Rozhovor: Klára Novotná - Podnikový právník a data privacy
Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita.
Klára Novotná je už téměř rok členkou nejužšího vedení Unie podnikových právníků ČR. Dbá na efektivní spolupráci sekcí. Má blízko k informačním technologiím a inovacím. I proto je kontaktní osobou za Výkonný výbor pro danou sekci. Specializuje se na ochranu osobních údajů. Právě u data privacy začal rozhovor, v němž se Kláry Novotné ptala Ivana Fára, rovněž viceprezidentka Unie.
Proč sis, Kláro, vybrala jako oblast svého profesního zájmu data privacy?
Řekla bych, že si spíš tato oblast vybrala mě. Před více než 15 lety jsem se po krátkém působení v advokacii rozhodla vyzkoušet roli podnikového právníka. Při výběrovém řízení na tuto pozici mi byly předloženy čtyři případové studie a mým úkolem bylo doporučit budoucímu zaměstnavateli jejich řešení. Jeden z předložených případů se týkal zpracování osobních údajů. Přiznám se, že onu legendární „101“ jsem držela ten den v rukou poprvé. Výběrové řízení jsem tehdy zvládla a následujících 13 let jsem působila jako člen právního týmu ve společnosti T‑Mobile. Nutno říci, že pro získání znalostí a zkušeností v oblasti práva ochrany osobních údajů jsem si nemohla vybrat lépe.
Jak to?
Nakládání s osobními údaji v oblasti služeb elektronických komunikací bylo totiž dávno před účinností GDPR velmi přísně sledováno nejen zástupci dozorových úřadů, ale i samotnými zákazníky. Interakce s nimi mě profesně velmi obohatila. Takto získané zkušenosti jsem dále rozšířila svým působením v české pobočce farmaceutické společnosti Novartis, kde jsem měla možnost získat i srovnání právních úprav ochrany osobních údajů v zemích regionu střední a východní Evropy. Jsem ráda, že se této komparatistice mohu věnovat nadále jako člen mezinárodního týmu Data Protection ve společnosti SAP.
A to byl jediný důvod?
Ne tak docela. Samozřejmě, že hrál roli i můj kladný vztah k technologiím, které jsou založeny na zpracování velkého množství dat. Při poskytování právní podpory mě vždy zajímalo, jak fungují a co se děje s daty, které používají. Pravděpodobně to souvisí s mým středoškolským vzděláním, které jsem získala na Střední průmyslové škole v Chomutově, kde jsem studovala obor automatizační technika.
Co považuješ za největší výzvy v oblasti ochrany osobních údajů?
Na podnikového právníka s touto specializací čeká mnoho výzev. Za největší z nich považuji ochotu sledovat nové trendy ve světě informačních technologií a snažit se pochopit alespoň částečně podstatu jejich fungování a jejich případný dopad na naše soukromí. Tím to však nekončí. Problematika ochrany osobních údajů zasahuje do všech oborů podnikání a fungování dnešní společnosti. Doba datová není pouhé klišé, ale realita. Podívejme se, jak jsme třeba změnili své návyky na pracovištích a v osobním životě za poslední dva roky.
A jaké jsou další nároky?
Myslím, že podnikový právník, který poskytuje podporu v oblasti ochrany osobních údajů, by měl mít rovněž přehled o dalších oblastech právní regulace, včetně té evropské, které svou speciální úpravou dotvářejí právní rámec ochrany osobních údajů. V neposlední řadě by měl vždy hledat řešení, nikoliv bariéry.
Mluvila jsi o významu technologií. Je s nimi spjata budoucnost podnikových právníků?
Podle mě o tom není pochyb. Množství dostupných odborných informací bude mít vysoké nároky na schopnost jejich rychlé analýzy. Lze předpokládat, že technologický vývoj přinese i nárůst příslušné právní regulace, se kterou se bude muset podnikový právník seznámit.
Dlouhá léta jsi v Unii vedla sekci IT a inovace. Máš za sebou spoustu úspěšných akcí, seminářů a workshopů. Co se Ti ve vedení sekce nejvíce povedlo?
Když jsem přebírala vedení sekce, měla jsem vizi, že se nesmíme bát témat, která hýbou technologickým světem a jejichž právní regulace často není jasná. Současně jsem chtěla, aby vybraná témata zaujala i ostatní členy Unie. Při přípravě akcí jsme si dávali záležet na tom, aby byl obsah praktický a aby právní analýzu daného tématu poskytovali opravdoví odborníci. Tato vize se postupně proměnila v konkrétní akce ve formě seminářů nebo workshopů, které svým obsahem přilákaly i kolegy z jiných sekcí. Za největší úspěch považuji vysoký počet účastníků na akcích sekce a zájem členů o aktivní účast na přípravě těchto událostí.
Myslíš tedy, že členství v sekci je přínosem?
Jednoznačně. Individuální člen má díky tomu možnost ovlivnit činnost dané sekce. Individuální členství umožnuje účast na akcích, které jsou připravovány pouze pro členy sekce. Formální i neformální setkání individuálních členů sekce pak samozřejmě přispívají k navazování nových kontaktů. A o tom přeci členství v Unii je! Já sama jsem součástí našeho spolku cca 10 let. Unie mě oslovila svou myšlenkou vytvořit komunitu právních profesionálů, kteří mají zájem o vzdělávání, sdílení profesních zkušeností a o odbornou diskusi. A zaujala mě právě i nabídkou setkávání s dalšími kolegy, jakož i se zástupci jiných právních profesí, profesních spolků či zástupců dozorových orgánů.
Další články
Kvalifikované zaměstnanecké opce jako nástroj zaměstnanecké participace
Od 01. ledna 2026 došlo k legislativnímu zakotvení tzv. kvalifikovaných zaměstnaneckých opcí. Základ jejich právní úpravy je obsažen v ust. § 6a zákona o daních z příjmů.
Limity digitalizace korporátního rozhodování
Prudký rozvoj segmentu informačních a komunikačních technologií přinesl v posledních letech novou realitu, kterou si dříve dokázali představit jen ti největší vizionáři. Na tuto skutečnost se snaží reagovat i právo, avšak – jak už to u něj často bývá – nedaří se mu vždy držet krok s technologickým vývojem.
Časová osa jako důkaz: když několik minut rozhoduje o trestní odpovědnosti
V některých trestních věcech nerozhoduje jen otázka, co se stalo. Stejně podstatné je, kdy se to stalo, kdy se změnil zdravotní stav poškozeného, kdy se obviněný o riziku dozvěděl, kdy mohl zavolat pomoc a kdy už byl následek neodvratitelný.
Trnitá cesta k nové justiční mapě
Debata o přeorganizování české justiční mapy se po letech relativního klidu opět vrací do centra pozornosti a staví před zákonodárce i samotné soudce otázku vhodné míry specializace a efektivity. Jaký byl historický vývoj územního uspořádání soudů od roku 1850? Jakou inspiraci lze čerpat ze zahraničních reforem a jaká jsou praktická, technologická, personální a politická rizika spojená s případnou redukcí soudních obvodů?
Nejvyšší kontrolní úřad jako garant transparentnosti veřejného hospodaření: kontrola veřejnoprávních médií a úvahy de lege ferenda (II. část)
Má rozšíření kontrolní působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu na Českou televizi a Český rozhlas posílit transparentnost, nebo jde o promyšlený politický nátlak na média veřejné služby? Zatímco ústavní novela po letech přešlapování míří do finále, chybějící metodika auditu i současné rušení koncesionářských poplatků vyvolávají ostré debaty o nezávislosti redakcí.



