Po úvodních slovech dostala od moderátora konference advokáta Mgr. et Mgr. Michala Vávry slovo Mgr. Andrea Kovářová a příspěvek zabývající se vnitřními předpisy ve veřejné správě a pravidly chování na pracovišti, ve kterém se účastníci konference dozvěděli zajímavé informace o tvorbě a potřebě vnitřních směrnic. Kromě systematiky, druhů a vlastní potřebě tvorby vnitřních směrnic upozornila přednášející například na důležitost používání správného právního jazyka při tvorbě směrnic, nutnost zajistit, aby „počet směrnic byl efektivní a optimalizovaný“ a především s jejich obsahem seznámit adresáty: „tím, že pošlete zaměstnancům směrnici e-mailem, rozhodně nezaručíte, že se s ní seznámí“.
Po přestávce čekala účastníky problematika mezí svobodného přístupu k informacím z úst advokáta Mgr. Lukáše Rothanzla. Od něj se dozvěděli, jaké druhy informací máme a čím je možno limitovat přístup k nim (ochrana obchodního tajemství, autorského práva, či samozřejmě ochrana osobních údajů), příspěvek se dotkl i problému změn judikatorních výkladů v nedávné době, kdy je potřeba provádět při zveřejňování např. informací o platech zaměstnanců test proporcionality a situace „někdy jde do takových absurdit, že povinné subjekty dlouze odůvodňují i odmítnutí z důvodu neexistence informace“. Ani letos nemohl chybět příspěvek týkající se GDPR, tentokrát v podání Mgr. Magdy Kohoutkové z pohledu pověřence pro ochranu osobních údajů (DPO) a praktických otázek výkonu služeb DPO nejen ve veřejné správě. Účastníci tak byli upozorněni, že vyvěsit policies na webu nestačí, neboť „GDPR vyžaduje soustavnou přípravu, je to nikdy nekončící proces“. Nejdůležitější zůstává stanovit si odpovědnou osobu, případně jmenovat DPO a všechny odpovědné osoby pořádně vyškolit. Ohledně často skloňované potřebnosti, resp. nepotřebnosti souhlasů se zpracování osobních údajů potom platí, že je potřeba nejprve identifikovat oblasti,ve kterých nelze najít žádný jiný titul zpracování než je souhlas.
Účastníci konference, zahlcení informacemi z dopolední části, si odpočinuli při obědě, během kterého byl prostor i na navazování kontaktů a diskuze se starými i novými známými a kolegy. Poté přišel na řadu nový a velmi očekávaný příspěvek o etiketě nazvaný Etiketa vážně i nevážně aneb co s chlebíčkem spadlým na zem? Ing. Radim Martynek, MBE z Akademie nevšedního vzdělávání všem předvedl nejen co si počít s oním chlebíčkem, ale především kam v e-mailech patří oslovení a kam pozdrav a jaká jsou pravidla oslovování. Příspěvek byl velmi zajímavý pro všechny, nejvíc obohacen ale odcházel moderátor konference Mgr. et Mgr. Michal Vávra, a to hned o několik balení gumových medvídků.
Snad každá místní správa a samospráva je nucena zabývat se u svých projektů otázkami týkajícími se vad díla, odpovědnosti zhotovitele a nároky z vad objednatele. Této oblasti se ve svém příspěvku věnoval Dr. Josef Černohlávek, který upozornil, že „vadu lze odstranit různými způsoby, přičemž náklady na odstranění vady jsou nejdůležitějším faktorem“, především ale mezi objednatelem a zhotovitelem nepanuje shoda na způsobu výpočtu slevy. „Když má dílo vady, musí ho objednatel převzít za všech okolností?“ – nejen na tuto, ale i na mnoho dalších otázek dostali účastníci odpověď. O náhradách nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, zejména řízení správního hovořil JUDr. Lukáš Hadamčík, Ph.D. a kromě terminologických vyjasnění pojmů průtah a nepřiměřeně dlouhá délka řízení, které rozhodně neznamenají totéž, upozornil například na to, že „pojmovým znakem nemajetkové újmy je to, že není vyčíslitelná v penězích“. Zásadní v této oblasti je postup podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatura, a to nejen judikatura českých soudů, ale především Evropského soudu pro lidská práva, který se nepřiměřené délce řízení věnuje v téměř 1/3 svých rozhodnutí.
Na závěr konference představil JUDr. Petr Kolman, Ph.D. lesk a bídu zákona o střetu zájmů. Kladl si především otázky zabývající se účelem právní úpravy střetu zájmů a nerovnosti např. v postavení neuvolněných radních po novele zákona o střetu zájmů z letošního roku. Proč dopadá zákon i na některé neuvolněné radní? Je takový radní v oblasti střetu zájmů srovnatelný např. se soudcem? Je důležité stanovit, na co by měl zákon dopadat. „Když se postaví nová silnice ve vesnici, zvedne to cenu nemovitosti i starostovi, který má u té nové cesty dům. To ale není contra legem“. De lege ferenda potom přednášející navrhoval stejný režim pro neuvolněné radní ze všech obcí, především je podle něj nutno odstranit odlišnosti pro statutární města.
Brněnská konference Právo ve veřejné správě je tak již minulostí. Příspěvky jednotlivých přednášejících vám postupně na stránkách Právního prostoru přineseme a již nyní se těšíme na další pokračování konference, které nás čeká již za necelé dva týdny v Praze, kde se 27. 11. 2018 budeme opět věnovat (nejen) správnímu právu na konferenci Právo ve veřejné správě.
Diskuze k článku ()