Nyní se podíváme na oblast stavebnictví, dopravy, zemědělství, biologické rozmanitosti a znečištění.
Stavebnictví
Budování a renovace budov vyžaduje značné množství nerostných surovin a na budovy připadá 40 % spotřebované energie. Komise proto bude prosazovat právní předpisy týkající se energetické účinnosti budov. V roce 2020 dojde v první řadě k posouzení dlouhodobých strategií renovací jednotlivých členských států. Zhodnotí se také možnost zahrnutí emisí z budov do systému obchodování s emisemi, a to v širším kontextu snahy, aby poměrné ceny různých zdrojů energie odrážely jejich energetikou účinnost. V neposlední řadě dojde k revizi nařízení o stavebních výrobcích s cílem zajistit implementaci principů oběhového hospodářští a digitalizaci fondu budov. V praxi tak můžeme očekávat větší tlak na modularitu budov, využívání recyklovaných materiálů a pasportizaci budov.
Doprava
Na dopravu v Evropské unii připadá čtvrtina vyprodukovaných skleníkových plynů, přičemž k dosažení klimatické neutrality musí dojít k snížení emisí z dopravy o 90 %. To je skutečně ambiciózní cíl, ke kterému bude potřeba zapojení všech typů dopravy. Prioritou je přesunout významnou část vnitrozemské nákladní přepravy (až 75 %) na železnici a vodní cesty. Komise proto do roku 2021 navrhne lepší systém řízení a navýšení kapacit těchto typů dopravy. Zřejmě dojde také k revizi již projednávané směrnice o kombinované dopravě a k jejímu opětovnému projednání.
Aby cena dopravy odrážela dopad na životní prostředí, Komise při revizi směrnice o zdanění energie posoudí stávající osvobození od daně, která se uplatňují na paliva, tak aby fosilní paliva nebyla zvýhodňována. Navrženo bude také rozšíření systému obchodování s emisemi na námořní dopravu a sníží se množství povolenek, které jsou zdarma přidělovány leteckým dopravcům.
Současně musí dojít k urychlení výroby a zavádění alternativních paliv. Komise proto podpoří rozmístění dobíjecích a plnících stanic, zejména v místech potřeby dálkové dopravy a zreviduje směrnici o infrastruktuře pro alternativní paliva. Zváží se také legislativní podpora výroby a využívání udržitelných alternativních paliv.
Ve vztahu k emisím z dopravy Komise navrhne přísnější normy pro emise látek znečisťujících ovzduší vozidly se spalovacím motorem. Do června 2021 bude navržena revize právních předpisů regulujících emisní standardy CO2 generované osobními automobily a dodávkami, aby se do roku 2025 rozběhl přechod na mobilitu s nulovými emisemi. Jako doplňkové opatření se zváží také uplatňování systému obchodování s emisemi i na silniční dopravu. Námořníci na nejvíce znečišťujících lodích se můžou těšit na regulaci přístupu těchto lodí do přístavů EU a povinnost používat pobřežní elektřinu.
Zemědělství
Komise má ambici v této oblasti zajistit udržitelný potravinový systém s důrazem na vysokou kvalitu a bezpečnost potravin. Proto na jaře 2020 dojde k představení strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Klíčovým nástrojem bude společná zemědělská a rybářská politika. Vzhledem k tomu, že zahájení společné zemědělské politiky bude odsunuto na rok 2022, Komise zajistí, aby tato odrážela cíle Zelené dohody a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“. Mělo by tak dojít k většímu využívání udržitelných postupů jako precizní a ekologické zemědělství, agroekologie, agrolesnictví a přísnějších norem pro dobré životní podmínky zvířat. Zemědělci by tak měli být odměňování za lepší výkon v oblasti životního prostředí, např. za řízení a uchovávání uhlíku v půdě a za lepší hospodaření se živinami. Strategie by se měly zaměřit také na výrazné omezení používání chemických pesticidů, hnojiv a antibiotik.
