28. duben - Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Dnes je 28. dubna a již posedmnácté si připomínáme Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož účelem je jednak osvěta ve věci závažnosti problémů pracovních úrazů a nemocí z povolání a jednak zachování vzpomínky na ty, kteří zahynuli nebo utrpěli zranění při výkonu práce. Pojďme se na tento den společně podívat trochu blíže.
Světový den bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „Světový den BOZP“) byl vyhlášen roku 2003 Mezinárodní organizací práce (dále jen „MOP“), která je specializovanou organizací sytému OSN. MOP působí na tripartitním principu – sdružuje vlády, zaměstnavatele a zaměstnance 187 členských států, kteří se podílejí na její činnosti za účelem stanovení pracovních standardů, vypracování politik a navrhování programů podporujících důstojnou práci pro všechny osoby. Mezi hlavní oblasti, na které se MOP soustředí, patří právě ochrana zdraví při práci, přičemž oslava dnešního dne je nedílnou součástí globální strategie bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejímž hlavním pilířem je zvýšení povědomí o tom, jak zajistit bezpečnost a zdraví zaměstnanců při práci.[1]
Téma Světového dne BOZP pro rok 2020 mělo být původně věnováno násilí a obtěžování ve světě práce, avšak s ohledem na současnou globální krizi způsobenou pandemií koronaviru bylo téma změněno na řešení vypuknutí infekčních nemocí v práci se zaměřením na pandemii COVID-19.[2]
Co si představit pod pojmem BOZP?
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci neboli BOZP, jsou legislativou stanovená pravidla, která mají za cíl předcházet ohrožení, potažmo poškození lidského zdraví při výkonu práce; jedná se o základní zásadu uplatňovanou v pracovněprávních vztazích.
BOZP je tvořena více oblastmi. Mezi ty nejvýznamnější patří především zabezpečení příznivých pracovních podmínek pro zaměstnance, zdravotní způsobilost zaměstnanců, školení zaměstnanců o BOZP, ochranné pomůcky nebo pracovní úrazy.
Bezpečnosti a ochraně zdraví při práci je v současné době v České republice věnována řada legislativních předpisů, tím hlavním je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Zákoník práce upravuje problematiku BOZP v části páté, úprava je zcela harmonizována se směrnicemi EU. Dalším důležitým zákonem, který se věnuje problematice BOZP, je zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy. Tento zákon v návaznosti na zákoník práce upravuje další požadavky BOZP, týkající se zejména požadavků na pracoviště a pracovní prostředí z hledisek bezpečnostních a hygienických (např. zajištění osvětlení, únikových cest apod.), a specifických požadavků na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi a další.
Klíčovým principem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinnost zaměstnavatele zajišťovat BOZP s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví zaměstnanců, a dalších osob nacházejících se na pracovišti. Pojem „riziko“ není legislativně definován, obecně je však riziko spojováno s pravděpodobností nebo možností vzniku škody. Mezinárodně uznávaná specifikace pro posuzování systému managementu BOZP (norma ČSN OHSAS 18001:2008) definuje riziko jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo expozice a závažnosti úrazu či poškození zdraví. K zajištění minimalizace rizika je ze strany zaměstnavatele nezbytná prevence, snaha o neustálé zlepšování úrovně BOZP a kontinuální kontrola opatření přijatých za účelem zajištění BOZP, rovněž zaměstnanci jsou povinni dbát dle svých možností o vlastní bezpečnost, zdraví a také o bezpečnost a zdraví ostatních osob, kterých se dotýká jejich jednání, případně opomenutí při práci.[3]
Stručně k vývoji BOZP v ČR
V současné době navzdory snaze zajistit BOZP na světě každoročně zemřou miliony lidí při výkonu práce nebo na následky nemoci z povolání, další miliony lidí se při výkonu práce zraní. Už v dobách dřívějších, kdy byla úmrtnost nesrovnatelně vyšší, si lidé byli vědomi nutnosti zabezpečit zaměstnancům podmínky pro vykonávání bezpečné práce.
Pomineme-li prvotní snahy o BOZP v dávné historii, na území České republiky se pracovní právo rozvíjí především od konce 18. století, kdy dochází ke zrušení nevolnictví a k rozvoji průmyslu a s tím i ke zvyšování počtu pracovních úrazů. 19. století představuje rozvoj ochranného zákonodárství vedoucího ke snaze zlepšit pracovní podmínky zaměstnanců – je vydán například horní zákon a živnostenský řád, se kterými je spojen počátek nemocenského a důchodového pojištění. V rámci první republiky dochází k dalšímu zlepšení pracovních podmínek zaměstnanců, například prostřednictvím zákona o osmihodinové pracovní době z roku 1918 nebo zákona o placené dovolené z roku 1925.
Na mezinárodní úrovni se rovněž formují standardy BOZP. Hlavním milníkem je založení MOP v roce 1919, kdy Československo představuje jednoho ze zakládajících členů.[4]
První samostatný zákon o bezpečnosti zdraví při práci nabývá účinnosti dne 30. července 1951 a upravuje především odpovědnost vedení podniku za BOZP nebo povinnost zaměstnanců počínat si v práci tak, aby neohrožovali své zdraví ani zdraví ostatních pracovníků. V roce 1961 je přijat druhý zákon o BOZP, který právní úpravu rozšiřuje o další oblasti v rámci BOZP. O čtyři roky později je schválen první zákoník práce, který nabývá účinnosti 1. ledna 1966, a nahrazuje tak úpravu v zákoně o BOZP.[5] Zákoník práce představuje komplexní právní normu, která s desítkami novel přetrvává až do roku 2006, kdy je přijat současný zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.
