Právní příčiny vysokého počtu vězňů v USA oproti Evropě

Míra uvěznění je v USA přibližně šestinásobná oproti Evropě, včetně východoevropských zemí, které mají tvrdší tresty než ty západoevropské. I přes tuto skutečnost je míra násilných trestných činů vyšší v USA nežli v evropských zemích. Již z toho lze odvodit, že vysoká míra uvěznění nemá mnoho společného se snížením počtu násilných trestných činů. V USA (resp. v některých státech USA) existují tři právní instrumenty významně se podílející na způsobu, jakým jsou zde tresty strukturovány:

• Determinate Sentencing (Určené tresty) – trest odnětí svobody, který má určenou délku a nemůže být přezkoumán ani změněn výborem pro podmínečné propuštění nebo jiným orgánem. Soudce má malou volnost při udělování trestu a musí se řídit trestem stanoveným zákonem.
• Mandatory Minimum Sentencing (Povinné minimální tresty) – požadavek, aby soudci ukládali za určité trestné činy automaticky minimální tresty odnětí svobody bez ohledu na konkrétní okolnosti případu.
• Truth-in-Sentencing - odkazuje na program, který obsahuje mechanismy financování jednotlivých států federální vládou. Federální vláda naznačila státům, že pokud zajistí, aby si vězni odpykali 85 % svého trestu, mají nárok na federální financování. Je zřejmé, že to vytváří pobídku k tomu, aby se zajistilo, že si lidé odpykají většinu svých trestů.[1]

Důsledkem shora uvedené trestní politiky je, že řada trestů je uložena bez ohledu na osobu pachatele a zvláštnosti každé trestní věci. Nezáleží pak, zda je odsouzený nebezpečný pro společnost nebo nikoliv, či zda se účastní nápravných programů. Odsouzený v mnoha případech není motivován na sobě pracovat, protože je úplně jedno, jak se bude chovat ve vězení, neboť to nemá na zkrácení trestu vliv.[2]

Další důvody vysokého počtu uvězněných osob v USA souvisí s hojným užíváním trestu odnětí svobody, a to i pro pachatele nenásilných trestných činů; navíc tresty jsou velmi dlouhé a přísné. 10 % vězeňské populace v USA si odpykává doživotní trest bez možnosti podmíněného propuštění, kdežto v Evropě jde o ojedinělý a výjimečný trest. K tomu si dovolujeme poznamenat, že délka mnoha nedoživotních rozsudků stejně překračuje délku lidského života (přičítání trestů). V USA jde 70 % odsouzených do vězení a v Evropě je to kolem 20 až 30 % odsouzených. Průměrný trest odnětí svobody v USA jsou tři roky a v Evropě jeden rok. Patnáctiletý trest odnětí svobody je v USA celkem běžný, kdežto v Evropě jde o extrémně dlouhý, vzácný trest. V USA jsou pachatelé nenásilných trestných činů uvězněni dva a půl krát častěji než v Evropě.[3]

K napsání tohoto článku nás inspirovala přednáška profesora Christophera Slobogina[4] z Vanderbilt University Law School v USA, jednoho z nejcitovanějších profesorů práva v USA a autora více něž 100 trestněprávních publikací. Obecně lze konstatovat, že udělování trestů odnětí svobody je v evropských legislativách – ve srovnání s USA – využíváno mnohem méně často, a je-li nepodmíněný trest uložen, bývá o dost kratší. Jak se ukazuje, právních důvodů k těmto rozdílům je hned několik, avšak k plnému pochopení problematiky by bylo nutné se zabývat též podstatnými kulturními rozdíly.

---

Oba autoři článku jsou státní zaměstnanci Finanční správy ČR. Shora uvedený text je vyjádřením soukromého názoru autorů, který se nemusí shodovat s právním názorem Finanční správy ČR, a tedy nemůže založit (nebo změnit) případnou správní praxi v dané oblasti.

---

[1] Slobogin, CH. (2024). Module 1: Mass incarceration, Part 2: Legal Reasons for Differences Between U.S. and European Incarceration Rates [online course video lecture]. In: Vanderbilt University, Hot Topics in Criminal Justice. Coursera. https://www.coursera.org/learn/hot-topics-criminal-justice/

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.

[4] Více např. na jeho profilu Vanderbilt University Law School zde: https://news.vanderbilt.edu/experts/expertprofile/?expert_username=chris.slobogin