Ani zemědělství se nevyhne uplatňování principů oběhového hospodářství. Komise se zaměří na snižování dopadů jednotlivých postupů při zpracování potravin a maloobchodu, a to přijetím opatření v oblasti dopravy, skladování, balení a plýtvání potravinami. V boji proti podvodům v potravinářství by mělo dojít k posilnění kapacit donucovacích a vyšetřovacích orgánů EU. V neposlední řadě se Komise bude snažit najít způsoby, jak spotřebitele lépe informovat o původu potravin, jejich nutriční hodnotě a environmentální stopě.
Biologická rozmanitost
Globální hodnotící zpráva IPBES konstatovala zásadní celosvětový úbytek biologické rozmanitosti. V říjnu 2020 se tak uskuteční Konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, která by mohla nastavit celosvětový rámec, který tento úbytek zastaví. Aby byla EU připravena, Komise do března 2020 představí strategii v oblasti biologické rozmanitosti, na kterou v roce 2020 navážou konkrétní kroky. Zvažována je kvantifikace cílů vycházejících ze sítě Natura 2000, např. rozšiřování chráněných ploch a mořských oblastí s vysokou mírou biologické rozmanitosti. Komise navrhne také plán pro evropská zelená města a zvyšování biologické rozmanitosti v nich.
Komise si dává za cíl zlepšit kvalitu a zvýšit kvantitu plochy lesa v EU. Proto vypracuje novou strategii v oblasti lesnictví, jež dopadne na všechny části životního cyklu lesa. Hlavním cílem bude účinné zalesňování, ochrana a obnova lesů v EU. Podporovány by měly být udržitelné postupy ochrany, vysazování a obhospodařování lesů. Komise také přijme regulační a jiná opatření, která podpoří ty dovážené produkty, které nejsou spojeny s odlesňováním a znehodnocováním lesů.
V oceánech a mořích pak Komise plánuje opatření pro udržitelné obhospodařování námořního prostoru s důrazem na potenciál výroby energie na moři. Rovněž bude uplatňována nulová tolerance vůči nezákonnému, neregulovanému a nehlášenému rybolovu.
Znečištění toxickými látkami
Dle Komise je nevyhnutné lepší monitorování znečištění ovzduší, vod, půdy a spotřebních výrobků. Od členských států bude Komise požadovat, aby přezkoumaly veškeré relevantní politiky a právní předpisy. Komise sama bude tyto problémy řešit v roce 2021 přijetím akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší, vod a půdy.
Komise zreviduje stávající předpisy upravující ochranu ovzduší a navrhne posílení ustanovení o monitorování, modelování a plánech kvality ovzduší s důrazem na možnosti digitalizace. Provede se také přezkum opatření EU s cílem řešit problematiku znečištění, jež generují rozsáhlé průmyslové komplexy.
Zároveň Komise představí strategii v oblasti chemických látek pro udržitelnost. Ta by měla mít za cíl zjednodušení stávajícího právního rámce. Komise přezkoumá, jak lépe využívat agentury EU a vědecké hodnocení, aby dosáhla systému „jedna látka – jedno hodnocení“ a tím zajistila větší transparentnost při opatřeních vůči chemickým látkám. Bude také zapotřebí pružně reagovat na vědecké poznatky např. v oblasti kombinovaných účinků různých chemických látek či nebezpečných látek ve výrobcích.
Zelená dohoda si samozřejmě klade množství dalších, primárně neregulatorních, cílů zejména v oblasti financování transformace, pozice EU jakožto globálního lídra v oblasti transformace či pomoci ostatním státům při této transformaci. Neopomenutelnou je také snaha o plošné zohledňování ekologických dopadů v legislativním procesu. V neposlední řadě si Komise dala za cíl do března 2020 zveřejnit evropský klimatický pakt, který by měl do procesu transformace zapojit veřejnost a zainteresované strany.
Diskuze k článku ()