Automatizované hodnocení nemocnosti zaměstnanců a limity ochrany osobních údajů
Dnešní článek ukazuje, že existují limity využití automatizovaných nástrojů k monitorování a hodnocení absencí zaměstnanců na pracovišti. Za překročení těchto limitů hrozí zaměstnavateli, coby správci osobních údajů, přísné sankce za porušení pravidel ochrany osobních údajů.
Tři společnosti na Kypru dostaly na počátku roku 2020 pokutu[1] od kyperského úřadu na ochranu osobních údajů[2], neboť využívaly automatizovaný nástroj nazvaný Bradford’s Factor k „hodnocení“ nemocenských (sick leave) svých zaměstnanců ve smyslu jejich frekvence a délky. Vycházelo se z toho, že společnostem obecně více škodí velké množství krátkodobých absencí daného zaměstnance, než menší množství absencí dlouhodobých.
Kyperský úřad rozhodl, že data a frekvence nemocenských spadají mezi „zvláštní kategorie osobních údajů“, podle článku 9 (1) GDPR (zde údaje o zdravotním stavu) a jejich poskytnutí automatizovanému nástroji, hodnocení pomocí Bradford’s Factor a profilování jednotlivců na základě výsledků je pak považováno za zpracovávání těchto osobních údajů. Je nutné dodat, že zaměstnavatel se pokoušel opírat o oprávněný zájem k tomuto zpracování a o to, že bylo zpracováno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. K tomu kyperský úřad na ochranu osobních údajů konstatoval, že oprávněný zájem správce osobních údajů nepřevládl nad zájmy, právy a svobodami zaměstnanců a že související rizika nebyla dostatečně pokryta.
Zajímavé je, že v tomto případě byla využita procedura vzájemné pomoci úřadů na ochranu osobních údajů, kde dostal kyperský úřad celkem 25 odpovědí od ostatních úřadů ze zemí EHP. Všechny potvrdily absenci právního základu pro toto zpracovávání a zdůraznily nutnost regulovat podobné situace v režimu předvídaném v článku 88 GDPR, který upravuje zpracovávání v souvislosti se zaměstnáním.
Závěrem tedy bylo konstatováno, že pro předmětné zpracovávání chyběl právní základ a neužila se ani jedna z výjimek v ustanovení článku 9 (2) GDPR, které by umožňovaly získat za určitých okolností přístup ke zdravotním údajům zaměstnanců. Tedy ačkoliv správce osobních údajů (jakožto zaměstnavatel) má plné právo kontrolovat frekvenci nemocenských, tak tato kontrola musí probíhat v určitých mezích, které zde byly překročeny – samotné vyšetřování bylo mimochodem zahájeno na podnět zaměstnaneckých odborů.
Výsledkem byly uložené pokuty v souhrnné výši 82.000,- EUR, které se odvíjely od obratu všech tří zainteresovaných společností a počtu 818 zaměstnanců, kterých se tento automatizovaný monitoring týkal. Rozhodnutí dává smysl, neboť GDPR obecně striktně rozlišuje zpracovávání, která jsou prováděna automaticky, a klade na ně vyšší nároky. Tedy ačkoliv je zde zjevný záměr zaměstnavatele „optimalizovat“ svůj chod a zjistit, který ze zaměstnanců vykazuje vysoký počet krátkodobých absencí, tak metoda, kterou zvolil, byla pro soukromí těchto zaměstnanců příliš invazivní. Je to rovněž poučení pro všechny zaměstnavatele, kteří by chtěli v budoucnu sbírat a hodnotit data o nemocenských svých zaměstnanců.
[1]https://edpb.europa.eu/news/national-news/2020/cypriot-supervisory-authority-banned-processing-automated-tool-used-scoring_en
[2]http://www.dataprotection.gov.cy/dataprotection/dataprotection.nsf/home_el/home_el?opendocument
Další články
Tachografy v dodávkách: nová pravidla od července 2026
Dlouho spíše okrajové téma tachografů u lehkých užitkových vozidel se od 1. 7. 2026 stalo praktickou otázkou pro řadu společností, které používají dodávky při přeshraniční přepravě zboží.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (2. část)
Zavádění umělé inteligence ve velké české nemocnici ukazuje, že realita má k bezhlavému nadšení daleko a naráží na přísnou regulaci. Praktické zkušenosti z compliance projektu odhalují rizika spojená s neoficiálním využíváním AI nástrojů a chybějící interní správou. Ukazuje se tak, že bezpečné zavádění AI se neobejde bez jasné strategie, auditů a kontinuálního vzdělávání zaměstnanců.
Digitální klon zemřelého člověka: Právní limity simulace identity po smrti
Představme si, že po smrti blízkého člověka přijde rodině zpráva z chatovací aplikace. Není to starý e-mail ani automatická vzpomínka ze sociální sítě.
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.




