Neefektivní vyhledávání na internetu v důsledku novely autorského zákona?

Pokud se Vám v posledních dnech stává, že se v rámci internetového vyhledávání nemůžete dobrat kýžených výsledků tak rychle, jako tomu bývalo dřív, může to mít na svědomí novela autorského zákona, která se stala účinnou 5. ledna 2023.

Weinhold Legal, s.r.o. advokátní kancelář
Internetové vyhledávání
Foto: Canva

Tato novela do českého právního řádu transponuje Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES (dále jen „Směrnice DSM“), která měla být do českého právního řádu transponována již k datu 7. června 2021.

Jedním z kontroverzních článků Směrnice DSM byl kromě často diskutovaného článku 17[1] také článek 15, který reaguje na přechod velké části čtenářů z offline prostředí tištěných periodik do online prostředí. Nová právní úprava v důsledku toho ukládá členským státům přiznat vydavatelům tiskových publikací[2] usazeným v některém členském státě následující výlučná práva ve vztahu k užití jejich tiskových publikací online: 

  • výlučné právo udělit svolení nebo zakázat přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jakýmikoliv prostředky a v jakékoliv formě, vcelku nebo po částech, a
  • výlučné právo udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění veřejnosti po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že každý jednotlivec ze strany veřejnosti má k těmto předmětům ochrany přístup z místa a v době, který si zvolí. 

Jinými slovy článek 15 představil nové výlučné právo vydavatelů tiskových publikací rozmnožit, či zpřístupnit tiskové publikace pro účely jejich užití online takovým způsobem, že kdokoli může mít k dané publikaci přístup na místě a v čase podle své vlastní volby. Oprávnění k výkonu tohoto jejich výlučného práva mohou pak dále udělit poskytovateli služeb informační společnosti.

Důvodem úpravy je užívání děl internetovými vyhledávači, či portály agregujícími zprávy (zejm. Google News, či Facebook Newsfeed), kdy výsledky vyhledávání na těchto platformách zobrazují v náhledu hlavní obsah článku, často doplněný i o fotky, či videa, která článek obsahuje. Toto zobrazení totiž vede k situaci, kdy si čtenář častokrát nemusí zobrazovat původní stránku média, kde byl daný článek publikován, neboť se veškeré důležité informace dozví již ze zobrazeného náhledu dostupného na platformě vyhledávače, čímž je zmařen nárok na odměnu, jakož i dosah reklamy uveřejněný na stránkách vydavatelů tiskových publikací.

Toto výlučné právo vydavatelů tiskových publikací udělit licenci je nově chráněno po dobu 2 let od zveřejnění tiskové publikace, a nevztahuje se na užití jednotlivých slov, nebo velmi krátkých úryvků z tiskových publikací, či vložení hypertextových odkazů. I proto můžeme v posledních dnech zaznamenat změnu ve výsledcích vyhledávání např. na platformě Google, která „osekává“ dříve běžně zobrazovaný obsah na prostá klíčová slova, či jen věty uvozující vydavatelské médium jako celek. Na jednu stranu tedy novela posiluje postavení vydavatelů v oblasti získávání odměny, na druhou stranu však značně zasahuje do komfortu vyhledávání činěného běžným uživatelem, který byl před zavedením této úpravy zvyklý na stručné shrnutí informací obsažené již v náhledu daného článku dostupného přímo ve vyhledávači. Efektivita pohybu v internetovém prostředí má pak být uživateli navrácena zpět v případě udělení souhlasu poskytovatelům služeb informační společnosti, které má být navázáno na adekvátní odměnu uhrazenou vydavateli.

