Elektronizace zdravotnictví

Vládní návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví

V nelehké legislativní situaci točící se neustále kolem pandemie covid-19 téměř zapadl vládní návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Podílíme se na jeho připomínkování, legislativu v této oblasti proto aktivně sledujeme.

advokátka, DELTA legal, advokátní kancelář s.r.o.
Elektronizace zdravotnictví

Zpozorněte, zejména pokud jste poskytovatelé zdravotních služeb, zaměstnavatelé zdravotních pracovníků či dodavatelé nemocničních IT systémů. Dříve či později se Vás nová regulatorika dotkne. Pacientům se pak nový zákon snaží zjednodušit přístup k údajům o nich vedených ve zdravotnických systémech.

Ač jde prozatím jen o stručný start směrem k elektronizaci zdravotnického systému, máme za to, že to je užitečný základní krok k zakomponování eHealth jako (snad jednou) funkční části eGovernmentu. Plné účinnosti má zákon nabýt až za 10 let, výsledek přijatý Poslaneckou sněmovnou navíc může být odlišný. Postupně by však tento zákon, resp. principy jím nastavené mohly zpřehlednit strukturu, obsah a tok informací ve zdravotnictví a jejich předávání.

ČR zvolila koncept decentralizovaného řešení elektronizace. Cílem zákona je nyní „pouhé“ nastavení základního právního rámce pro bezpečné sdílení dat ve zdravotnictví prostřednictvím tzv. Integrovaného zabezpečeného datovaného rozhraní, tj. koordinace komunikace mezi subjekty pohybujícími se ve zdravotním systému (poskytovatelé zdravotních služeb, pojišťovny, zdravotnický personál a pacienti). Zákon nemá prozatím ambice na jednotném digitálním místě konsolidovat veškerá zdravotní data (např. kompletní zdravotní dokumentaci) či radikálně přeorganizovávat stávající procesy, ale chce vytvořit podporu a infrastrukturu pro již zavedené lokální mechanismy a pro efektivní a dostatečně bezpečný systém sdílení a oběhu potřebných informací.

Základ budou tvořit tři kmenové zdravotnické registry: (i) kmenový registr poskytovatelů zdravotních služeb, (ii) kmenový registr zdravotnických pracovníků a (iii) kmenový registr pacientů, propojené v neveřejný celek. Systém budou moci využívat ve stanoveném rozsahu jen oprávněné, jasně identifikované osoby, za jasně stanoveným účelem. Kmenové registry slouží k vedení jednoznačných a správných údajů o poskytovatelích zdravotních služeb, zdravotnických pracovnících a pacientech a k jejich identifikaci. Tím mají být zajištěny správné, v reálném čase dostupné aktuální údaje o těchto subjektech i o pohybech v registrech (dohledatelné skrze elektronickou stopu a jednoznačné identifikátory do registru vstupujících osob).

Příkladem potřeby mít správná, aktuální situaci odpovídající data v reálném čase budiž např. nutnost urychleného vytvoření centrálního dispečinku lůžkové kapacity při nástupu pandemie covid-19. ČR do té doby překvapivě nedisponovala souhrnnými daty o nemocničních kapacitách zobrazujících stav systému v konkrétním požadovaném časovém okamžiku.

Z pohledu pacienta se nová úprava snaží zohlednit principy „poskytnutí informací pouze jednou“ a jejich „znovupoužitelnosti“, minimalizovat „oběh pacienta“ a zavést „oběh dat“. Nyní je to primárně pacient, který často doslova jako pošťák zajišťuje přesun informací o svém zdravotním stavu na různá místa, protože neexistuje jednotný bezpečný výměnný systém takových informací - dat. Jednotliví poskytovatelé zdravotních služeb používají různé IT systémy, které spolu ne vždy umí komunikovat, u kterých není nastaven jednotný datový standard, pravidla kybernetické bezpečnosti apod. Stávající stav nepředstavuje jen „nepohodlnost“ pro pacienta, ale může vést k reálným zdravotním rizikům, nekoordinovanosti čerpání zdravotní péče, a ve výsledku navyšování nákladů pro poskytovatele zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny, a tím i pro pacienty samotné a všechny občany.

Pacientovi by měl nový systém umožnit přístup ke všem datům vedeným o něm v Integrovaném rozhraní, a to pomocí vzdáleného přístupu prostřednictvím Portálu elektronického zdravotnictví nebo Czechpointu, vždy však po prokázání jeho totožnosti, např. využitím některých z elektronických metod vč. plánovaného využití bankovní identity. Pacient získá snadno např. informaci o místě uložení zdravotní dokumentace či má možnost pořídit si výpis o takových datech. V budoucnu chce nová úprava (zapojením novel souvisejících předpisů, např. zákona o zdravotních službách) směřovat k povinnému vedení elektronické zdravotní dokumentace, což ulehčí audit záznamů v ní i přístup pacienta a jím autorizovaných osob k ní. Toto může být výhledově pro pacienty užitečné i např. pro účely dokazování v případech porušení postupů lege artis.

