Náklady dohody o zvýšení kvalifikace
Účelem uzavření kvalifikační dohody je zajistit zaměstnavateli navrácení vynaložených nákladů spojených se zvyšováním kvalifikace zaměstnance, pokud dojde k ukončení pracovního poměru před uplynutím sjednané doby. Její podobu a náležitosti podrobněji upravuje ustanovení § 234 a násl., zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce.
Kvalifikační dohoda může být uzavřena jednak za účelem prohloubení kvalifikace, ale také za účelem jejího zvýšení. Prohloubením kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění podstata, a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.[1] Zaměstnanec má povinnost prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu nebo jiných formách prohloubení kvalifikace. Náklady na prohloubení kvalifikace je povinen hradit zásadně zaměstnavatel. Kvalifikační dohoda, kterou si zaměstnavatel zaměstnance po určitou dobu zaváže, může být v případě prohlubování kvalifikace uzavřena, pouze pokud očekávané náklady na prohloubení kvalifikace přesáhnou částku 75.000,- Kč. V takovém případě zaměstnavatel nemůže zaměstnanci uložit povinnost prohloubení kvalifikace podstoupit.
Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace a též její získání nebo rozšíření.[2] Studiem či absolvováním kurzu se zaměstnanec stává povolaným k výkonu kvalifikovanější práce. Na rozdíl od prohlubování kvalifikace v případě zvyšování kvalifikace není sjednání kvalifikační dohody limitováno výší očekávaných nákladů a může být sjednána vždy.
Kvalifikační dohoda musí být sjednána v písemné formě. Dodatečné zhojení této vady spočívající v nedostatku formy jednání je možné, ovšem s ohledem na závazky z ní plynoucí zaměstnanci velmi nepravděpodobné.
Podmínkou platnosti kvalifikační dohody je dodržení všech jejích podstatných náležitostí. Mezi podstatné náležitosti patří vymezení druhu kvalifikace a způsobu jejího zvýšení. Kvalifikační dohoda musí určovat, jakým způsobem, má dojít ke zvýšení, zda se jedná o absolvování kurzu či studia a jejich podrobnější vymezení. V případě studia musí být uveden např. obor a forma studia, v případě kurzu musí kvalifikační dohoda obsahovat informace např. o pořadateli kurzu, či certifikátu, který při úspěšném absolvování zaměstnanec získá. Druhou podstatnou náležitostí je ujednání doby, po kterou musí zaměstnanec u zaměstnavatele po zvýšení kvalifikace setrvat. Závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele začíná ode dne zvýšení kvalifikace a může být sjednán na dobu maximálně 5 let. V případě, že zaměstnanec ukončí pracovní poměr před sjednanou dobou má povinnost nahradit zaměstnavateli náklady vynaložené, za účelem zvýšení kvalifikace.[3] Podmínkou splnění závazku není samotný výkon práce a postačuje pouhé trvání pracovního poměru. Do doby plnění závazku se započítává i doba dočasné pracovní neschopnosti či mateřské dovolené, na rozdíl od doby rodičovské dovolené, nepřítomnosti zaměstnance v práci pro výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody a vazby, došlo-li k pravomocnému odsouzení.[4] Třetí podstatnou náležitostí je vymezení druhů nákladů na zvýšení nebo prohloubení kvalifikace, které bude v případě nedodržení závazku zaměstnanec povinen uhradit. Budou jimi zejména náhrada mzdy či platu při zvyšování kvalifikace, odvody na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem, cestovní náhrady při prohlubování kvalifikace, kurzovné či školné nebo jiná forma poplatku, náklady na pořízení učebnic a jiných pomůcek. Od takto vymezených nákladů, se odvíjí celková částka, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci v případě ukončení pracovního poměru maximálně požadovat. Je v zájmu zaměstnavatele zvážit a uvést veškeré náklady, které v souvislosti se zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace vynaloží, neboť jiné než uvedené náklady nelze po zaměstnanci požadovat.
V případě ukončení pracovního poměru před sjednanou dobou, je zaměstnanec povinen uhradit pouze skutečně vynaložené náklady, které ovšem nesmí být vyšší, než je celková částka uvedená v dohodě. Zaměstnanec je povinen uhradit náklady pouze do výše dohodnuté částky, a to i v případě, že skutečně vynaložené náklady tuto částku přesáhnou. Stejný postup platí i v případě, že závazek bude zaměstnancem splněn pouze z jedné poloviny, v takovém případě má povinnost k náhradě nákladů pouze do výše jedné poloviny sjednané částky. Kvalifikační dohodu je možné uzavřít před zvyšováním nebo prohlubováním kvalifikace, ale i v jejím průběhu. V takovém případě je ovšem zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli vynaložené náklady pouze do výše stanovené v kvalifikační dohodě, dříve vynaložené náklady bez ohledu na jejich výši není možné po zaměstnanci požadovat.[5]
[1] § 230 odst. 1 zákona. č. 262/2006 zákoník práce.
[2] § 231 zákona. č. 262/2006 zákoník práce.
[3] BĚLINA, Miroslav a kol. Zákoník práce: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2015. Velké komentáře. ISBN 978-80-7400-290-8.
[4] Vysokajová, M.; Kahle, B.; Randlová, N.; Hůrka, P.; Doležílek, J. Zákoník práce. Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013, ISBN 978-80-7357-015-8.
[5] Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. července 2014, sp. zn. 21 Cdo 97/2013.
Další články
EUDAMED: Jednotná databáze mění pravidla hry na trhu zdravotnických prostředků
Evropská databáze zdravotnických prostředků EUDAMED je jednou z nejvýznamnějších novinek, které přináší nařízení o zdravotnických prostředcích (MDR) a nařízení o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (IVDR).
Sloučení kontrolní agendy krajských státních zastupitelství jako cesta k zachování menších okresních státních zastupitelství
Justice čelí zahlcení. Zatímco ministerstvo plánuje velkou reformu soudů až na rok 2028, efektivnějších úřadů a obřích úspor lze dosáhnout okamžitě. Stačí sloučit dozor a dohled na krajích. Má to však háček: nejdříve musíme utnout bezbřehý instanční dohled, ze kterého se v éře umělé inteligence stal nástroj šikanózních stěžovatelů a anonymů z internetu. Pokud systém nezačne podněty přísně filtrovat, zkolabuje a poškodí ty, kteří pomoc státu skutečně potřebují.
Přelomové rozhodnutí německého soudu k odpovědnosti za výroky AI chatbotů
Dne 12. května 2026 vydal Oberlandesgericht Hamm rozsudek, který představuje zásadní mezník v oblasti přičitatelnosti jednání systémů umělé inteligence podnikatelským subjektům. V rozhodnutí se soud zabýval otázkou, zda může podnik nést odpovědnost za nepravdivé informace generované jeho AI chatbotem, a to i v situaci, kdy k poskytnutí těchto informací nedošlo na základě jeho pokynu a chatbot byl původně trénován na správných údajích.
Rušíte dovolenou kvůli bezpečnostní situaci? Ne vždy máte nárok na vrácení peněz
Geopolitická situace ve světě dokáže změnit plány během okamžiku. Ozbrojené konflikty, teroristické útoky, masové nepokoje nebo náhlé uzavření vzdušného prostoru mohou vést ke zrušení celé dovolené ještě před odletem. V takových situacích může být poměrně matoucí, kdy vzniká nárok na vrácení peněz za letenky, ubytování i zaplacené služby.
Předkupní právo k nemovitosti
Za jakých podmínek předkupní právo vzniká a jaká jsou jeho specifika? V tomto článku bychom se zaměřili na institut předkupního práva k nemovitostem.




