V nedávné době jsem se setkala s případem, kdy došlo k náhlému úmrtí člena rodiny. Jeho osoby blízké chtěly zkontrolovat péči, kterou pojišťovna za jejich příbuzného uhradila. Pozůstalí proto usilovali o výpis proplacených výkonů (dále jen „výpis“) u zdravotní pojišťovny zemřelého. Příbuzní se chtěli dozvědět, zda se s onemocněním dříve léčil a zjistit konkrétního poskytovatele zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovna však příbuzným výpis neposkytla.
Právní úprava
Zákon o veřejném zdravotním pojištění stanoví, že k údajům zdravotní pojišťovny o hrazených službách má přístup pojištěnec. Na vyžádání pojištěnce je zdravotní pojišťovna povinna písemně bezplatně a bez zbytečného odkladu poskytnout jedenkrát ročně formou výpisu z osobního účtu údaje o hrazených službách uhrazených za tohoto pojištěnce v období posledních 12 měsíců.[1]
Soudy v minulosti dovodily, že ze zákona o veřejném zdravotním pojištění neplyne, že by právo na výpis z účtu pojištěnce mohla po smrti uplatňovat jiná osoba.[2]
Příbuzným zemřelého pacienta by mohl posloužit zákon o zdravotních službách. Ten stanoví, že osoby blízké zemřelého pacienta mají právo na informace o zdravotním stavu pacienta, informace o výsledku pitvy (byla-li provedena) a také právo nahlížet do zdravotnické dokumentace zemřelého pacienta a pořizovat si z ní výpisy či kopie. Nahlížet do zdravotnické dokumentace tedy mohou osoby blízké zemřelého. K tomu ale musí vědět konkrétního poskytovatele zdravotních služeb.[4][3]
Možnosti příbuzných
Platná právní úprava nedovoluje zdravotní pojišťovně poskytnout osobám blízkým výpis zemřelého pojištěnce. Pokud příbuzní znají konkrétního poskytovatele zdravotních služeb, mohou u něj uplatnit své právo nahlížet do zdravotnické dokumentace.
Lze si však představit situaci, kdy příbuzní nevědí, jaký poskytovatel zdravotních služeb zemřelému zdravotní péči poskytoval. V takovém případě by jim výpis hrazených služeb mohl významně pomoci, k jeho poskytnutí by však byla nezbytná změna právní úpravy. Ve výpisu by se pravděpodobně objevily platby jednotlivým poskytovatelům zdravotních služeb za hrazené výkony poskytnuté v posledním období.
I v případě, že by došlo ke změně právní úpravy a okruh oprávněných osob by byl rozšířen o osoby blízké, existuje další limit, a to časové omezení výpisu na posledních 12 měsíců. Vyvstává proto otázka, zda by ani po změně právní úpravy nebyl výpis v některých případech nadbytečný a situaci by fakticky nevyřešil. Domnívám se však, že změna právní úpravy by v praxi mnohdy pomohla, neboť postačí zjistit alespoň registrujícího poskytovatele zdravotních služeb (jemuž zdravotní pojišťovna hradí kapitační platby). Tam by se měly nacházet i zprávy dalších odborných lékařů.[5]
Pro úplnost uvádím, že příbuzní podali u jedné ze zdravotních pojišťoven žádost o poskytnutí informací ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Tuto žádost zdravotní pojišťovna odmítla.[6]
Ustanovení § 43 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.[1]
Viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. června 2017, sp. zn. 23 Cdo 3709/2016.[2]
Podle ustanovení § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů.[3]
Ustanovení § 33 odst. 4 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů.[4]
Poskytovatel je povinen podle ustanovení § 45 odst. 2 písm. f) zákona o zdravotních službách „předat zprávu o poskytnutých zdravotních službách registrujícímu poskytovateli v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost, je-li mu tento poskytovatel znám (…)“.[5]
Podle § 15 odst. 1 ve spojení s § 8a odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.[6]
Diskuze k článku ()