobu, kdy je poškozený v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pro poškozené to bude znamenat zpravidla vyšší rentu, naproti tomu pojišťovny pocítí větší náklady při likvidaci těchto pojistných událostí.

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články