Energetická krize je samozřejmě velké téma. Jak se díváte na opatření, která vláda zavedla? Přišlo zastropování cen pozdě?
Osobně bych si je přála dříve.
Zavedení cenového stropu na energie je velkým zásahem do tržního prostředí a je pochopitelné, že se k němu politici uchýlili až v určitém časovém horizontu, kdy bylo jasné, že energetický trh takový zásah vyžaduje. V době, kdy nikdo nedokázal odhadnout, kam až se ceny energií vyšplhají, se situace hodnotila zcela jistě hůře než dnes. Samotná příprava legislativního návrhu přitom vyžaduje čas a nelze to udělat ze dne na den, neboť je potřeba vhodně nastavit celkový mechanismus a definovat všechny cílové odběratele. Je patrné, že nad tím vláda uvažuje a snaží se ještě před účinností zastropování znění vyjasnit, jelikož již stihla nařízení jednou novelizovat. Zastropování vnímám jako zcela odůvodněné a potřebné řešení. Pro subjekty, které na zastropované ceny nedosáhnou, zejména tedy velké společnosti, připravilo Ministerstvo průmyslu a obchodu program podpory, kterým částečně kompenzuje vysoké ceny energií v roce 2022. Dle mého názoru je zde viditelná snaha vlády o pomoc všem postiženým subjektům. Zároveň se ale domnívám, že aby opatření skutečně pomohlo předcházet například energetické chudobě lidí v domácnostech, muselo by být lépe zacílené na zranitelné skupiny.
Jak se promítla energetická krize do vaší advokátní praxe? Co v souvislosti s energetikou teď nejčastěji řešíte?
Lidé i obce se ptají, jak mohou ušetřit za energie a jak se bránit změnám smluv jednostranně zaváděným obchodníky.
V souvislosti se zastropováním cen energií se především zvedla vlna poptávek po posouzení, zda se na klienty cenový strop vztahuje, či nikoliv. Nařízení totiž stanoví řadu podmínek, které musí zejména větší odběratelé splnit, a může být obtížné se v nich vyznat. Současně se na nás obrací klienti se žádostí o posouzení, zda mají nárok na dotaci z programu podpory MPO.
Od počátku roku je také patrný vysoký zájem o instalaci fotovoltaických elektráren, tudíž řešíme právní služby s tím spojené, např. navrhujeme modely zapojení FVE, připravujeme smluvní dokumentaci pro instalační společnosti a provádíme provozovatele licenčním řízením.
V souvislosti s tím se klienti ptají po možnostech vyrábět a sdílet energii. Doporučujeme řešení v různých situacích – poptávka často přichází od obcí, kterým pomáháme začít s komunální a komunitní energetikou. Ukazujeme jim, jaké kroky mohou udělat hned, například zjistit potenciál obecních budov a začít plánovat střešní fotovoltaické elektrárny, nebo založit městskou energetickou společnost. Mnozí klienti ale přípravu a praktické kroky odkládají kvůli chybějící legislativě. Čekají na novelu energetického zákona i pravidel trhu s elektřinou, které definují podmínky vzniku energetických společenství a sdílení elektřiny.
Udržitelné energetické zdroje jsou teď jednoznačně variantou, která nám může pomoct jak v energetické soběstačnosti, tak v klimatické krizi. Kde v procesu výstavby nových projektů momentálně investoři v oblasti obnovitelných zdrojů narážejí nejčastěji na problém?
Dlouhodobě je v České republice velkým problémem využití větru a rozvoj větrné energetiky. Politická nevole, odpor části společnosti a částečně účelové zneužití složitosti povolovacích procesů způsobily, že za poslední 3 roky nedošlo k instalaci žádné větrné turbíny. V předchozích letech byly instalace jen ojedinělé a elektrárny, které na území České republiky vyrábí, budou v brzké době potřebovat revitalizovat. Pokud se situace nezmění, budou muset elektrárny demontovat, protože v mnoha oblastech se podmínky změnily a revitalizace nebude možná.
Z nejnovější studie Potenciál větrné energie v ČR zpracované Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR vyplývá, že v současnosti vyrábí VTE 0,7 TWh ročně. Podle konzervativního odhadu je možné ji zvýšit na 6,2 TWh. Podle optimistického na 18,8 TWh ročně. Celkový instalovaný výkon VTE v současnosti je 339 MWp. Podle konzervativního odhadu je možné jej navýšit na 2 5252 MWp, tedy více než sedminásobek. Ústav fyziky atmosféry přitom počítá s faktickými bariérami, které jsou známé, vyjma politických rozhodnutí, která se promítla po podob zásad územního rozvoje.
Naše kancelář se dlouhodobě snaží prolomit tyto bariéry a teprve v poslední době je v souvislosti s energetickou krizí patrná mírná ochota státních a správních orgánů začít se o změnách bavit.
Ve vztahu k fotovoltaikám lze zmínit, že nejčastějším problémem u větších instalací bývá územní plán obce, který často neumožňuje výrobu elektřiny a pro realizaci záměru je tedy nutné jej změnit. K tomu je opět potřeba vůle občanů dané obce i politické reprezentace. U střešních instalací pak může být rozhodující překážkou statika budovy nebo střechy, jelikož se s instalací výrobny obvykle nepočítalo při projekci budovy.
Energetické právo je teď ovlivňováno mnoha okolnostmi, a nejen ve spojitosti s Green Dealem přišla, a ještě přijde, vlna různých právních úprav. V jakém stavu je teď energetické právo? Co teď právní úprava potřebuje?
