Směrem k revizi spotřebitelského práva
Počátkem listopadu 2015 započala svoji činnost nová Pracovní skupina k revizi spotřebitelského práva ČR, která vznikla při Ministerstvu průmyslu a obchodu. MPO se v minulosti již zabývalo tezí samostatného tzv. spotřebitelského kodexu, ve kterém by byla koncentrována právní úprava ochrany spotřebitele speciálně a pouze v jedné právní normě.
Skutečnost, že spotřebitelské právo zasahuje jak rovinu práva soukromého, tak práva veřejného, situaci legislativcům nikterak neulehčuje. Vedle toho je třeba mít v patrnosti i mnohdy kontradiktorní zájmy zástupců sdružení založených na ochranu spotřebitelů a zástupců podnikatelských organizací. Na jednom se však tyto skupiny dle MPO již shodly. Tím je skutečná potřeba revize práv spotřebitelů, a to zejména v oblasti procesně právní, kdy se spotřebitel reálně svých práv ne vždy domůže a na jejich realizaci mnohdy rezignuje.
Nová spotřebitelská legislativa je předmětem plánů MPO na nejbližší období (2014-2020) a je jednou z jejích priorit. Rozsáhlá materie revize práv spotřebitelů však spadá i do působnosti ostatních ministerstev, např. ministerstva spravedlnosti, nejen proto, že evropská spotřebitelská legislativa prochází permanentním vývojem, kterým reaguje na změny na spotřebitelském trhu a na nové a velmi kreativní obchodní praktiky. V současné době je tak hlavním cílem kooperace mezi dotčenými ministerstvy při práci na možných změnách občanského zákoníku, který má reagovat na existující nedostatky úpravy spotřebitelského práva v České republice.
Doc. JUDr. Richard Král LL.M., Ph.D.[1] často poukazuje na vady v implementaci směrnic do našeho vnitrostátního právního řádu[2], na účelovou transpozici, kdy naše legislativa dalece přesahuje cíle a smysl směrnic přijímaných legislativními orgány EU. Nesprávných transpozic tak není ušetřeno ani právo spotřebitele a Komise EU na tuto skutečnost již upozornila. Způsob řešení nápravy chybné implementace některých unijních předpisů se týká kupř. transpozice směrnice č. 2011/83/EU o právech spotřebitelů[3] a směrnice č. 2008/122/ES o timesharu[4]. U první směrnice je s Českou republikou prozatím vedeno řízení EU pilot[5], avšak v druhém případě je Česká republika ve stádiu formálního upozornění ve smyslu článku 258 Smlouvy o fungování Evropské unie. Pro nápravu nesprávné transpozice se nabízí cesta co nejširší revize občanského zákoníku v části, která se týká spotřebitelského práva, a to formou spojení této revize s aktuálními novelami občanského zákoníku, stejně tak jako jednorázové opravy vad naší transpozice, které jsou ze strany Komise vytýkány. Pokud jde o výtky ve vztahu ke směrnici o timesharu, jsou pouze dvě. Týkají se implementace čl. 10 odst. 2 směrnice v § 1867 OZ, kterým je konkrétně zpochybňována „písemnost“ odstoupení a okamžik pro možnost odstoupení a z tohoto důvodu je očekávatelné, že oprava bude provedena rychle cestou sněmovního tisku č. 642. Jednou z forem nápravy by měl být například vznik tzv. systému mimosoudního řešení spotřebitelských sporů, v rámci kterého budou soukromoprávní spory spotřebitelů řešit ČTÚ, ERÚ, Finanční arbitr a ČOI, kdy systém bude otevřen i pro další subjekty s povinným členstvím.
V příštích měsících lze tedy očekávat nárůst legislativní aktivity v oblasti ochrany práv spotřebitelů.
[1] Doc. JUDr. Richard Král LL.M., Ph.D., člen Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, člen Legislativní rady vlády
[2] KRÁL, Richard. Transpozice a implementace směrnic ES v zemích EU a ČR. Praha: C. H. Beck, 2002, 158 s.
[3] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2011/83/EU, ze dne 25. října 2011o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES
[4] SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2008/122/ES, ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně
[5] http://ec.europa.eu/internal_market/scoreboard/performance_by_governance_tool/infringements/index_en.htm
Další články
Jedna káva, čtyři hodiny u stolu: Právní hranice pobytu hosta v kavárně
Host si objedná espresso, otevře notebook a začne studovat. Po dvou hodinách jej obsluha požádá o další objednávku, jinak má uvolnit stůl. O časovém omezení předtím nepadlo slovo. Host poukazuje na zaplacenou kávu, provozovatel na obsazené místo. Právní řešení závisí především na tom, jaké plnění si strany sjednaly a zda je další pobyt ještě jeho součástí.
Je třeba v kupní smlouvě o převodu nemovitosti určit kupní cenu?
NS potvrdil, že stanovení výše kupní ceny není podstatnou náležitostí kupní smlouvy. I při koupi nemovitosti mohou strany projevit vůli uzavřít kupní smlouvu bez určení kupní ceny.
Google dostal pokutu 403 milionů eur za zpracování lokalizačních údajů
Pokuta 403 milionů eur pro Google ukazuje význam transparentnosti, zákonnosti a odpovědnosti při zpracování lokalizačních údajů podle GDPR.
Automatická prolongace nájmu bytu a spolubydlící bez souhlasu pronajímatele: dvě rizika, která se snadno sejdou
Nájemní smlouva na dobu určitou dává pronajímateli zdánlivě jednoduchou jistotu: zná datum, ke kterému má nájem skončit, a před jeho uplynutím se může rozhodnout, zda chce ve vztahu s nájemcem pokračovat. V praxi ale tuto kontrolu snadno oslabí dvě věci.
Od objednávky k odstoupení: tlačítková novela jako další krok k reálné ochraně spotřebitele
Od 1. ledna 2027 čeká tuzemské internetové obchodování další významná změna. Spotřebitel, který uzavřel smlouvu prostřednictvím online rozhraní a má právo od ní odstoupit, musí mít nově možnost učinit tak rovněž prostřednictvím snadno dostupného a jednoznačně označeného tlačítka či obdobného ovládacího prvku.
