Právní úprava ve Velké Británii
Dne 24. 8. 2024 ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Velká Británie“) nabude účinnosti[1] Pet Abduction Act 2024 (odkaz do sbírky zákonů Velké Británie: zde). Britský zákon o únosech domácích zvířat z roku 2024 stanoví, že trestného činu únosu psa (nebo trestného činu únosu kočky) se dopustí osoba, která se zmocní psa (nebo kočky) za účelem jeho odcizení jakékoliv osobě. Za tento trestný čin hrozí pachateli peněžitý trest nebo trest odnětí svobody v délce trvání až 5 let nebo obojí. Příslušný státní orgán může nařízením tento zákon doplnit tak, aby byl aplikován (se změnami nebo bez nich) i pokud jde o další druhy zvířat. Tato pravomoc může být uplatněna pouze pokud příslušný státní orgán usoudí, že zvířata tohoto druhu jsou běžně chována jako domácí a zároveň existují důkazy, že počet krádeží tohoto druhu je významný nebo se významně zvyšuje.
Máme za to, že celkově je právní ochrana zvířat ve Velké Británii na velmi vysoké úrovni, o čemž svědčí např. existence Animal Sentience Committee (Výbor pro cítění zvířat), který řeší, jak politická rozhodnutí ústřední vlády zohledňují dobré životní podmínky zvířat – animal welfare. Výbor může přezkoumat jakékoli rozhodnutí přijaté ministry vlády Spojeného království a zveřejňuje zprávy obsahující názory na to, zda ministři plně zvážili potřeby zvířat jako vnímajících bytostí v oblasti animal welfare; ministři musí na tyto zprávy reagovat.[2] Animal sentience znamená, že zvířata jsou vnímající bytosti s myšlenkami, pocity a individuálními osobnostmi. Zvířata mají své vlastní preference, touhy a potřeby a je namístě se snažit je chránit před zbytečnou bolestí a úzkostí.[3]
Právní úprava v České republice: Návrh de lege ferenda
Předně je třeba poznamenat, že v britském právním systému trestního práva – na rozdíl od tuzemské právní úpravy – absentuje kodifikace trestných činů v podobě trestního zákoníku. Neexistuje jediný zákon, který by stanovil všechny trestné činy, navíc Anglie a Wales[4], Skotsko a Severní Irsko mají každý svůj vlastní právní systém. Právní systém Velké Británie je natolik odlišný od českého, že vysvětlování všech rozdílů by široce přesahovalo účel tohoto článku. Praxe, kdy by byly skutkové podstaty trestných činů definovány v několika zákonech, není českému právnímu systému vlastní.[5]
Je-li třeba v českém právním systému definovat nový trestný čin, děje se tak vždy novelizací zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „trestní zákoník“). Nový trestný čin „Únos zvířete v zájmovém chovu“ (k definici „zvířete v zájmovém chovu“ jsme psali zde: Právní úprava ochrany práv zvířat v zájmových chovech - konstatování de lege lata a návrhy de lege ferenda na příkladu morčat) by mohl být teoreticky zařazen hned na několika místech v trestním zákoníku – např. u krádeže nebo zbavení osobní svobody, nýbrž krádež je příliš materiální a osobní svoboda je prozatím lidskou výsadou. Nejvíce přiléhavé je zařazení do Hlavy VIII - Trestné činy proti životnímu prostředí, kde jsou v současnosti minimálně tři trestné činy proti zvířatům – a navíc se přikláníme k tomu, aby byla předmětná hlava přejmenována na „Trestné činy proti životnímu prostředí a zvířatům“.
Po předchozí úvaze, s ohledem na současný globální vývoj v oblasti právní ochrany zvířat, majíce na vědomí vědecký pokrok v oblasti cítění zvířat, navrhujeme, aby český zákonodárce kriminalizoval jednání spočívající v únosu „domácího mazlíčka“, neboť tito vnímají, myslí a mají své pocity, zejména pak mají vzájemnou citovou vazbu se svojí „paničkou“ nebo „páníčkem“ mnohdy se blížící citové vazbě dítěte a rodiče – nikoliv aplikací předem definovaného, uzavřeného okruhu druhů domácích zvířat, neboť na tuto citovou vazbu má pramalý vliv, zda jde o psa, kočku, morče, klokana[6] nebo jiné druhy zvířat.
De lege ferenda se navrhuje do trestního zákoníku – za trestný čin „Chov zvířat v nevhodných podmínkách“ podle ustanovení § 302a trestního zákoníku – vložit pod označením § 302b nový trestný čin v následujícím znění:
§ 302b
Únos zvířete v zájmovém chovu
(1) Kdo si přisvojí cizí zvíře v zájmovém chovu tím, že se ho zmocní, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
(2) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,
a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 na větším počtu zvířat,
b) způsobí-li takovým činem zvířeti trvalé následky na zdraví nebo smrt,
c) spáchá-li takový čin zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem,
d) spáchá-li takový čin opětovně, nebo
e) spáchá-li takový čin jako člen organizované skupiny.
(3) Příprava je trestná.
Oba autoři článku jsou státní zaměstnanci Finanční správy ČR. Shora uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autorů, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy ČR, a tedy nemůže založit (nebo změnit) případnou správní praxi v dané oblasti.
[1] Poznámka: Resp. nabudou účinnosti klíčová ustanovení tohoto zákona, neboť zákon má dělenou působnost, což je však pro materii předloženého článku bezpředmětné.
[2] Animal Sentience Committee. Online. Dostupné z: https://www.gov.uk/government/groups/animal-sentience-committee. [cit. 2024-08-07].
[3] Animal Sentience. Online. Dostupné z: https://www.worldanimalprotection.org/our-campaigns/sentience/. [cit. 2024-08-07].
[4] Poznámka: Anglie a Wales mají právní a soudní unii.
[5] Poznámka: Avšak co se týče obecně trestního práva hmotného, není všechna materie obsažena pouze v trestním zákoníku – viz např. zákon o trestní odpovědnosti právnických osob nebo zákon o soudnictví ve věcech mládeže.
[6] Poznámka: Ke klokanovi viz Rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 51 A 4/2023–43 ze dne 27. 9. 2023, jehož odůvodnění se částečně opírá o naše myšlenky z článku Právní úprava ochrany práv zvířat v zájmových chovech - konstatování de lege lata a návrhy de lege ferenda na příkladu morčat.
Diskuze k článku ()