Na Kongresu Právní prostor 2023 vystoupíte v rámci bloku „Dopady nejen energetické krize“. Přiblížíte nám krátce téma a obsah vašeho příspěvku?
Tématem bude rozvoj komunitní energetiky v České republice v porovnání se zahraničím. Česká vláda se zavázala podporovat rozvoj komunitní energetiky v ČR. Aktuálně se ale řeší, že by mělo dojít k zásahu do již téměř hotové novely energetického zákona, tzv. LEX OZE II, konkrétně k omezení komunitní energetiky na území jedné obce s rozšířenou působností. Ke změnám dochází ve fázi, kdy měly být vypořádány připomínky Legislativní rady vlády. Ta však omezení velikosti energetických společenství nenavrhovala. Považuji to za netransparentní narušení legislativního procesu novely zákona, která byla i se zástupci distribučních společností dlouho a důkladně diskutována. Můj příspěvek se tak bude věnovat dopadům a rizikům tohoto omezení a jeho rozporu s evropským právem.
Velmi brzy přijde velká novela energetického zákona, známá také jako „LEX OZE II“. Bude k rozvoji komunitní energetiky v ČR stačit, nebo je potřeba podniknout další kroky, abychom byli na sdílení elektřiny legislativně připraveni?
LEX OZE II je velmi důležitý krok k decentralizaci energetiky. Obce převezmou zodpovědnost za výrobu, spotřebu a sdílení energie z obnovitelného zdroje, budou si ho umět spravovat, a nastavit podmínky, aby dokázaly pomoci i energeticky slabším objektům, jako jsou domovy sociálních služeb, mateřské a základní školy. Smyslem a účelem komunitní energetiky je ovšem sdílení vyrobené energie, a pokud nebudou fungovat všechny ostatní vyhlášky, směrnice a technická nastavení, nemůžeme hovořit o nastartování energetických komunit v rámci České republiky. Ještě je proto potřeba ze strany Energetického regulačního úřadu nastavit podmínky sdílení a dále je nutné zajistit technické vybavení, tedy aby distribuční společnosti budovaly chytré sítě nebo dodávaly chytré měřiče. Na začátku února došlo k dohodě mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu a zástupci distribučních společností, že pokud budou do novely LEX OZE II přidána ustanovení upravující Energetické datové centrum, zajistí distribuční společnosti sdílení elektřiny napříč regionálními distribučními soustavami nejpozději od 1. 1. 2024. Dokud toto nebude, uvědomělé obce si sice založí energetické společenství, ale to bude zatím jen přichystané, nebude ještě moci plně fungovat na základě LEX OZE II. Ani průlomová novela LEX OZE II však nepřipouští možnost sdílení energie napříč Českou republikou, v čemž ještě vidím mezeru. Připravená novela zahrnuje pouze regionální a lokální sdílení. Teď navíc bohužel MPO přemýšlí nad podporou pouze lokálního sdílení a omezením 1000 odběrných měst.
Přináší komunitní energetika nějaké benefity i pro obce a města, vzhledem k tomu, že jsou povinni obecní majetek, tedy i vyrobenou elektřinu, prodávat za cenu tržní a případnou nižší cenu řádně odůvodnit?
Díky komunitní energetice samosprávné celky nemusí spoléhat na ceny energií z konvenčních zdrojů, a navíc zásadním způsobem přispějí ke snížení emisí – pokud má společnost v dohledné době dosáhnout uhlíkové neutrality, bez obnovitelných energií to nepůjde a územní celky by měly jít příkladem. Další přidanou hodnotou je zvýšení energetické soběstačnosti. Už v minulém roce začala naše asociace municipality, ale i firmy a občany připravovat na decentralizaci energetiky, aby se nebáli vstupovat do energetických společenství, zakládat je a postupně zkoušet, jak lze energii sdílet. Letos ve zvyšování povědomí o komunitní energetice a možnostech využití čisté energie z ekologických zdrojů věnujeme ještě více. Navštěvujeme obce, komunikujeme s podnikatelskou sférou i občany, abychom jim poradili, motivovali je a inspirovali.
Jak si Česká republika v oblasti komunitní energetiky vede ve srovnání s ostatními státy EU? Kdo pro nás může být vzorem?
Například v Dánsku se komunitní energetika rozvíjí již od 70. let a vzhledem k tamějším podmínkám se soustřeďuje především na větrnou energii. Dnes Dánsko pokrývá pomocí větru asi polovinu své spotřeby elektřiny a není bez zajímavosti, že většinu tamních větrných turbín vlastní právě komunitní společenství. Funkční energetické komunity se však vyskytují také blíže českých hranic. Třeba v Německu, kde zcela běžně působí energetická družstva (jsou jich tam stovky) představující hnací motor přechodu našich západních sousedů na obnovitelné zdroje. Výborný příklad přináší bavorské družstvo EGIS. Začínalo před více než dekádou s asi 150 členy a nyní jich má už přes 1500. Zmínit musím i unikátní německou vesničku Feldheim, která dovedla využívání obnovitelných zdrojů prakticky k dokonalosti. Místní spoléhají na kombinaci větrných elektráren s bateriovým úložištěm a jako zálohu mají výtopnu na dřevní štěpku. Vlastní zelené energie má vesnice o 150 obyvatelích dokonce tolik, že může prodávat přebytky. A vzorem může být i Rakousko, kde je komunitní energetika řešena systémově, vidíme dlouhodobě aktivní přístup k zelené energetice. Místní regulátor zde svým cenovým rozhodnutím zvýhodňuje lokální sdílení, čímž ho podporuje. V Rakousku existují individuální tarify pro jednotlivé spolkové země stanovené místními autoritami. Obrovská inspirace pro Českou republiku. V Belgii zase již od 90. let působí uskupení Ecopower, jedno z nejstarších družstev pro využívání OZE vůbec.
Na Vašem LinkedIn profilu píšete: "Chci naučit lidi věřit v sílu obnovitelných zdrojů. Je důležité, aby věděli, jaké možnosti se skrývají nejen ve fotovoltaice." Jaké možnosti se tedy podle Vás ve fotovoltaice a jiných obnovitelných zdrojích skrývají?
Obnovitelné zdroje energie, ať už jde o sluneční, větrnou nebo vodní energii, biomasu, bioplyny a další, považuji za budoucnost energetiky. Bezprecedentní situace na energetickém trhu – zvyšování cen – jasně ukázala, že je potřebné, aby se každý, kdo má možnost vyrábět zelenou energii z obnovitelných zdrojů, mohl zapojit. Naše asociace je připravena podat pomocnou ruku a poradit všem, kteří budou chtít komunitní energetiku tvořit.
Diskuze k článku ()