Energetické právo se s ohledem na současnou krizi mění každým dnem. Pouze během letošního roku bylo přijato hned několik novel energetického zákona a k tomu řada nových vyhlášek a nařízení. Také na evropské úrovni je přijímána řada směrnic a nařízení, kterými se EU snaží bojovat s vysokými cenami energií. Pochopitelně je třeba řešit aktuální problémy, a to válku na Ukrajině a související energetickou krizi. Zdá se mi ale, že tyto okolnosti u nás zastínily právě Vámi zmiňovaný Green Deal. Česká republika bude muset přijmout velkou řadu změn nejen proto, aby splnila klimatické cíle, ale jednoduše proto, aby kvalita života tady neklesla pod únosnou míru. Ve změnách jsme měli být dál, než jsme.
V současnosti potřebujeme nejvíc nastavit podmínky energetických komunit a sdílení energií, nejprve v oblasti elektroenergetiky. Frank Bold se snaží k těmto změnám přispět – začátkem tohoto roku jsme založili Unii komunitní energetiky, která sdružuje samosprávy, byznys, energetické hráče, developery i různé asociace. Společně usilujeme o to, aby byla komunitní energetika upravena v zákoně co nejlépe a také co nejdříve. Svou podporu mají mít energetické komunity i v oblasti teplárenství, což ale není nutně otázka změn právní úpravy.
Jakými nástroji stimuluje evropské energetické právo inovaci v oblasti energetiky?
Evropská unie se nebojí klást si ambiciózní cíle, co se týče klimatu. Právě snaha o klimatickou neutralitu, které chce EU dosáhnout do roku 2050, posouvá možnosti v energetice a přináší tak inovativní řešení.
V České republice jsou třemi klíčovými oblastmi, na které se musíme zaměřit, průmysl, stavebnictví a energetika. Generují totiž 73 % celkových emisí CO2 v ČR. Abychom se zvládli posouvat, potřebujeme
- podpořit inovace, ale také
- spolupracovat více napříč soukromým a veřejným sektorem a
- sdílet know-how.
Evropské instituce postupují obdobně. Monitorují bariéry rozvoje, regulují a zpřísňují normy eliminující využívání materiálů nebo postupů zatěžujících životní prostředí, zavádí opatření na implementaci a vyšší míru využití obnovitelných zdrojů, ať už v energetice nebo ve stavebnictví. V developmentu se postupně zpřísňovala pravidla energetické náročnosti budov. V současnosti povolují stavební úřady novostavby, které splňují požadavky na energetickou náročnost budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Developeři jsou tak nuceni posouvat své projekty směrem k udržitelnosti. Zpřísňovat se má i regulace emisních povolenek.
Naproti tomu podporují spolupráci a sdílení know-how zavedením komunitních principů fungování. Vedle toho iniciují dotační programy na podporu financování projektů, což urychluje realizaci.
Co změní očekávaná novela, která obcím umožní energetickou soběstačnost? Jaká je její reálná využitelnost a jak velký zájem odhadujete, že v obcích vzbudí?
Pravdou je, že obce mohou posilovat svou energetickou soběstačnost již dnes např. instalací zdroje obnovitelné energie a vytvořením energetického společenství. Novela energetického zákona, která by měla umožnit vznik energetických komunit, zajistí to, že si členové energetického společenství budou moct mezi sebou sdílet energii za předem stanovených a výhodných podmínek.
V současnosti jsou nastavené podmínky pro komunální sdílení: Obec může elektřinu vyrobenou ve FVE na střeše školy, kterou v letních měsících škola nespotřebuje, sdílet s jiným provozem, ať už je to sportoviště nebo dům s pečovatelskou službou apod.
Energetické komunity však mohou zakládat a být jejími členy jakékoliv fyzické i právnické osoby, rozsah je tedy velmi široký a očekáváme, že vzbudí velký zájem. Energetické komunity mohou přinést mnoho pozitivních dopadů i do jiných oblastí, než je energetika. Zahraniční příklady ukazují, že mají sociálně společenské přínosy a pomáhají zlepšovat hospodářskou situaci v lokalitě, ve které působí.
Kam by se mohla dál posunout právní úprava energetiky na úrovni obcí?
Vnímám, že v současné chvíli je snaha o energetickou soběstačnost obcí spíše otázka politické vůle než samotné právní úpravy.
Mnohé obce v současnosti rozvíjí komunální energetiku, sami vyrábí, spotřebovávají a sdílí elektřinu nebo i teplo z obnovitelných zdrojů. Mají jasnou koncepci toho, kdy založit městskou energetickou společnost, které svěřují do správy agendu energetiky. Na obec samotnou to může být poměrně velká administrativní zátěž spravovat efektivně všechna svá odběrná místa a zdroje energií. Využívají stávajících energetických koncepcí a výsledků již realizovaných projektů energetických úspor, aby identifikovaly další potenciál rozvoje.
Jiné obce přemýšlí, jak začít. Pro takové případy se hodí právě provést audit energetické náročnosti provozu obce a jejího majetku a navázat zpracováním územní energetické koncepce nebo alespoň v základu potenciálu energetických úspor a využití energie slunce, větru nebo termální energie. K tomu jim může pomoct také manuál „Jak na solární elektrárny v obci“, který jsme s experty z Frank Bold pomohli připravit v rámci Unie komunitní energetiky.
Územní energetické koncepce jsou v současnosti závazným podkladem pro zpracování územního plánu. Často nejsou zpracovány tak, aby poskytovaly konkrétní návody pro dílčí oblasti, a stojí za to na nich zapracovat.
Diskuze k článku ()