JUDr. Petr Lachnit je advokát, který již před několika lety vstoupil do komunální politiky na Praze 5 a v současnosti zastává post prvního místostarosty na Smíchovské radnici. Sešel jsem se s ním v jeho kanceláři, která rozhodně neoplývá luxusem, ale spíše připomíná místo, kde se opravdu pracuje od rána do večera. Je vidět, že je zvyklý mluvit s lidmi a jeho odpovědi jsou klidné a uvážlivé. Mluvili jsme spolu o advokacii, stavu legislativy ve veřejné správě i mimo ní, o tom jakou šanci mají dnes mladí právníci.
Pane doktore, jste stále aktivním členem advokacie? Sledujete dění v české advokacii?
Zůstal jsem advokátem, ale vzhledem k množství práce na radnici, mám minimum času se advokacii věnovat. Jsem i členem komise pro soukromé právo České advokátní komory. Dění v advokacii sleduji a obraz o něm v zásadních rysech mám.
Kolik času vám zabere práce v této komisi?
Návrhy legislativních materiálů soukromoprávního charakteru došlé ČAK posílá komise členům k připomínkám, v případě těch zásadnějších návrhů předpisů potom koná i jednání o těchto návrzích. Pravidelně každý měsíc dostáváme k vyjádření návrh právních vět, které by v budoucnu měly být zveřejněny ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.
Určitě sledujete legislativu pro veřejnou správu jednak z vaší pozice místostarosty Prahy 5, a potom i z pozice advokáta. Je něco, co podle vás chybí v legislativě pro veřejnou správu?
Z mé současné radniční pozice si dovolím říci, že bych určitě uvažoval o legislativním (i faktickém) oddělení tzv. přenesené působnosti případně o jejím celkovém osamostatnění od samosprávy, aby nedocházelo v očích veřejnosti ke směšování činnosti samosprávy se státní správou.
To je zajímavé, můžete mi váš názor trošku přiblížit?
Celá řada přenesených působností, ať už je to například činnost stavebního úřadu nebo činnost orgánu sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) s sebou nesou i stížnosti. Stěžovatelé pak přicházejí za mnou jako za místostarostou, který má v gesci například sociální problematiku. Stěžují si na rozhodnutí OSPOD a já jim musím složitě vysvětlovat, že jako představitel samosprávy nemohu zasahovat do výkonu přenesené působnosti kam OSPOD náleží a odkazuji je na tajemníka úřadu. Občanům se velice špatně vysvětluje, že uvnitř jedné radnice je skryt další „úřad s přenesenou působností“.
Jak funguje komunikace mezi státní správou a samosprávou?
Komunikace by měla fungovat v zásadě jen cestou tajemníka úřadu, případně jenom obecných výstupů, které tyto správní úřady adresují samosprávě.
Je ještě něco obecně z oblasti legislativy, co v současné době sledujete, co považujete za důležité, nebo co by se mělo upravit?
Já vítám kroky směřující k novelizaci občanského zákoníku, k zpřehlednění a zjednodušení této právní normy.
Zasahuje Vám občanský zákoník do práce?
Zasahuje, velmi komplikované záležitosti vznikají například v oblasti veřejného opatrovnictví a zde by si právní úprava daná novým občanským zákoníkem legislativní úpravu určitě zasloužila.
Jedním z mediálně nejsledovanějších procesů je příprava služebního zákona. Sledujete jeho vývoj a máte k němu nějaké náměty?
Ke služebnímu zákonu já osobně žádné náměty nemám, ale domnívám se, že to, aby služební zákon začal fungovat v té či oné podobě, je poměrně zásadní pro fungování tohoto státu.
Je to tak vnímáno i z pozice radnice, na které působíte?
Musím říct jednu věc, a to že úředníci samosprávních celků podobný právní předpis už léta mají a myslím si, že fungování těchto úředníků samosprávních celků by mohlo být příkladem dobré praxe
Ještě se Vás zeptám na další otázku spojenou s blížícími se volbami. Jak hodnotíte volební systém pro komunální volby?
Osobně si myslím, že zákon o volbách do obcí je zejména z pohledu velkých měst již překonaný. Zasloužil by si rozhodně novelizaci, která by volby obecní přiblížila systému obvyklému u voleb do sněmovny.
Kdo by podle vás měl navrhnout takovou změnu?
Myslím si, že by se nad tím mohla zamyslet vláda, případně skupina poslanců a mohla by navrhnout buď novelu, nebo zcela nový zákon. Právě v posledních letech, kdy se množí politické subjekty, tak zejména ve velkých městech, už jenom ty velké plachty („volební lístek“), které volič dostane, komplikují voličům život a znesnadňují rozhodování.
Trochu odlehčíme téma. Náš portál čte hodně studentů práv. Kde jste práva studoval vy?
Studoval jsem právnickou fakultu v Praze a do roku 2001 jsem na právnické fakultě učil na katedře obchodního práva jako odborný asistent.
Když jste studoval, byl jste nějak aktivní ve studentském životě, účastnil jste se činností nějakých studentských spolků?
Ukončil jsem školu v dubnu 1990, v té době klasické studentské spolky teprve začaly vznikat.
Nevím, zda sledujete uplatnění mladých právníků, kteří vycházejí ze škol na současném trhu práce, co by jste jim poradil, na co se mají zaměřit, jak mají najít uplatnění? Je to pro ně stále těžší a těžší.
Víte, myslím si, že se to hodně střídá. Jednou je právníků nedostatek a pak zase přebývají. Těžko lze v tuto chvíli radit začínajícím studentům práv, na co se mají zaměřit, protože trh a život se změní během několika let a pak by jim to zaměření nemuselo být užitečné.
To znamená, doporučení nezaměřovat se od prváku na jediný obor, ale mít širší záběr a potom ke konci studia už se profilovat?
Tady žádná univerzální rada neeistuje, ale domnívám se, že by studenti měli být připraveni na jakoukoliv změnu, kterou jim život přináší. Musím připomenout, že spousta právníků opustila profesi právníka a uplatnila se i v řadě jiných oblastí velice dobře.
Úplně na závěr si také trošku přihřeji polívčičku, jak se říká. Náš právní web organizuje právnický kongres stejného jména "Právní prostor", který se koná každý rok na jaře a potom konferenci "Právo ve veřejné správě", slyšel jste už někdy o těchto akcích?
Samozřejmě, slyšel jsem o těchto akcích. Chtěl jsem sám zúčastnit, ale bohužel kvůli množství práce, které na radnici je, se mi to doposud nepodařilo. Právníci z našeho úřadu se však těchto konferencí pravidelně zúčastňují.
Považujete za důležité, že se právníci neustále vzdělávají?
Je to jedna z klíčových věcí. Vzdělávání právníků, jako vzdělávání všech ostatních profesí, nesmí skončit s diplomem z vysoké školy.
Diskuze k článku ()