BOZP za času COVID-19
Za současné koronavirové pandemie je zajištění BOZP obzvláště důležité, neboť skrze pečlivé a včasné zásahy ze strany zaměstnavatele je možné zamezit, nebo alespoň zpomalit šíření nákazy koronaviru na pracovišti. Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala příručku pro zaměstnavatele s instrukcemi, jak v rámci zajištění BOZP připravit své pracoviště na COVID-19. Mezi hlavní požadavky na zaměstnavatele patří zejména:
- zajištění čistého pracovního prostředí včetně pravidelné dezinfekce pracovních míst a pracovních pomůcek;
- apelování na pravidelné a důkladné mytí rukou zaměstnanci, dodavateli i zákazníky;
- podpora hygieny dýchacích cest zaměstnanců prostřednictvím zajištění roušek, respirátorů a papírových kapesníků;
- informování zaměstnanců, dodavatelů i zákazníků ohledně výskytu COVID-19 na pracovišti a zajištění, aby kdokoliv s mírným kašlem nebo teplotou nad 37 °C zůstal ve svém domově; zajištění, aby i osoby požívající léky jako paracetamol/acetaminophen, ibuprofen nebo aspirin, které mohou maskovat symptomy nemoci, zůstaly ve svém domově;
- a další.[6]
Také v České republice existuje podobné doporučení – vydalo jej Ministerstvo zdravotnictví České republiky, a to jako Manuál pro přípravu pracoviště na onemocnění COVID-19, v němž jsou uvedeny obdobné požadavky jako v příručce WHO. Důraz je především kladen na preventivní opatření, která mohou výrazně pomoci zabránit šíření nákazy koronaviru.[7]
Zajištění BOZP je důležité u všech profesí, aktuálně však vstupuje do popředí především u zdravotníků, kteří stojí v přední linii boje s COVID-19. Zdravotníci čelí fyzickému i psychickému vyčerpání, které může riziko nákazy zvýšit. MOP nejen, že téma dnešního Světového dne BOZP zaměřila na pandemii COVID-19, rovněž připomíná pár zásadních bodů v rámci zajištění BOZP u zdravotnického personálu, kterými jsou:
- udržení a ochrana fyzického i psychického zdraví zdravých pracovníků, a to s ohledem na fyzické vyčerpání v důsledku dlouhých směn, ale současně i psychické vyčerpání;
- sledování pracovní doby, jelikož zdravotníci musí skloubit profesní život i se svým rodinným životem;
- zajištění dobrovolníků a pomocníků z řad studentů a zdravotníků v důchodu, za současného zajištění BOZP i u těchto osob;
- nábor a školení více zdravotnických pracovníků.[8]
Aneb jak uvedl generální ředitel MOP, Guy Ryder: „Potřebujeme zvláštní opatření k ochraně milionů zdravotnických pracovníků a dalších pracovníků, kteří pro nás každý den riskují své zdraví.“[9]
Letošní Světový den BOZP se tak bude také soustředit na střednědobé až dlouhodobé období, včetně obnovy a budoucí připravenosti, a to zejména skrze začlenění opatření do systémů a politik BOZP na vnitrostátní úrovni i na úrovni podniků.
Závěr
Nutnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci je samozřejmá. Jde nejen o zájem zaměstnanců, ale také celé společnosti, což se výrazněji ukazuje v časech jako za pandemie koronaviru. Pojďme si tak obzvláště dnešní den připomenout nutnost BOZP řádně a včas zajišťovat, stejně jako si vzpomenout na ty, kteří utrpěli pracovní úraz nebo zemřeli při výkonu svého povolání.
[1] About the ILO. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.ilo.org/global/about-the-ilo/lang—en/index.htm.
[2] World Day for Safety and Health at Work 2020 - Stop the pandemic: Safety and health at work can save lives. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/events-training/events-meetings/world-day-safety-health-at-work/WCMS_739669/lang—en/index.htm.
[3] Bělina, M., Drápal, L. a kol.: Zákoník práce. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019. 1508 s.
[4] Důvodová zpráva k návrhu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce.
[5] Pohled do historie BOZP. [online]. [2013-01-30].[cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.bozpprofi.cz/33/pohled-do-historie-bozp-uniqueidmRRWSbk196FNf8-jVUh4EnkntM0YSavA-obOnmoNKUQ/.
[6] Getting your workplace ready for COVID-19. [online]. [2020-03-19]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.who.int/docs/default-source/coronaviruse/advice-for-workplace-clean-19-03-2020.pdf.
[7] Manuál přípravy pracoviště na onemocnění COVID-19. Dostupné ke stažení z https://www.mzcr.cz/dokumenty/covid-19materialy-ke-stazeni_18600_4122_1.html.
[8] Five ways to protect health workers during the COVID-19 crisis. [online]. [2020-04-01]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://iloblog.org/2020/04/01/five-ways-to-protect-health-workers-during-the-covid-19-crisis/.
[9] World Day for Safety and Health at Work 2020 - Stop the pandemic: Safety and health at work can save lives. [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné z https://www.ilo.org/global/topics/safety-and-health-at-work/events-training/events-meetings/world-day-safety-health-at-work/WCMS_739669/lang—en/index.htm.
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




