Směrem k revizi spotřebitelského práva
Počátkem listopadu 2015 započala svoji činnost nová Pracovní skupina k revizi spotřebitelského práva ČR, která vznikla při Ministerstvu průmyslu a obchodu. MPO se v minulosti již zabývalo tezí samostatného tzv. spotřebitelského kodexu, ve kterém by byla koncentrována právní úprava ochrany spotřebitele speciálně a pouze v jedné právní normě.
Skutečnost, že spotřebitelské právo zasahuje jak rovinu práva soukromého, tak práva veřejného, situaci legislativcům nikterak neulehčuje. Vedle toho je třeba mít v patrnosti i mnohdy kontradiktorní zájmy zástupců sdružení založených na ochranu spotřebitelů a zástupců podnikatelských organizací. Na jednom se však tyto skupiny dle MPO již shodly. Tím je skutečná potřeba revize práv spotřebitelů, a to zejména v oblasti procesně právní, kdy se spotřebitel reálně svých práv ne vždy domůže a na jejich realizaci mnohdy rezignuje.
Nová spotřebitelská legislativa je předmětem plánů MPO na nejbližší období (2014-2020) a je jednou z jejích priorit. Rozsáhlá materie revize práv spotřebitelů však spadá i do působnosti ostatních ministerstev, např. ministerstva spravedlnosti, nejen proto, že evropská spotřebitelská legislativa prochází permanentním vývojem, kterým reaguje na změny na spotřebitelském trhu a na nové a velmi kreativní obchodní praktiky. V současné době je tak hlavním cílem kooperace mezi dotčenými ministerstvy při práci na možných změnách občanského zákoníku, který má reagovat na existující nedostatky úpravy spotřebitelského práva v České republice.
Doc. JUDr. Richard Král LL.M., Ph.D.[1] často poukazuje na vady v implementaci směrnic do našeho vnitrostátního právního řádu[2], na účelovou transpozici, kdy naše legislativa dalece přesahuje cíle a smysl směrnic přijímaných legislativními orgány EU. Nesprávných transpozic tak není ušetřeno ani právo spotřebitele a Komise EU na tuto skutečnost již upozornila. Způsob řešení nápravy chybné implementace některých unijních předpisů se týká kupř. transpozice směrnice č. 2011/83/EU o právech spotřebitelů[3] a směrnice č. 2008/122/ES o timesharu[4]. U první směrnice je s Českou republikou prozatím vedeno řízení EU pilot[5], avšak v druhém případě je Česká republika ve stádiu formálního upozornění ve smyslu článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pro nápravu nesprávné transpozice se nabízí cesta co nejširší revize občanského zákoníku v části, která se týká spotřebitelského práva, a to formou spojení této revize s aktuálními novelami občanského zákoníku, stejně tak jako jednorázové opravy vad naší transpozice, které jsou ze strany Komise vytýkány. Pokud jde o výtky ve vztahu ke směrnici o timesharu, jsou pouze dvě. Týkají se implementace čl. 10 odst. 2 směrnice v § 1867 OZ, kterým je konkrétně zpochybňována „písemnost“ odstoupení a okamžik pro možnost odstoupení a z tohoto důvodu je očekávatelné, že oprava bude provedena rychle cestou sněmovního tisku č. 642. Jednou z forem nápravy by měl být například vznik tzv. systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, v rámci kterého budou soukromoprávní spory spotřebitelů řešit ČTÚ, ERÚ, Finanční arbitr a ČOI, kdy systém bude otevřen i pro další subjekty s povinným členstvím.
V příštích měsících lze tedy očekávat nárůst legislativní aktivity v oblasti ochrany práv spotřebitelů.
[1] Doc. JUDr. Richard Král LL.M., Ph.D., člen Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, člen Legislativní rady vlády
[2] KRÁL, Richard. Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR. Praha: C. H. Beck, 2002, 158 s.
[3] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/83/EU, ze dne 25. října 2011o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES
[4] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/122/ES, ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně
[5] http://ec.europa.eu/internal_market/scoreboard/performance_by_governance_tool/infringements/index_en.htm
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



