Záloha na podíl na zisku akcionáře a společníka
Nejvyšší soud ČR ve svém nedávném rozhodnutí[1] posuzoval povahu záloh na podíl na zisku, které svým akcionářům vyplácí akciová společnost. Toto rozhodnutí je zajímavé v tom, že jednoznačným způsobem vymezuje povahu zálohy na podíl na zisku a dále určuje, který orgán o ní má rozhodovat.
Povaha zálohy na podíl na zisku
Základním právem akcionáře, které tvoří jednu z jeho primárních motivací pro jeho účast v akciové společnosti, je jeho právo podílet se na zisku společnosti. Toto vyplývá jak ze znění § 256 zákona o obchodních korporacích,[2] tak i z dlouhodobé judikatury Nejvyššího soudu,[3] se kterou se plně ztotožňuje i odborná literatura.[4] Je však nutné rozlišovat abstraktní a konkrétní rovinu tohoto práva, které se od sebe zásadním způsobem odlišují.
Obecná existence práva akcionáře podílet se na zisku společnosti není sama o sobě dostatečná pro vznik nároku akcionáře na specifické plnění ze strany společnosti. Je nutné, aby k tomuto obecnému právu přistoupily další skutečnosti, které ho „konkretizují“ a dají vzniknout specifickému nároku akcionáře vůči společnosti v podobě pohledávky na úhradu vyčísleného podílu na zisku. Obdobný princip se uplatní nejen u podílu na zisku společnosti, ale i u zálohy na podíl na zisku.[5]
Nejvyšší soud v předmětném rozhodnutí dovodil, že existuje i „abstraktní“ právo na zálohu na podíl na zisku podle § 35 odst. 1 ZOK.[6] Pojem „zálohy“ se i v režimu zálohy na podíl na zisku akciové společnosti vykládá standardním způsobem odpovídajícím režimu občanského práva, tedy jako plnění na budoucí závazek (dluh), pro jehož poskytnutí existuje právní důvod (typicky konkludentní dohoda o poskytnutí zálohy, případně jiný právní důvod např. v podobě povinnosti stanovené právním předpisem), a které následně musí být zúčtováno jako plnění na uspokojení dluhu. Aby šlo o „konkretizované“ právo na zálohu na podíl na zisku, muselo dojít ke splnění předpokladu, tedy k rozhodnutí příslušného orgánu akciové společnosti o výplatě zálohy na podíl na zisku. Na základě takového rozhodnutí dochází ke vzniku pohledávky akcionáře na výplatu zálohy.
Zákonné předpoklady pro vyplacení zálohy na podíl na zisku
ZOK obsahuje celkem čtyři podmínky pro výplatu zálohy v § 35 odst. 1 a § 40 odst. 3:[7]
- sestavení mezitímní účetní závěrky,
- dostatek zdrojů na výplatu zálohy zjištěný v mezitímní účetní závěrce,
- zákaz vzniku ztráty společnosti výplatou zálohy, a
- zákaz přivození úpadku společnosti výplatou zálohy.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
