Reakce zákonodárce na zvyšující se hrozbu hydrologického sucha
…neboli vyplnění legislativní mezery za účelem operativnějšího zvládání sucha a stavu nedostatku vody.
Dne 1. února 2021[1] nabyde účinnosti zákon č. 544/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela vodního zákona“). V předloženém článku je věnována pozornost souboru ustanovení „Hlava X: Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“, který byl zcela nově včleněn do vodního zákona.
Důvody vedoucí k novelizaci vodního zákona
Sucho je přirozený jev zapříčiněný nedostatkem srážek, naproti čemuž nedostatek vody představuje umělý jev, při kterém společnost spotřebovává větší množství vody, než kolik se jí přirozeně obnoví. V působnosti vodního zákona je sucho hydrologické, které je zapříčiněné převážně nedostatkem srážek, s následným snížením průtoku vodních toků a snížením hladiny podzemních zdrojů vody. Na území České republiky se v poslední době vyskytovalo sucho v podzemních vodách zejména v letech 2015, 2016 a 2018. Na základě vyhodnocení období sucha z roku 2015 vyšlo najevo, že ve vodním zákoně zjevně absentuje legislativa řešící problematiku sucha a nedostatku vody. Třebaže právní úpravě povodní se podrobně věnuje hlava IX vodního zákona, tak sucho je doposud řešeno nedostatečně ustanoveními § 6 a § 109, resp. § 59 odst. 4) vodního zákona.[2]
Nadto se nabízí postup podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“). Krizový zákon je však určen k řešení stavů mimořádnějších než těch např. z období sucha v letech 2015 až 2018. V případě sucha a navazujícího stavu nedostatku vody je nutné řešit vzniklou situaci sice mimořádnějšími prostředky, než jaké nabízí současný vodní zákon, nikoliv však tak krajními, jaké poskytuje krizový zákon. Zákonodárce tedy považuje za nezbytné nastavit ve vodním zákoně operativní řízení zvládání sucha a navazujícího stavu nedostatku vody.[3]
Institut „Zvládání sucha a stavu nedostatku vody“ po novele vodního zákona - právní stav od 1. února 2021
Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění od 1. února 2021 – HLAVA X - ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY (§ 87a - § 87m):
Zákon254/2001 Sb. Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon)
§ 87a
(1) Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2) Stavem nedostatku vody se pro účely této hlavy rozumí dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a provádět další opatření.
Zobrazit celý dokumentvčetně souvisejících dokumentů a komentářů
Závěr
Vzhledem ke skutečnosti, že se problematice hrozícího celosvětového nedostatku vody intenzivně věnuji, tak opravdu kvituji schválenou novelu vodního zákona. Mám tedy za to, že zákonodárce efektivně reaguje na období sucha z posledních let, přičemž hrozící nedostatek vody je přetrvávající problém globálního rozměru, jehož efektivní řešení bude nabývat na významu.
[1] Přesněji řečeno má novela dělenou účinnost, když v části sedmé, článku VIII. stanoví, že: „Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem druhého kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 21, které nabývá účinnosti uplynutím tří let od vyhlášení tohoto zákona, a části šesté, která nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2022.“. Předložený článek se však věnuje jen problematice obsažené v pasážích účinných od 1. února 2021.
[2] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely vodního zákona.
[3] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu novely vodního zákona.
Další články
Černá skříňka českého školství: Alokační algoritmus DiPSY ve světle GDPR a judikatury SDEU
Zavedení centrálního alokačního algoritmu do přijímacího řízení na střední školy znamenalo revoluci v obsazování volných kapacit a konec taktického podávání zápisových lístků. Kdo však o přijetí uchazeče skutečně rozhoduje?
EET 2.0 Nová elektronická evidence tržeb
Nová elektronická evidence tržeb se zavádí od 1. 1. 2027; má být jednodušší a modernější. Co všechno je potřeba vědět?
Kamerové systémy na pracovišti jako kontrolní priorita inspekce práce v roce 2026
Kamerový systém na pracovišti bývá vnímán především jako téma ochrany osobních údajů. Program kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce na rok 2026 ale řadí kontroly zaměřené na používání kamerových systémů na pracovištích mezi pět hlavních priorit kontrolní činnosti, a to společně s cílenými kontrolami odměňování zaměstnanců. Ochrana osobních práv zaměstnanců je zároveň samostatnou kontrolní oblastí v rámci pracovněprávních vztahů.
Od nejnižší ceny k nejlepší hodnotě aneb inovativní zadávání IT veřejných zakázek
Zatímco výběr IT systémů podle nejnižší ceny často vede k technologickému dluhu a závislosti na jediném dodavateli, hodnocení založené na kvalitě umožňuje veřejné správě získat funkční řešení na míru. Praktický návod a poznatky z rozhodovací praxe ÚOHS ukazují, jak správně nastavit kvalitativní kritéria i proces hodnocení tak, aby zakázka byla právně neprůstřelná a přinesla nejlepší poměr ceny a výkonu.
Domácí násilí a jeho trestání: zažila jsem situaci, kdy pachatel musel podle rozsudku oběti posílat každý den růži
Čekatelka na Okresním státním zastupitelství v Chebu, Karolína Sochová, obhájila rigorózní práci na téma týkající se trestného činu týrání osoby žijící ve společném obydlí, známém pod laickým názvem jako „domácí násilí“. Co všechno ve své praxi zažila? A jaká jsou úskalí prokazování násilí za zavřenými dveřmi?



