Novela zákoníku práce s dalšími změnami putuje do Poslanecké sněmovny
Vláda dne 5. dubna 2023 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce a Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR jej prozatím projednala na schůzi v 1. čtení v polovině května. Návrh zákona byl přikázán k projednání výborům. Před předložením novely zákoníku práce k projednání Poslaneckou sněmovnou došlo k dalším podstatným změnám, které stojí za povšimnutí a týkají se především úpravy náhrad nákladů při výkonu práce na dálku a doručování písemností prostřednictvím datové schránky.
Připravovaná novela zákoníku práce je skutečně obsáhlým balíčkem, který výrazně zasahuje do mnoha zavedených institutů zákona. Záměrem tohoto článku není poskytnutí přehledu všech změn oproti účinnému stavu, ale upozornění na změny, které byly doposud provedeny v samotném legislativním procesu novely zákoníku práce.
Jedním z institutů, které dle novely zákoníku práce čeká aktualizace, je úprava práce na dálku, a spolu s ní novela navrhuje upravit způsob náhrady nákladů, které vznikají zaměstnanci při takovém výkonu práce. Před schválením novely vládou došlo ke změně povinnosti zaměstnavatele poskytovat tyto náhrady nákladů. V původním znění novely se předkladatelé k vzniklým nákladům při práci na dálku postavili tím způsobem, že zaměstnavatelům uložili povinnost poskytovat náhrady těchto nákladů zaměstnanci, a to formou náhrady prokázaných nákladů a formou paušální částky. Avšak v této rovině došlo k podstatné změně a zaměstnavatelé již dle nového znění nebudou nutně povinni poskytovat zaměstnanci náhrady nákladů spojené s výkonem práce na dálku. Zaměstnavatel spolu se zaměstnancem si mohou předem sjednat, že náhrady nákladů v souvislosti s výkonem práce na dálku nebo jejich část zaměstnanci nepřísluší.
Dále je nutné upozornit, že došlo ke změně novely i v samotném rozsahu poskytování náhrad nákladů při výkonu práce na dálku. Původní znění novely ukládalo zaměstnavateli povinnost poskytnout zaměstnanci paušální částku a zároveň náhradu nákladů, které zaměstnanci v souvislosti s takovým výkonem práce vznikly a zaměstnavateli byly zaměstnancem prokázány. S tím, že náhrada prokázaných nákladů nemohla být poskytnuta za stejné druhy nákladů, za které byla zaměstnanci poskytnuta paušální částka. Aktuální znění novely zjednodušuje způsob náhrady nákladů a dává zaměstnavateli na výběr, zda bude zaměstnanci poskytovat náhrady nákladů prostřednictvím paušální částky nebo zaměstnanci poskytne náhradu prokázaných nákladů. Pokud se zaměstnavatel rozhodne poskytovat zaměstnanci náhrady nákladů prostřednictvím paušální částky, tak platí, že daná částka zahrnuje náhradu veškerých nákladů, které zaměstnanci při výkonu práce na dálku vznikly.
Změny nastaly i v úpravě doručování písemností do datové schránky. Původní návrh novely zachovával požadavek písemného souhlasu zaměstnance v případě doručování zaměstnavatelem do jeho datové schránky. Dle posledního znění novely již nebude takový písemný souhlas zapotřebí a souhlas nebude vyžadován v případě doručování písemností datovou zprávou zaměstnanci, ani zaměstnavateli.
Další důležitou změnou novely je úprava obsahu dohod o provedení práce. V posledním znění novely došlo k doplnění obligatorních náležitostí a v rámci dohod o provedení práce bude nutné sjednat nejen dobu, na kterou se dohoda uzavírá, ale bude také nutné vymezit sjednanou práci.
Novela zákoníku práce je stále na počátku legislativního vývoje a je možné, že během dalšího projednávání dojde k dalším změnám. Avšak vzhledem k tomu, že novela transponuje práva a povinnosti upravené předpisy Evropské unie, které již měly být transponovány do české právní úpravy loni v létě, lze předpokládat, že se přijetí nového znění zákoníku práce dočkáme v co možná nejbližším možném termínu. Tomu svědčí i skutečnost, že lhůta k projednání výbory byla zkrácena na 25 dní a další projednání je možné již od 11. června 2023.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