Pro poskytovatele zdravotních služeb zákon přinese nové povinnosti, mj. povinnost dodržovat tzv. standardy elektronického zdravotnictví, aktivně využívat kmenové údaje, řídit se jimi a zaznamenávat ve svém informačním systému činnosti všech pověřených pracovníků. To by mělo vést k odstranění duplicit v záznamech; pro poskytovatele to však bude znamenat alespoň zpočátku nutnost soustředit energii na kvalitní nastavení vnitřních procesů a zaškolení pracovníků. Plná účinnost zákona však nastupuje až po deseti letech, poskytovatelům se tedy ponechává dostatečná přizpůsobovací doba (otázkou je, zda není až příliš dlouhá na to, aby v době nástupu účinnosti měla zamýšlená úprava vůbec technicky ještě šanci fungovat).

Na dodavatele stávajících lokálních IT nemocničních systémů či jiných řešení velmi pravděpodobně dopadne povinnost posoudit, zda jejich systém bude kompatibilní s novým centrálně vedeným státním rozhraním pro sdílení dat. Stát plánuje poskytovat některé služby bezplatně, a to včetně právě služeb výměnné sítě k předávání zdravotnické dokumentace či vydávání potřebných certifikátů, což může znevýhodnit některé na trhu působící subjekty. Na druhé straně zde však vidíme prostor pro zapojení nových soukromých subjektů, kteří budou preferované systémy dodávat, či se jinak na celém procesu elektronizace a eHealth podílet skrze rozrůstající se poptávku po elektronických službách, komunikačních řešeních, biotechnologiích apod.

V neposlední řadě je třeba se zamyslet i nad zabezpečením osobních údajů pacienta, jelikož se jedná o nejcitlivější možná data, jejichž zneužití a umožnění přístupu k nim neoprávněným osobám může mít fatální důsledky. V poslední době přitom narůstají kyberútoky i na zdravotnická zařízení. Používání biotechnologií a počínajících forem „umělé inteligence“ ve zdravotnictví tak činí problematiku zabezpečení nejen teoretickou.

Správným krokem je dle nás plánované nahrazení rodného čísla ve zdravotnictví tzv. bezvýznamovým identifikátorem. Rodné číslo tím, že umožňuje vydedukovat konkrétní data o pacientovi (pohlaví, datum narození, u starších čísel i místo narození), představuje ideální a častý nástroj pro krádež identity; od jeho používání se ve veřejné správě ustupuje. Přechod na bezvýznamový identifikátor ve zdravotnictví budou muset zajistit poskytovatelé zdravotních služeb.

Poptávka po kvalitních zdravotních službách je napříč Evropou enormní, důkazem je i snaha o celoevropsky koordinovanou strategii dalšího vývoje ve zdravotnictví a farmacii. Vyšší efektivita předávání dat a přesun části poskytovaných služeb do „elektronické varianty“ je určitě jedním z nástrojů, jak postoupit k lepší udržitelnosti zdravotního systému, náklady účinněji regulovat a alokovat ušetřené prostředky na více exponovaná místa. Zdravotní pojišťovny již nyní očekávají od nové regulace právě snížení nákladů lepším „monitoringem“ cesty pacienta v systému. Vzhledem k rostoucí vzdělanosti pacientů a určité „rezistenci“ vůči preferovaným přístupům pojišťoven, jehož jsme poslední dobou svědky, bude zajímavé sledovat, nakolik pojišťovny promítnou své snahy do „benefitů“ pro své klienty, a zda se velmi ambiciózní cíle zmíněné v důvodové zprávě zákona podaří naplnit. Jisté je, že tuto oblast se vyplatí v budoucnu pečlivě sledovat.

Hodnocení článku
100%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Další články

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.
Mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu

Ke konstrukci mimořádné stabilizační odměny za práci ve ztíženém pracovním prostředí s rizikem nákazy covid-19 - část II.

Započítávají se mimořádné odměny poskytnuté v dotačním schématu do průměrného výdělku, a tedy zvyšují průměrný výdělek na výpočet dovolené, příplatků za práci přesčas, v noci, v sobotu, v neděli a ve svátek, jakož i placených překážek v práci, či nikoliv?

Kolektiv autorů
Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním
Dluh pohledávka vykonatelnost rozsudek vymožení

Vymožené plnění na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně zrušen dovoláním

V tomto článku se budu zabývat tím, jak se v praxi řeší situace úspěšného žalobce, který vymohl pohledávku za žalovaným (povinným) na základě pravomocného a vykonatelného rozsudku, který byl následně dovolacím soudem zrušen, a to především ve světle ustanovení § 96 odst. 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soud řád (dále jen „OSŘ“) a přezkumu ústavnosti tohoto ustanovení Ústavním soudem.

Tento web využívá cookies pro zajištění funkčnosti webu a získání statistik návštěvnosti webu