Novela mimo jiné vyústila v prohlášení společnosti Google, která se rozhodla odstranit náhledy zpravodajského obsahu ze svých služeb Vyhledávání, Zpráv a služby Discover a ukončit v České republice licenční program Google News Showcase, který doposud umožňoval společnosti Google platit vydavatelům za výběr obsahu pro službu Zprávy Google a službu Discover. Novela dle vyjádření ředitelky oddělení pro spolupráci s vydavateli společnosti Google představuje zásadní omezení a finanční a provozní rizika, která nejsou dlouhodobě udržitelná.[3]

Prostřednictvím novely autorského zákona se Česká republika navíc dočkala ještě přísnější právní úpravy, než která byla vyžadována Směrnicí DSM. Pozměňovacím návrhem Jana Laciny (STAN), který reagoval na neefektivní naplnění zamýšlených cílů Směrnicí DSM, kdy jedním z dopadů doslovného převzetí textu Směrnice DSM ve Francii byla skutečnost, že „dominantní poskytovatel služby informační společnosti (internetového vyhledávače) redukoval zobrazovaný obsah na odkazy a „velmi krátké úryvky“, k jejichž užití není třeba licence. Příslušná právní úprava měla tedy zprvu účinek zcela opačný, než jaký byl evropským zákonodárcem zamýšlen, neboť vydavatelé tiskových publikací nejenže neobdrželi žádnou odměnu, ale navíc poklesla jejich „viditelnost“ v online prostředí.“[4]

Tímto pozměňovacím návrhem tak § 87b, odst. 14 autorského zákona zavádí povinnost poskytovatele služeb informační společnosti (tedy zejména dotyčných vyhledávačů a agregátorů zpráv) zdržet se jednání, kterým by obcházel právo vydavatele k jeho tiskové publikaci, a to zejména tím, že by:

  • odmítl jednat v dobré víře o udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci, včetně úhrady přiměřené odměny za toto užití,
  • svévolně omezil či upravil službu informační společnosti diskriminačním způsobem tak, že by vyloučil nutnost získání oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci od konkrétního vydavatele, aniž by měl pro takové omezení či úpravu spravedlivý důvod; toto ustanovení se použije pouze, jde-li o poskytovatele služby informační společnosti s dominantním postavením na trhu se službou, kterou omezil či upravil dle předchozí věty, či
  • zneužil svého dominantního tržního postavení k tomu, aby získal oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci za podmínek pro vydavatele nepřiměřeně nevýhodných.

Při jednání je dále poskytovatel služby informační společnosti povinen zachovat vůči vydavateli tiskové publikace spravedlivý, rovný a nediskriminační přístup a za udělení oprávnění k výkonu práva užít tiskovou publikaci uhradit vydavateli přiměřenou odměnu. V případě nedosažení dohody mezi vydavateli tiskových publikací a ISP platformami do 60 dnů ode dne zahájení jednání o udělení oprávnění k výkonu práva budou obě strany oprávněny obrátit se na Ministerstvo kultury s žádostí o určení výše odměny, jakož i způsobu jejího určení.

Závěrem je třeba říci, že jenom čas ukáže, zda tento zpřísněný model zaváděný v České republice, který dominantní ISP platformy nutí uzavírat dohodu s vydavateli, poskytne novele autorského práva požadovanou efektivitu.


[1] Čl. 17 Směrnice DSM zavádí speciální úpravu odpovědnosti poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online za neoprávněná sdělení nebo zpřístupnění děl chráněných autorským právem oproti bezpečnému přístavu ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES.

[2] Tiskovou publikací se dle novelizovaného § 87b Autorského zákona rozumí sborník tvořený převážně literárními díly novinářské povahy, který může rovněž obsahovat jiná díla a jiné předměty ochrany a který představuje jednotlivou položku v rámci periodicky zveřejňované nebo pravidelně aktualizované publikace pod týmž názvem, jako jsou noviny nebo časopis obsahuje informace z oblasti zpravodajství nebo jiných oblastí a byl zveřejněn vydavatelem, na jeho redakční odpovědnost a pod jeho kontrolou.

[3] Vyjádření ředitelky oddělení pro spolupráci s vydavateli Suliny Connal ze dne 12. prosince 2022, dostupné z: https://developers.google.com/search/blog/2022/12/google-services-in-czechia

[4] Pozměňovací návrh Jana Laciny k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Hodnocení článku
0%
Pro hodnocení článku musíte být přihlášen/a

Diskuze k článku ()

Pro přidání komentáře musíte být přihlášen/a

Související články

Další články